Když dojdeme ke Staroměstskému náměstí, můžeme na náměstí Franze Kafky (jež spolu bezprostředně sousedí) navštívit galerii pojmenovanou po tomto významném spisovateli. Staroměstské náměstí je vůbec obklopeno nejrůznějšími centry umění. Začít můžeme v paláci Kinských, významné rokokové stavbě, který byl do dnešní podoby dostavěn podle plánů českého architekta německého původu, Kiliána Ignáce Dientz

Kdo se rád bojí, musí zamířit na bohnický hřbitov. Je místem, kde odpočívají pacienti bohnické léčebny, především pak oblastí s údajně nejnegativnější energií v celé České republice. Kdo sem v noci vyrazí, toho prý popadnou křeče, bolesti v zádech, záchvaty zimy a podobně. Historie hřbitova započala jeho založením v roce 1906. Do roku 1966, kdy přestal fungovat, zde bylo pohřbeno téměř 5000 pac

V Troji zamíří většina návštěvníků do zoologické zahrady, na prohlídku krásného zámku, ale neméně zajímavým cílovým bodem je také místní botanická zahrada. Ohromí především skleníkem Fata Morgana, který se nachází mimo areál venkovních expozic zahrady, konkrétně na jižním svahu trojské stráně. Jeho půdorys má neobvyklý esovitý tvar a skleník je zapuštěn do skalnatého terénu. Interiér skl

Praha je po zásluze největší český tahák cestovního ruchu. Málokterý turista ale ví, že vedle slavných památek, je v Praze řada neznámých, a přesto zajímavých míst. Tady je šest z nich. Nejužší ulička Pokud trpíte strachem z uzavřených prostor, tohle asi nebude tip pro vás. V opačném případě se vydejte na Malou stranu, do místa, kde do Vltavy ústí Čertovka. Právě tam najdete vůbec nejužší u

„Staráme se ke cti a slávě našich zemí, aby místa pustá a neschůdná, jejichž poloha k tomu vhodná jest, syny lidskými obydlena a obdělána byla,“ píše 12. září 1265 český král Přemysl Otakar II. Přikazuje Konrádovi z Lewendorfu, aby „vysadil“ město „Na poličkách (současnou Poličku).“   Nejdříve u nás začátkem 13. století vznikají královská města, která zakládají panovníci. Král k vytyčení a rozm

Na Vinohradech, v ulici Na Bojišti, kde v roce 1179 proti sobě v krvavé bitvě stáli přemyslovský kníže Soběslav II. (1128 – 1180) a jeho syn Bedřich, najdeme hospodu, která se proslavila v románu Osudy dobrého vojáka Švejka. „Až bude po tý vojně, tak mně přijď navštívit. Najdeš mě každej večer vod šesti hodin U Kalicha,“ loučí se Švejk se sapérem (voják-průkopník, připravuje cestu armádě) Vodičkou

Světovou výstavu v Paříži roku 1889 navštívilo neuvěřitelných 32 milionů lidí. Mezi ně patří i výprava 363 členů Českého svazu turistů. Těm ze všech exponátů nejvíc učarovala zbrusu nová Eiffelova věž. A už během návratu začali plánovat, jak něco takového postaví i v Praze. Na kopii tři sta metrů vysoké Eiffelovky by turisté samozřejmě prostředky dohromady nedali, ale co takhle zkusit vybudovat r

Václav Neckář už před půlstoletím zpíval "Chrám svatého Víta je gotiky chlouba". Měl samozřejmě naprostou pravdu. Jen to oficiálně není Chrám svatého Víta, ale Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Král Karel IV. měl odjakživa přehled, a tak se vyznal i v architektuře. Ve Francii v mládí se zalíbením sledoval nový styl, v jakém tamní stavitelé pojímali katedrály. Nejspíš právě on ovlivnil

Dnes je v Praze na Jánském vršku v domě s poněkud podivným názvem „U osla v kolébce“ Muzeum mágů a alchymistů staré Prahy. Však má pro to všechny předpoklady. Právě zde, v době panování Rudolfa II. měl svoji alchymistickou laboratoř jeden z nejznámějších alchymistů, Edward Kelley. Na půdě budovy v tzv. věži, kam se stoupalo nejstarším pražským točitým schodištěm, prováděl své pokusy, aby mohl