Ten, kdo přijede do západočeských Mariánských Lázní, by jen těžko uvěřil tomu, že zde v dávných dobách byly jen lesy plné bažin.

Kolem stovky vyvěrajících léčivých minerálních pramenů ale za staletí vyrostlo romantické, a přesto moderní vzkvétající město známé po celém světě. Dnes sem za léčením, odpočinkem i zábavou každoročně zavítá na 300 000 hostů.

Kdysi dávno prý hlubokými lesy na místě dnešních Mariánských Lázní procházel neznámý voják. Odpočinul si u vyvěrajícího pramenu a zraněné nohy s úlevou ponořil do vody.

Zranění se mu zázračně uzdravila a on z vděčnosti připíchl nožem na strom u pramenu obrázek Panny Marie. Tak dostaly své jméno Mariiny prameny. Je to bezesporu příjemnější jméno než to, které se občas používalo v následujících letech.

Protože Mariin pramen obsahuje oxid uhličitý a příměsi dalších plynů, začalo se mu říkat Smradlavé lázně. Na pustém místě v bažinatých lesích byl na sklonku 12. století založen premonstrátský klášter a zdejší mniši se o léčivé prameny starali.

Účinkům vyvěrající vody však tenkrát vlastně ještě téměř nikdo nevěřil, dokud klášterní lékař Johann Nehr nepřesvědčil pár mnichů včetně samotného opata, aby blahodárnost léčby vyzkoušeli na vlastní kůži a žaludek.

Když se svatým, mužům zlepšilo trávení a začali také usínat osvěžujícím spánkem, začaly si teprve lázně získávat pověst.

Všichni jedeme za Johannem!

Na skutečnou proměnu v lázeňské město si však obec musela počkat až do počátku 19. století, kdy tu začaly vyrůstat první výstavné lázeňské domy a pavilony.

Hodně propagaci Mariánských Lázní pomohl básník Johann Wolfgang Goethe, který sem zavítal třikrát a prožil zde také svůj milostný románek s Ulrikou von Levetzow. Rázem evropské i světové celebrity zbystřily: Když se tam líbí Goethovi, tak na tom asi něco bude!

A Mariánské Lázně začaly přitahovat stále slavnější hosty. Richard Wagner tu pracoval na svých operách, přijel císař František Josef I., britský panovník Eduard VII. tu pobýval dokonce devětkrát.

Nemluvě o světových osobnostech jako Thomas Alva Edison, Mark Twain nebo Rudyard Kipling.

Co nám dnes zazpívá fontána?

Z proslulého českého lázeňského trojúhelníku jsou Mariánské Lázně nejmladší, hned po Karlových Varech jsou však naším druhým největším lázeňským městem. K lázním samozřejmě patří čerstvý vzduch, a Mariánské Lázně proto oplývají zelení.

Je to především zásluha významného českého zahradníka počátku 19. století Václava Skalníka.

Ten nejen že navrhl terénní a parkové úpravy města včetně kompozice okolní zástavby, ale sám se do města přestěhoval a nakonec se na dlouhých 19 let stal jeho purkmistrem neboli starostou.

Příklady typické lázeňské architektury pak v Mariánských Lázních najdeme na každém kroku. Za procházku stojí především slavná neobarokní litinová Kolonáda Maxima Gorkého, se svou úctyhodnou délkou 180 metrů nejdelší česká kolonáda.

Je součástí hlavní městské promenády, na níž nemůžeme minout Zpívající fontánu, kamenný kruhový bazén o průměru 20 metrů s nerezovou sochou uprostřed. Ta je ovšem o století mladší.

Dokončena byla v roce 1986, voda dosahuje šestimetrové výšky a trysky řízené počítačem vytvářejí pomocí deseti čerpadel každou lichou hodinu doprovod k desítkám skladem různých autorů.

Osvěžení pro královskou rodinu

Z celkového počtu sta minerálních pramenů s obsahem oxidu uhličitého a minerálních solí vyvěrajících v Mariánských Lázních se jich více než polovina využívá.

Už na počátku 17. století je zdejší mniši plnili do sudů a vozili svým kolegům z okolních klášterů ke koupelím. Později se zavedlo stáčení do speciálních kameninových džbánků uzavřených korkovými zátkami.

Těchto džbánků prý bylo jen do roku 1840 vyrobeno kolem šesti milionů, později už jejich produkce stoupla na 600 tisíc ročně. Pár desetiletí pak ještě trvalo, než džbánky vytlačily praktičtější a levnější skleněné lahve.

V těch se mariánskolázeňské minerálky prodávají i dnes, a vyvážejí se i do světa. Jedním z odběratelů je dokonce i firma dodávající zásoby přímo k britskému královskému dvoru.

Také hudba přece dokáže léčit

Lázeňští hosté ale nejsou živi jen popíjením minerálek.

Čeká na ně bohatý program, o který se mimo jiné stará třeba Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, nejstarší symfonické těleso v České republice fungující nepřetržitě už od svého založení roku 1821. Každý druhý rok pak mají návštěvníci příležitost užít si prestižní Mezinárodní klavírní soutěž F. Chopina.

Právě skladatel Fryderyk Chopin patřil mezi prominentní hosty zdejších lázní a je zde dokonce otevřena i stálá expozice vztahující se k jeho dílu i pobytu.

Foto: Shutterstock