Hosté lázní Karlovy Vary odjakživa rádi chodí na procházky do romantického okolí. Možnost podívat se na město shora se naskýtá hned na několika vyhlídkách s bohatou historií a cennou architekturou.

Když budeme procházet nejnavštěvovanější české lázeňské město, takřka na každém kroku narazíme na něco zajímavého. Je tu celkem pět výstavných kolonád, řada významných lázeňských budov, ale také architektonické skvosty jako kostel sv.

Máří Magdaleny nebo pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla. Návštěvník určitě nemine ani vyhlášený Grandhotel Pupp nebo moderní hotel Thermal, sídlo tradičního mezinárodního filmového festivalu. To všechno můžeme spatřit při procházkách ulicemi. Ale co zkusit podívat se na romantické Karlovy Vary z ptačí perspektivy?

Rozhledna Diana

Výlet za svistem motýlích křídel

Za věží z roku 1914 musíme na Výšinu přátelství, tyčící se nad Grandhotelem Pupp.

Odtud se k Dianě také nejlépe dostaneme, a bude záležet na nás, zda se cítíme na půlhodinový výšlap po lesních stezkách, nebo dáme přednost lanovce, která nás nahoru vyveze za tři minuty. Podobné dilema budeme muset vyřešit i u samotné rozhledny.

Ať už ale na ochoz ve výšce 25 metrů vyjedeme výtahem, nebo si svoji kondici dokážeme zdoláním 150 schodů, odměnou nám bude výhled jak na město, tak do okolí až na vzdálenost 70 kilometrů.

A až se vynadíváme, můžeme se pro změnu pokochat dalšími divy přírody v přilehlém Motýlím domě, kde poletuje třicet druhů motýlů z celého světa.

Goethova vyhlídka

Věž princezen a básníků

Další z karlovarských kopců se jmenuje Výšina věčného života a postavit na něm rozhlednu napadlo na sklonku 19. století belgickou princeznu Stefanii, manželku korunního prince Rudolfa Habsburského.

Po Stefanii se také pseudogotická výletní restaurace s vyhlídkovou věží dlouho jmenovala, ale jméno pak několikrát změnila, až se usadilo na dnešní podobě.

Básník Johann Wolfgang Goethe byl přece pravidelným návštěvníkem zdejších lázní, a právě na toto místo se rád vydával na své botanické a mineralogické vycházky.

Válcová vyhlídková věž měří 42 metrů, plošina je sice o osm metrů níž, ale dohlédneme odtud až na Krušné hory nebo Slavkovský les.

Vyhlídka Jelení skok

Jelen se schopnostmi kamzíka

Podle pověsti ve zdejších lesích sám císař Karel IV. během lovu pronásledoval jelena, který si zachránil život nevídaným skokem z vysoké skály. Místu se začalo říkal Jelení skok a zdejší vysoká skalní jehla dlouho neměla dnešní dominantu.

Až v roce 1851 se bohatý milovník lázní, baron August von Lützow, rozhodl vyhlídku vylepšit a na vlastní náklady nechal na vrchol skály umístit sochu kamzíka.

Výběr zvířete pak zdůvodnil tím, že jako zkušený myslivec nemůže souhlasit s tím, že by takový skok zvládl jelen. Na vyhlídku se dostaneme pěšky od Vřídla, nebo můžeme popojít od rozhledny Diana.

Vyhlídka Karla IV.

Cimbuří stvořené pro rachejtle

Pseudogotická stavba na Hamerském, dnes Jižním vrchu pochází z roku 1876, a i když vzhledem připomíná minaret s cimbuřím, ve skutečnosti je kopií rozhledny v severoněmeckém Schleswigu.

Tehdy ještě Vyhlídka císaře Františka Josefa se rychle stala součástí společenského života lázní a při nejrůznějších oslavách se právě z jejího ochozu odpalovaly rachejtle. Patnáctimetrová stavba je nejstarší karlovarskou rozhlednou.

Má dvě vyhlídkové plošiny, vede na ni 80 schodů a je volně přístupná. Po loňské rekonstrukci je vyhlídka opět jako nová.

Rozhledna Doubská hora

Apartmá s dokonalým výhledem

Nepostavit rozhlednu na nejvyšším místě města by snad bylo trestuhodné. První dřevěný altán tu stával už v roce 1845, postupně ho nahradila pevnější budova, ale od roku 1905 tu stojí stavba úplně nová.

Dnes je vyhlídková věž součástí zde fungujícího hotelu a rozhledna je přístupná celoročně. S jednou výjimkou – pokud zrovna není obsazeno exkluzivní apartmá v nejvyšším patře věže.

V současnosti si ale vzhledem k rekonstrukci můžeme historickou stavbu obdivovat jen zvenčí.