„Ta jižní Morava je jistě krásná zem, osázená vinohradem.“ Refrén známé lidové písně trefně vystihuje kraj, o kterém bude řeč na následujících stránkách.

Jižní Morava je známá pro svoje výborné víno, tradiční hody, slunečné počasí a překrásnou přírodu s mnoha historickými památkami. Na jižní Moravě naleznete všechno, na co si jen vzpomenete.

Brno je zlatá loď

Bývalým hlavním městem Moravy je Brno. Počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice. Město je významným centrem soudní moci České republiky, sídlí tu totiž Ústavní i Nejvyšší soud.

Kromě toho je také důležitým střediskem vysokého školství s téměř 100 000 studenty. K nejvýznamnějším památkám města zcela jistě patří notoricky známý hrad a pevnost Špilberk a katedrála svatého Petra a Pavla na vršku Petrov.

Na území Brna se nachází ještě jeden dochovaný hrad, Veveří, který se tyčí nad Brněnskou přehradou. K navštívení lákají i honosné brněnské vily, například nedávno zrekonstruované vily Löw-Beerova v Drobného ulici a vila Stiassni v ulici Hroznové.

My se však detailněji podíváme na tu nejslavnější a nejnavštěvovanější, vilu Tugendhat.

Moderní skvost na seznamu UNESCO

V Černých Polích se nachází stěžejní dílo celé funkcionalistické architektury a jedna z pěti nejvýznamnějších vil světa. Vila Tugendhat byla postavena v letech 1929–1930 podle projektu architekta Ludwiga Miese van der Rohe.

Ten jej navrhl na přání manželů Grety a Fritze Tugendhatových. Vila je zapsána na seznamu UNESCO jako jediná památka moderní architektury v České republice. V letech 2010–2012 prošla celkovou rekonstrukcí, které neunikla ani přilehlá zahrada.

V interiérech si můžete prohlédnout nábytek ze vzácných materiálů, jako je např. onyx ze severního Maroka, italský travertin nebo dýhy z dřevin jihovýchodní Asie. Vše je provedeno v luxusním minimalismu unikátní architektury a designu.

Všech 73 místností si můžete prohlédnout ve dvou prohlídkových okruzích, jejichž součástí je i prohlídka zahrady. Kvůli velkému zájmu je však nutné rezervovat si prohlídku alespoň měsíc dopředu.

Brněnská nábojnice

Historická tvář s tou moderní se setkávají i v samotném centru města. Konkrétně na náměstí Svobody, lidově zvaném Svoboďáku, se mezi historickými domy a paláci tyčí šest metrů vysoký žulový hodinový stroj.

Tvarem připomíná nábojnici, a to kvůli obléhání města Švédy roku 1645. Generál Torstenson tehdy rozhodl, že pokud neprovalí hradby města, než odbije poledne, odtáhne po dlouhém obléhání od Brna pryč.

Brňané se to dozvěděli a odbili proto poledne o hodinu dřív, Švédové odtáhli a od té doby se tu odbíjí poledne už v 11 hodin. A stejně tak jej odbíjí i tento zvláštní orloj. Poznat, kolik je právě hodin, je však pěkný oříšek.

V horní části je skleněná lupa, která postupně zobrazuje 12 číslic a mezi nimi je sestava čar (čtvrt, půl, tři čtvrtě a celá). Raději se tak spoléhejte na svoje vlastní hodinky.

Renesanční perla mezi městy

Na samém kraji jihomoravského kraje, 25 kilometrů jihozápadně od Jihlavy, se zastavil čas. V překrásném pohádkovém městečku Telč se můžete vrátit do časů renesance a gotiky. Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě.

Na náměstí se můžete procházet mezi překrásnými měšťanskými domy s podloubími a bohatě zdobenými štíty. Hned z náměstí se dostanete do telčského zámku, klenotu moravské renesanční architektury.

Díky citlivým majitelům se tu dokonce zachovaly původní interiéry i exteriéry ve velmi dobrém stavu. Nejvýznamnější je výzdoba Zlatého sálu s kazetovým, bohatě vyřezávaným dřevěným stropem. Kazetové stropy naleznete i v sále Modrém a Rytířském.

Součástí celého areálu je francouzská zahrada s rozsáhlým anglickým parkem a oranžerií. Vybrat si tu můžete z pěti prohlídkových okruhů, přičemž nejdelší trvá kolem 50 minut.

Tradiční jihomoravské hody

Hody patří snad ke každé vesnici na jižní Moravě. Slaví se tu jako křesťanský svátek nebo jako den hojnosti, veselí a blahobytu. Hodové veselí trvá několik dní, po celou dobu se stoly prohýbají pod tradičními moravskými koláčky a dobrým vínem.

Setkává se tu celá dědina, rodina a přátelé. Tato tradice nemá stanovený jednotný termín konání, ten se v každé vesnici liší. Platí tu ale přesně daná pravidla, například na hodech nesmí chybět mládež v krojích (chasa). Hlavními postavami jsou vybraní chlapci (stárci) a jejich děvčata (stárky).