Když budeme z legendárního Karlova mostu obdivovat siluetu Pražského hradu s katedrálou sv. Víta, stojí za se otočit a vydat se kousek opačným směrem. Hned za starobylou Staroměstskou mosteckou věží se totiž skrývá rozsáhlý komplex Klementina. Po Pražském hradě je to druhý nejrozsáhlejší stavební celek v Praze. Areál pojmenovaný po sv. Klimentovi zahrnuje několik traktů až třípodlažních budov, p

Strahovský vrch býval po staletí pustým místem. Nacházely se zde pískovcové a opukové lomy, po skončení těžby se tu usadili bezdomovci, jimž dělala společnost rasovna a popraviště. Ještě před první světovou válkou sloužil kopec jako vojenské cvičiště. Pak ale kohosi napadlo, že by se otevřený prostor dal využít i smysluplněji. Když se v roce 1926 chystal VIII. Všesokolský slet, bylo jasné,

V 70. letech 16. stol. zastřelí vesničan v rakouském Reichensteinu svého pána. Domnívá se totiž, že šlechtic unesl jeho syna. Proč by ale reichensteinský pán něco takového dělal? Odpověď je poněkud děsivá! Avšak pro člověka pozdního středověku logická. Reichensteinský pán si buduje nové sídlo a vesničan žije v přesvědčení, že jeho synka použil jako stavební oběť. Tento, původně pohanský, zvyk s

Romantická procházka přírodou je příjemná v každé roční době. Zvlášť když objevíte místo, kde se všechny přírodní krásy poskládaly do nenapodobitelného a dokonale harmonického celku. V krásném koutu přírody jižně od Prahy kdysi ve 12. století stávala tvrz s románským kostelem, později se tvrz proměnila na zámek, na němž se střídali architekti ve snaze přizpůsobit ho dalším a dalším požadavkům d

Strohé geometrické linky kamkoli se oko podívá. Dílo jedenatřicetiletého architekta Josefa Gočára část Pražanů obdivuje jako něco převratného, konzervativci zavrhují. A tenhle dům skrývá i i podzemí...  Dům u Černé Matky Boží na Ovocémý trhu č. p. 569/19 nese název podle sošky Černé madony z poloviny 17. století. Nejstarší zdi se datují do gotických dob, jádro domu ale budovali právě během 17. 

Anglický turista Charles Bruney v roce 1780 poznamenává, že Praha je sice překrásné město, ale jenom dokud nevkročíte dovnitř. Jaká nepříjemná překvapení tedy mohou čekat neznalého návštěvníka při výletě do české metropole? Už v roce 1751 v Čechách existuje na dvacet pět silnic vinoucích se od hraničních hor do středu země, z toho k Praze jich směřuje patnáct. Jakmile dorazíte ve městě do jedno

Procházíme Křižovnickým náměstím, pod ním se točí nenápadná klenba. Zdánlivě nenápadná, jde přitom o památkový skvost. Oblouk Juditina mostu, vůbec nejstaršího kamenného mostu v českých zemích. Jeho zbytek nyní překlenuje jedno rameno řeky Vltavy, společnost mu dělá i nultý oblouk Karlova mostu. Na druhé straně, tedy malostranské, se můžete ještě pokochat Juditinou věží. To je zhruba vše, co zby

Starostu pražského Smíchova Petra Fischera zajímá osud významných Čechů i po jejich smrti. „Postrádají útulku společného, z něhož by, ač mrtví, stále ještě mluvili,“ píše 7. září 1889. Spolku Svatobor, který se stará o vybudování Vyšehradského hřbitova českých velikánů, věnuje 30 000 zlatých. Dokončení krypty Slavín se 44 kobkami v roce 1893 se už ale Fischer nedočká. Podobně jako řada dalších

Anglický cestovatel Fynes Moryson si na začátku 17. století stěžuje na zápach v pražských ulicích. Jejich smrad by prý klidně zahnal Turky, kteří ohrožují Evropu. Hrozná vizitka pro turisty, kteří se touží do českého města vypravit…   1500–1600: Šestichodový oběd za dva groše  Návštěvníky zajímá hlavně Pražský hrad, ale město nabízí i jeden evropský unikát: umělé jezero v Královské oboře, zá