V 70. letech 16. stol. zastřelí vesničan v rakouském Reichensteinu svého pána. Domnívá se totiž, že šlechtic unesl jeho syna. Proč by ale reichensteinský pán něco takového dělal? Odpověď je poněkud děsivá! Avšak pro člověka pozdního středověku logická. Reichensteinský pán si buduje nové sídlo a vesničan žije v přesvědčení, že jeho synka použil jako stavební oběť. Tento, původně pohanský, zvyk s

Romantická procházka přírodou je příjemná v každé roční době. Zvlášť když objevíte místo, kde se všechny přírodní krásy poskládaly do nenapodobitelného a dokonale harmonického celku. V krásném koutu přírody jižně od Prahy kdysi ve 12. století stávala tvrz s románským kostelem, později se tvrz proměnila na zámek, na němž se střídali architekti ve snaze přizpůsobit ho dalším a dalším požadavkům d

Strohé geometrické linky kamkoli se oko podívá. Dílo jedenatřicetiletého architekta Josefa Gočára část Pražanů obdivuje jako něco převratného, konzervativci zavrhují. A tenhle dům skrývá i i podzemí...  Dům u Černé Matky Boží na Ovocémý trhu č. p. 569/19 nese název podle sošky Černé madony z poloviny 17. století. Nejstarší zdi se datují do gotických dob, jádro domu ale budovali právě během 17. 

Anglický turista Charles Bruney v roce 1780 poznamenává, že Praha je sice překrásné město, ale jenom dokud nevkročíte dovnitř. Jaká nepříjemná překvapení tedy mohou čekat neznalého návštěvníka při výletě do české metropole? Už v roce 1751 v Čechách existuje na dvacet pět silnic vinoucích se od hraničních hor do středu země, z toho k Praze jich směřuje patnáct. Jakmile dorazíte ve městě do jedno

Procházíme Křižovnickým náměstím, pod ním se točí nenápadná klenba. Zdánlivě nenápadná, jde přitom o památkový skvost. Oblouk Juditina mostu, vůbec nejstaršího kamenného mostu v českých zemích. Jeho zbytek nyní překlenuje jedno rameno řeky Vltavy, společnost mu dělá i nultý oblouk Karlova mostu. Na druhé straně, tedy malostranské, se můžete ještě pokochat Juditinou věží. To je zhruba vše, co zby

Starostu pražského Smíchova Petra Fischera zajímá osud významných Čechů i po jejich smrti. „Postrádají útulku společného, z něhož by, ač mrtví, stále ještě mluvili,“ píše 7. září 1889. Spolku Svatobor, který se stará o vybudování Vyšehradského hřbitova českých velikánů, věnuje 30 000 zlatých. Dokončení krypty Slavín se 44 kobkami v roce 1893 se už ale Fischer nedočká. Podobně jako řada dalších

Anglický cestovatel Fynes Moryson si na začátku 17. století stěžuje na zápach v pražských ulicích. Jejich smrad by prý klidně zahnal Turky, kteří ohrožují Evropu. Hrozná vizitka pro turisty, kteří se touží do českého města vypravit…   1500–1600: Šestichodový oběd za dva groše  Návštěvníky zajímá hlavně Pražský hrad, ale město nabízí i jeden evropský unikát: umělé jezero v Královské oboře, zá

Dejvická stráň nabízí už od poloviny 15. století příznivé podmínky pro pěstování vína. V roce 1620 se počet zdejších vinic vyšplhá na 130. Po třicetileté válce (1618 – 1648) jich ovšem zůstane „pouhých“ 50. Na přelomu 19. a 20. století z nich ale v místech současného Vítězného náměstí a jeho okolí nezbývá už skoro nic.   Otcem náměstí se ve 20. letech 20. století stává český architekt Antonín E

„Někam se ztratily,“ krčí císařský úředník rameny na otázku, kde se nachází stanovy nově vzniklého českého muzea. Když ale do věci rázně zasáhne sám český purkrabí Kolovrat, najednou se rychle najdou. Je vidět, že rakouskému císaři Františkovi I. se do jejich schvalování vůbec nechce… Po skončení Napoleonských válek v roce 1815 se intenzivně schází Královská česká společnost nauk, která sídlí v