Děsivé, ale údajně nabité energií. Takové jsou opracované obří pískovcové skály na Mělnicku, známé jako Čertovy hlavy. Jaké tajemné události provázely vznik pískovcové galerie, kam si lidé mohou údajně přijít zharmonizovat svou energii a porvat se se svými nedostatky?
Zhruba na rozhraní severních a středních Čech, necelých 10 kilometrů severně od Mělníka, leží malé město Liběchov, které samo o
Stavitelé zámku Kačina na dosah Kutné Hory se na počátku 19. století velkoryse rozmáchli a vytvořili rozlehlý areál ve tvaru podkovy.
Rod Chotků tu po sobě zanechal nejen bohatě vybavenou knihovnu se 40 000 svazky z dob 16. až 19. století, ale také lékárnu, konírnu, taneční sál, obrazárnu nebo zámecké divadlo.
Dnes prostory zámku využívá také Muzeum českého venkova. Zámecká zahrada ve stylu
Od návštěvy zámku tak nějak samozřejmě očekáváme, že uvidíme historické interiéry a sbírky uměleckých děl či zbraní. Přesto nás to nijak nepřipraví na nádheru, kterou objevíme, vstoupíme-li do zámku Žleby jen pár kilometrů od Čáslavi.
Pokud bychom měli jedním slovem charakterizovat zámek Žleby, nejvhodnější by asi byl výraz „změna“. Odborníci na architekturu si mohou nadšeně mnout ruce, když sl
Zkamenělý pastýř, Kamenný muž či slouha. To jsou jména nejznámějšího a nejvyššího českého menhiru. Jak vznikl? A proč se tu lidé cítí tak dobře?
Mezi místa nabitá pozitivní energií údajně patří největší český menhir, který se nachází v Klobukách na Slánsku. Historie 3,5 metru vysokého kamenného bloku, kterému nikdo neřekne jinak než Kamenný pastýř, sahá podle některých badatelů až do dávných do
Populární výstava Fenomén IGRÁČEK představí v Bělé pod Bezdězem dvě unikátní figurky spjaté s regionem.
Městská kulturní zařízení v Bělé pod Bezdězem stejně jako mnoho dalších muzejních a kulturních subjektů České republiky otevřela v květnu po dlouhých sedmi měsících své prostory veřejnosti. Jednu z prvních připravovaných expozic, která nese název Fenomén IGRÁČEK, mohou návštěvníci shlédnout v
Jedním z nejslavnějších míst, které lidé vyhledávají pro velké množství energie je obec Svatý Jan pod Skalou v okrese Beroun, asi 30 kilometrů jihozápadně od Prahy. U zdejšího pramene má docházet k zázrakům!
Svatý Ivan je mnohými považován za vůbec prvního českého poustevníka a světce. Právě on prý inspiruje knížete Bořivoje (asi 852–888) a jeho manželku Ludmilu (zhruba 860–921) k přijetí křesť
Tyčí se k nebi jako hrdý strážce Brdské vrchoviny a pamatuje doby, kdy byla lidská civilizace ještě v plenkách. Vrch Plešivec (654 m. n. m.) nad vískou Rejkovice asi 15 km od Příbrami je dlouhá tisíciletí opředen tajuplnými legendami.
V pradávných dobách prý na Plešivci sídlili obři, přilétal sem ohnivý drak a zjevovat se tu měl i bájný vládce Brd Fabián, brdská obdoba Krakonoše, který má mít n
Místu se říká u Boží vody a má za sebou barvitou historii. Mělo tu dojít ke zjevení svatého Ivana, ale i samotné Marie. A zdejší pramen prý dokázala zacelovat krvavé rány.
Je teplý červnový den roku 1723 a u studánky na kopci Průhon u středočeského Berouna se odehrává zvláštní událost. Pastýř ovcí jménem Holý tu prý spatřuje přízrak polonahého starce, který má na boku děsivou ránu, z níž zurčí
Hradiště Budeč je známé především z českých pověstí a také jako významné archeologické naleziště. Dřív tu možná působili druidové a kouzlo si toto místo uchovalo dodnes.
Na nevelkém vršku u obce Zákolany obtékaném dvěma potoky se vypíná k nebi kůlová hradba, ohraničující možná první slovanské hradiště na českém území, jež později vstupuje do dějin jako knížecí sídlo Budeč – dnešní památné místo
Unikátní komplex staveb z nejrůznějších historických dob a doklad proměny architektonických slohů. A také památné místo, odkud se svého času po českých zemích šířila tolik potřebná vzdělanost. Sázavský klášter na nás i dnes dýchne neopakovatelnou atmosférou.
Tam, kde se malebná řeka Sázava vine v půvabných meandrech středočeskou krajinou, se v roce 1009 v nevelké jeskyni usadil poustevník. Jmen