Domů     Kynžvart: Zrozen pro vzácné návštěvy
Kynžvart: Zrozen pro vzácné návštěvy

Dlouho zámek Kynžvart v průběhu dějin hledal svou podobu, až se z renesanční ruiny proměnil v jedinečnou výstavnou perlu vídeňského klasicismu.

Na rozdíl od mnoha hradů a zámků, které jsou dnes jen prázdnou kamennou slupkou, nabízí na každém kroku něco cenného a neopakovatelného.

Možná vás napadne, co vlastně znamená ono zvláštně znějící slovo Kynžvart. O jeho vznik se postaral středověký hrad, který měl v době krále Václava I. za úkol střežit soutěsku mezi západními Čechami a Chebskem.

Zdejší rod Hartenberků si tenkrát do erbu vybral celní závoru a hrdě přijal jméno de Kunigeswart, což znamenalo Královská stráž. A z toho už bylo k počeštěnému Kynžvartu docela blízko. Ale tento dávno zaniklý hrad není tou památkou, o které chceme psát.

Renesanční zámek vznikl v údolí pod hradem až na sklonku 16. století a původní majitelé se tu dlouho neohřáli.

Jako účastníkům stavovského povstání jim byl majetek zkonfiskován a na Kynžvart se stěhovala rodina, která pak měla dlouho v této zemi velké slovo – Metternichové. Ti zchátralý zámeček k nepoznání přebudovali. Ne však naposled.

Danajský dar samotného cara

Tím, kdo dal Kynžvartu definitivní podobu, nebyl nikdo menší než ministr zahraničí a rakouský kancléř Clemens Metternich. Hodlal zde nejen odpočívat, ale také přijímat urozené státní návštěvy. A pro takový účel bylo venkovské sídlo málo nóbl.

V první polovině 19. století tak Metternich přestavěl zámek v duchu tehdy moderního vídeňského klasicismu. A na Kynžvart pak občas opravdu zavítaly vzácné návštěvy od ruských carů Alexandra I. a Mikuláše I. až po básníka Johanna Wolfganga Goetheho.

Mimochodem právě Mikuláš I. to byl, kdo zámeckému pánovi přivezl darem semena v Čechách dosud neznámého bolševníku. Jeho vysazení v zámeckém parku pak odstartovalo zamoření touto invazivní rostlinou, s nímž se potýkáme dodnes.

Zámek v roce 1845
Zámek v roce 1845

Osvícený kat rozumí umění

A ještě v jedné věci Kynžvart Metternichům vyhovoval: Poskytoval dostatek prostoru pro jejich bohaté sbírky. Už jen proslulá Metternichova knihovna obsahující 24 tisíc svazků takřka ze všech oborů vědy a umění si zaslouží obdiv.

Je ostatně dnes jednou z nejvýznamnějších biblioték na našem území. Metternich pro ni renovoval celé jedno zámecké křídlo. Neméně zajímavá je kancléřova sbírka kuriozit, jedno z nejstarších veřejně přístupných muzeí v Evropě.

O velkou část exponátů se postaral bývalý chebský kat Karel Huss, který byl kromě svého povolání i sběratelem a mecenášem umění a na stará kolena také kustodem metternichovských sbírek.

Návštěvníky stále nepřestávají bavit zejména osobní předměty slavných osobností od hřebenu Marie Terezie přes psací stůl a křeslo spisovatele Alexandra Dumase staršího až po kompletní oděv japonského samuraje.

A osvícený kat přidal také svou numismatickou kolekci čítající 11 000 exemplářů včetně dvou tisícovek antických mincí.

Lípa, která to všechno viděla

Ještě dlouho bychom mohli zámkem procházet a nalézat stále další zajímavosti. Určitě bychom nezapomněli nahlédnout do kaple sv. Antonína z Padovy, jejíž oltář věnoval Metternichům sám papež Řehoř XVI. A to ještě mnohá překvapení čekají v parku.

Při jeho zakládání byl dokonale využit reliéf krajiny včetně tří protékajících potoků. Metternichové pak přispěli unikátními sochami, lavičkami a pavilony vyrobenými v jejich vlastních železárnách.

A jako důkaz plynoucího času tu stále nad našimi hlavami šumí lípa zasazená v roce 1693 vedle kamenného pivovarského sklepa ve stráni. Je vysoká 36,5 metru a má obvod 617 centimetrů.

Foto: Shutterstock
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Z letiště až na hranici vesmíru. Češi vyvíjejí kosmické letadlo bez kosmodromu
21stoleti.cz
Z letiště až na hranici vesmíru. Češi vyvíjejí kosmické letadlo bez kosmodromu
Zapomeňte na obří rakety, odpalovací rampy a kosmodromy. Český projekt NEBESA chce dostat náklad na hranici vesmíru pomocí bezpilotního letounu, který odstartuje z běžného letiště a po splnění mise se
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
epochalnisvet.cz
Ostrov Capri: Útočiště pro císaře, spisovatele i diktátory
Z přístavu v italském Sorrentu vyplouvá pravidelná linka trajektu. Už tady je krásné a čisté moře. Jakmile loď obepluje skalní mys, otevře se pohled na vzdálený ostrov. Bílé křídové skály, zelené koruny stromů. Na první pohled romantika. A moře tak azurové a čisté, že je vidět kamenité dno a všechny ryby, které zrovna plují kolem.
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz