Má jen velikost běžné pohlednice, přesto je jednou z nejvýznamnějších památek na území naší republiky.

Kovový gotický reliéf Madony s dítětem zvaný Palladium země české bývá svým významem srovnáván s korunovačními klenoty a vypráví se o něm, že má výjimečnou ochrannou moc nad naší zemí.

Pověst vypráví o tom, že svatá Ludmila, manželka prvního historicky doloženého Přemyslovce Bořivoje I., dostala Palladium země české při svém křtu jako dar od Metoděje, jednoho z věrozvěstů, kteří v roce 863 přišli šířit víru a vzdělanost na Moravu.

Jiná legenda upřesňuje původ Palladia tak, že to byla sama Ludmila, kdo Metodějovi poskytla kovové pohanské bůžky, aby z nich nechal odlít nové, křesťanské symboly.

Ať tak, nebo tak, Ludmila si Palladia velice považovala, vyhradila mu významné místo ve svém sídle na hradě Tetíně, a stejně tak se k němu choval i její vnuk a dědic kníže Václav, patron českého národa. Ten jej dokonce nosil s sebou, a to dokonce i do bitev.

Měl jej při sobě i v okamžiku, kdy byl ve Staré Boleslavi úkladně zavražděn svým bratrem Boleslavem. Jeho věrný pobočník Podiven tenkrát Palladium ukryl a zakopal a reliéf se na téměř tři století ztratil ze světa.

Panovníci vzdávají úctu

Až v polovině 12. století objevil zakopané Palladium při orání na svém poli jakýsi místní rolník a předal jej kanovníkům staroboleslavské kapituly.

Jenže, jak praví legenda, Palladium nesneslo přemisťování, a dokonce ani vystavení v kostele svatého Václava a vždycky se přes noc vrátilo na pole, kde bylo nalezeno. Teprve když pro něj byla přesně na tom místě vystavěna speciální kaple, bylo spokojeno.

Putovaly sem pak za ním nejvýznačnější osobnosti české historie v čele s Karlem IV., arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, císařem Zikmundem či králem Ladislavem Pohrobkem, nemluvě o pozdějších habsburských vládcích od Marie Terezie po posledního habsburského panovníka Karla I.

Symbol ochrany národa

Za husitských válek byl zdejší svatostánek těžce poškozen a z historických pramenů není úplně jasné, v jakém stavu z nich vyšlo samotné Palladium země české.

Možná bylo třeba ho zásadně zrestaurovat, říká se ale, že ho požár natolik zničil, že bylo neznámým umělcem odlito podle zachovaného popisu celé od začátku znovu.

Oficiálně byl reliéf prohlášen za Palladium, tedy za předmět poskytující záštitu a ochranu, až v roce 1609. Stará Boleslav se díky tomu stala nejstarším českým poutním místem.

Každá věž v jiném století

Původní gotická kaple přílivu poutníků zakrátko nestačila, a tak byl italský architekt Giovanni Maria Filippi na počátku 17. století požádán, aby vypracoval projekt nového kostela Nanebevzetí Panny Marie.

O budování projevoval zájem dokonce i tehdy panující římský císař Matyáš Habsburský, i když se dokončení chrámu už nedožil. Stavba se totiž nečekaně protáhla, především kvůli nestabilní situaci a častým válečným konfliktům.

Zatímco severní věž dokončil stavitel Abrahám Leuthner už v roce 1675, ta jižní musela počkat až do poloviny následujícího století, kdy ji dostavěl významný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, mimo jiné i autor západního chrámového průčelí.

Výkupné pro dva zlodějíčky

Jen nedlouho po svém dokončení měl kostel namále, když se v jeho těsném sousedství odehrála bitva u Staré Boleslavi mezi rakouským vojskem a pruskou armádou, jedno z krvavých střetnutí sedmileté války.

A ještě předtím načas zmizelo i samotné Palladium, když ho v roce 1632 uloupili dva Sasové a zpátky z Německa se vrátilo poničené a za tučné výkupné až po šesti letech.

Reliéf se stěhoval i později, když musel být před plenícími švédskými vojsky v roce 1639 ukryt dokonce až ve Vídni.

Čtyřiačtyřicet Karlových mostů

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se mezitím stal cílem poutí zástupů věřících. Od roku 1775 mohli v interiéru obdivovat nástěnné malby znázorňující historii posvátného předmětu.

Vydali-li se na cestu z hlavního města, procházeli kolem 44 kapliček vybudovaných podél poutní trasy od pražských městských bran v dnešním Karlíně až do Brandýsa nad Labem. Podle dobových údajů byly jednotlivé kapličky od sebe vzdáleny „na délku Karlova mostu“.

Není to tak docela přesně, protože jeho délku 515 metrů nebylo vždy v terénu možné dodržet, ale badatelé se shodují, že stály v rozestupech od 440 do 600 metrů, což dává v součtu vzdálenost pro poutníky 22 kilometrů. Do dnešní doby se však zachovalo jen pětadvacet z těchto poutních kaplí.

Pod bezpečnostním sklem

V kostele dnes můžeme stále obdivovat původní štukovou výzdobu z počátku 17. století, je tu pozoruhodná monumentální dřevěná zpovědnice s postavou kající se Máří Magdalény a dvojicí andělů, a navštívit můžeme i několik bočních kaplí.

Hlavní oltář pochází z roku 1721, kdy nahradil původní, poničený po vpádu Švédů. Nový oltář z několika druhů mramoru dostal sochařskou výzdobu z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Palladium je dnes uloženo v samostatné kapli ve speciální bezpečnostní vitríně.

Tři návštěvy na jeden lístek

Uvádí se, že reliéf je měděný, ale analýza odhalila až 9 procent příměsi zlata. V roce 2009 dostal nový rám z tropického dřeva obaleného stříbrem a zdobeného polodrahokamy.

Jedním z prvních, kdo mohl Palladium takhle vidět, se stal papež Benedikt XVI., který Starou Boleslav toho roku navštívil.

Pokud se budeme chtít o kostele i o Palladiu země české dozvědět víc, můžeme využít komentované prohlídky s průvodcem, které se konají každý den kromě pondělí.

Zakoupením vstupenky navíc návštěvník dostane výjimečnou možnost nahlédnout i do jinak nepřístupné baziliky svatého Václava na Svatováclavském náměstí a také do jen pár set metrů vzdálené kaple blahoslaveného Podivena – muže, který podle legendy Palladium země české zachránil.

Co nesmíte minout: Tradice ožívá v den svatého Václava

Ideální dobou pro návštěvu kostela Nanebevzetí Panny Marie a Palladia země české je podzim. V září se totiž Stará Boleslav opět stane dějištěm každoroční Národní svatováclavské pouti.

Novodobá tradice pouti byla zahájena v roce 2003 navázáním na poutní oslavy se staletou tradicí. Jejím vrcholem je vždy bohoslužba na Mariánském náměstí za účasti pražského arcibiskupa i českých a moravských biskupů.

V den pouti je ve Staré Boleslavi také k vidění relikvie svatého Václava, jinak uložená v katedrále sv. Víta v Praze.