K místům, kde se nacházelo keltské opiddum, se zpravidla váže mnoho otázek. Proč si ho keltové vybrali? A mohou zde být stále ukryty dávné cennosti?

V roce 1877 vykopal syn hrobníka Libor Lebr ve Stradonicích poklad – asi 200 mincí, keltských zlatých duhovek! Na světle světa se po 2000 let objevují nádherné šperky – zlaté, stříbrné i bronzové šperky, překrásná zdobená keramika, lékařské nástroje, psací potřeby, obrovské množství mincí a nádherná díla keltských umělců a řemeslníků.

Není divu, že je tehdy lokalita označována za „dukátové pole“. Po Evropě se o hradišti ve Stradonicích často hovoří jako o „největším archeologickém objevu Evropy od dob nálezu hallstattského pohřebiště“.

Evropské centrum obchodu

Během pár měsíců je okolí Stradonic a vrchu Hradiště (380 m. n. m) doslova obráceno naruby a prokopáno skrz na skrz. Počet nalezených keltských artefaktů je dnes odhadován na téměř neuvěřitelných 100 000 kusů!

Seriózní archeologický průzkum je tu však proveden až zhruba 20 let po zlaté horečce, která tu zdevastuje prakticky celou lokalitu.

Proslulý český archeolog Josef Ladislav Píč (1847–1911) odhaluje, že na Hradišti stávalo opevněné keltské město, zvané dnes podle blízké vísky oppidum Stradonice. V dobách své největší slávy se rozkládá na ploše asi 90 hektarů a jeho vznik je datován do poloviny 2.

století před Kristem.

Experti se shodují, že podle dochovaných nálezů šlo zřejmě o středoevropské centrum mezinárodního obchodu. Jsou tu totiž nalezeny i mnohé zahraniční výrobky včetně římských amfór!. Sláva oppida Stradonice však trvá jen něco málo přes 100 let.

Odhaduje se, že zaniká mezi lety 40–25 př. n. l., zřejmě kvůli nájezdu germánských kmenů. Dnes jsou tu k vidění už jenom nezřetelné zbytky valů, kdysi kamenných hradeb, a také dřevěný kříž, který má označovat někdejší dukátové pole.

Letecký průzkum však odhaluje, že některé oblasti na kopci Hradiště nejsou zničeny tak, jak se dříve předpokládalo. Mohou tu být odhaleny další poklady?

Foto: Shutterstock