Vypíná se uprostřed lesů, kterými se v dávných staletích proháněli králové i pytláci. Bývaly plné zvěře a tak hluboké, že v nich ztratili směr i dobyvatelé z dalekých zemí. Hrad Křivoklát patří už téměř osm set let k perlám naší historie.

Křivoklátské lesy na Berounsku jsou jako stvořené pro lov, to věděli naši předkové už před tisíci lety. Však také přemyslovská knížata na tomto místě vystavěla dřevěné lovecké hradiště už někdy na počátku 12. století.

Největší sláva Křivoklátu ovšem přišla až s jeho přebudováním do kamenné podoby, o které se na sklonku své vlády kolem roku 1230 postaral sám panovník Přemysl Otakar II.

Na počátku bylo něco křivého

Dodnes vedou historikové spory o původ jména Křivoklát. Někteří jej připisují značnému množství křivých stromů neboli klátů v okolí, jiní vidí počátek neobvyklého slova v tom, že základy hradu byly budovány na ne úplně rovné plošině, tedy na křivém plátu.

Podivně znějící slovo ostatně podle legendy zmátlo i dobyvačné Švédy za třicetileté války, které bohatství Křivoklátu nenechalo v klidu a rozhodli se hrad dobýt. Když bloudili v lesích, optali se na cestu jakési místní babičky.

Ta na otázku cizáků, kde leží Křivohnát, popravdě odpověděla, že široko daleko takové místo nezná, a Švédové nakonec dobývání vzdali.

Pozor, alchymista na útěku!

Křivoklá, tyčící se na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem, od počátku patřil k oblíbeným místům králů.

Rádi se sem vraceli Václav I. i Přemysl Otakar II., dobře to tu znal Karel IV., než dal přednost svému Karlštejnu, hradu se hodně věnoval i Vladislav II. Jagellonský.

Právě on se postaral na sklonku 15. století o nákladnou rekonstrukci a vtiskl Křivoklátu podobu, jakou známe i dnes. To Habsburkové, kteří se hradu ujali o století později, už k němu takový vztah neměli.

Zřídili v něm obávané vězení, v němž na čas skončil dokonce i věhlasný alchymista císaře Rudolfa II., magistr Edward Kelley. Když upadl v nemilost, strávil na Křivoklátě nedobrovolně tři roky.

Při pokusu o útěk z hradní věže se mu přetrhlo lano a alchymista si po dopadu na skálu zranil nohu tak vážně, že mu ji felčaři museli amputovat.

K čemu všemu se hodí hudba

Větší štěstí měl podle místní pověsti proslulý lotr Václav Babinský. I on byl prý za své lupičské kariéry dopaden a dovlečen na Křivoklát. Hradní páni ho vyslýchali na mučidlech, aby se dozvěděli, kam ukryl své nashromážděné poklady.

Protřelý loupežník je obelstil, poslal je na špatné místo, a zatímco všichni lačně prohledávali okolí, sám Babinský nepozorovaně z Křivoklátu uprchl. Z dob, kdy Křivoklát sloužil jako královská šatlava, se dochovalo jen pojmenování zdejší věže Huderka.

Údajně získala své jméno podle kapely, která musela vyhrávat, aby přehlušila zoufalý křik, linoucí se z hradní mučírny.

Osvícený a bohatý knihomol

Hrad Křivoklát se může chlubit nespočtem unikátů a zajímavostí. Přední místo mezi všemi ovšem zaujímá slavná fürstenberská knihovna, jedna z nejobsáhlejších a nejvzácnějších kolekcí na našem území.

Rod Fürstenberků získal hrad v 17. století a ponechal si ho v majetku až do roku 1929, kdy jej odprodal československému státu. Pro fürstenberské pány nebyl Křivoklát jen další nemovitostí v řadě, kterou je třeba využít a poté ponechat osudu.

Hodně investovali do oprav, a právě oni mají nehynoucí zásluhu na tom, že se hrad do dnešních dnů zachoval v tak úžasném stavu. Ovšem landkrabě Karel Egon I. z Fürstenberku byl i v měřítku tohoto osvíceného rodu výjimečný muž.

Proslul jako největší sběratel knih v zemi, a těžil přitom nejen ze svého bohatství, ale i z úzkých kontaktů s největšími vědeckými kapacitami své doby, a zatímco jiné šlechtické rody budovaly své slavné knihovny po generace, on tu svou křivoklátskou dal dohromady vlastně docela sám.

Dnes má hradní knihovna 52 tisíc svazků a její chloubou jsou například cenné iluminované rukopisy nebo unikátní kolekce dobových dizertačních prací z evropských univerzit.

Střílí každý, kdo má pušku

Pokud jsme se na začátku zmiňovali o zdejší lovecké tradici, tak ta samozřejmě pokračovala i v pozdějších staletích a nutně se to muselo odrazit i na interiéru a sbírkách.

O bohatství zdejších lesů svědčí například i pečlivě vedené záznamy, podle nichž za sto let od poloviny 18. do poloviny 19. století bylo ve zdejším revíru uloveno například 17 556 jelenů nebo 246 272 zajíců.

Historikovo srdce zaplesá při prohlížení sbírky loveckých kuší, tesáků i palných zbraní z dlouhého období mezi 16. až 19. stoletím. Křivoklát ovšem skrývá i další předměty, které mají k lovu vztah.

Především umělecké sbírky se honitbou často inspirují a soubor loveckých trofejí také stojí za to. Nemluvě třeba o takových kuriozitách, jakou je bezesporu honební vůz, v němž se vydával pronásledovat zvěř císař Karel VI., otec Marie Terezie.

A bez zajímavosti není ani fakt, že pánové z Křivoklátu si pečlivě uchovávali i sbírku pytláckých pušek.

Do věže přes hladomornu

Prohlídka Křivoklátu zavede návštěvníky na nejrůznější místa. Chybou by bylo vynechat především pozdně gotickou kapli Korunování Panny Marie v jižním křídle hradního jádra.

Pochází z doby krále Vladislava II. Jagellonského a překvapí třeba vzácným oltářem, vyrobeným kolem roku 1490. Obdivovat můžeme i vnitřní prostory v čele s Královským nebo Rytířským sálem. Pýchou hradu je samozřejmě Velká věž.

Má kruhový půdorys, zatímco na českých hradech býváme zvyklí vídat spíš čtverhranné. Je vysoká 42 metrů a má průměr dvanáct metrů.

O jejím obranném charakteru svědčí to, že její zdi ze strany nádvoří dosahují tří metrů, na straně vnější jsou ale až desetimetrové.

Původně se do ní z bezpečnostních důvodů vstupovalo po dřevěném můstku v úrovni druhého patra, ten se však do dnešních dob nedochoval a později byly proraženy nové vchody v prvním patře a také v přízemí, kde bývala hladomorna.

Malované radovánky na sněhu

Velkou věž svého času učinili Fürstenberkové střediskem svých sbírek.

Podařilo se jim nashromáždit záplavu orientálních kuriozit, archeologických nálezů nebo náboženských artefaktů, a i když v pozdějších dobách padlo hodně cenností za oběť nemilosrdnému třídění, i tak zůstalo zachováno jádro sbírky, které se stalo základem současných expozic.

V nich si každý najde něco, co ho uchvátí a zaujme. Nejen děti budou zaručeně nadšené, až na vlastní oči spatří sbírku historických, převážně barokních saní, zdobených řezbami i malbami. A za výjimečnou jistě můžeme označit i kolekci cechovních praporců. Pod takovými kdysi pyšně pochodovali hodináři, koláři, pekaři či řezníci.

Dostaveníčko filmových hvězd

I ti, kterým se dosud nepoštěstilo spatřit Křivoklát na vlastní oči, ho nejspíš budou docela dobře znát. Stal se totiž dějištěm mnoha známých českých filmů.

Stačí si pustit takové skvosty jako Slasti Otce vlasti, Noc na Karlštejně, Jak se budí princezny, Ohnivé ženy, Třetí princ, Tři veteráni nebo Anděl Páně.

Ale co si budeme povídat – reálnou návštěvu místa nic nenahradí. Tak na viděnou na Křivoklátě!