Máte chuť na lázeňské oplatky nebo na becherovku? Obdivujete úžasnou secesní architekturu? Nebo potřebuje pomoci s žaludkem nebo játry? Či jste snad milovníky perel světové kinematografie?

Ve všech případech nejspíš vaše kroky povedou na jedno místo. Do Karlových Varů. Přesné datum založení města Karlovy Vary se do dnešních časů nedochovalo. Pověst ovšem poměrně přesně popisuje objevení zdejších léčivých pramenů na soutoku Ohře a Teplé.

To takhle jednou skupinka šlechticů z královské družiny na lovu štvala další z nebohých kusů vysoké zvěře, když tu jeden z loveckých psů pronásledující jelena spadl do tůně s horkou vodou.

Kohosi z výpravy napadlo vodu ochutnat a zvěst o nečekaně chutném pramenu se donesla až k císaři Karlu IV.

Ten nelenil a na místo se osobně vydal, aby se o pravdivosti zprávy přesvědčil. Blahodárnost vody vyzkoušel sám na sobě a naštěstí ho napadlo vzít s sebou pár zkušených lékařů, kteří léčebné účinky zdejší minerální vody potvrdili. A tak prý sám panovník na místě založil lázně.

Místo ukryté před Napoleonem

Obec tenkrát ještě nebyla příliš velká a všichni usedlíci si navíc stavěli svá obydlí daleko od pramenů, protože kopcovitý terén a nevhodná půda nebyly právě ideální pro úrodu jejich políček. O to víc se tu dařilo výrobě porcelánu;

až tak dobře, že taková kvalitní konkurence byla trnem v oku starším a věhlasnějším vídeňským porcelánkám. Světu dlouho trvalo, než prospěšný vliv zdejší vody na zdraví objevil.

Až v průběhu 17. století se do Karlových Varů začaly sjíždět známé osobnosti, které konečně do té doby provinčnímu městečku propůjčily potřebnou exkluzivitu.

Zvlášť za napoleonských válek se pak Karlovy Vary staly vítaným cílem pro prominentní zahraniční pacienty, jejichž dosavadní oblíbená evropská lázeňská centra ohrožovala nebo dokonce poničila válečná vřava.

A když měli místní koncem 19. století ten šťastný nápad pustit se do rozsáhlé výstavby v secesním stylu, dostaly konečně Karlovy Vary podobu, kterou si udržely dodnes – podobu místa, které vám vyléčí nejen tělo, ale i duši.

Zelená krása z ptačí perspektivy

K prohlídce všech zdejších památek potřebuje návštěvník delší čas, ostatně stejně jako k popíjení léčivé vody, kterou poskytuje celkem 13 z osmadvaceti pramenů vyvěrajících z hloubky až dvou kilometrů.

Zejména historické centrum kolem říčky Teplé nabízí jednu zajímavost za druhou. Jsou tu třeba Císařské lázně nebo Alžbětiny lázně, budova chránící proslulý pramen Vřídlo, věhlasný Grandhotel Pupp nebo pětice výstavných kolonád.

Z novější doby pak pochází obdivovaný i proklínaný obří moderní hotel Thermal, tradiční místo konání Mezinárodního filmového festivalu. Památky ovšem nejsou jedinou zajímavostí města.

Evropská agentura pro životní prostředí například nedávno vyhlásila Karlovy Vary s jejich 2000 hektary lesů a 300 hektary parků za nejzelenější české město.

Pokud byste se o tom chtěli přesvědčit na vlastní oči z ptačí perspektivy, můžete si vybrat hned ze čtyř rozhleden v okolí, skvostný výhled ovšem poskytuje třeba také proslulý Jelení skok – vyhlídka s altánem a sochou kamzíka vytvořenou v roce 1851, a o kousek dál stejně tak Ottova výšina pojmenovaná po prvním řeckém králi, který v 19. století do Karlových Varů zavítal celkem pětkrát.

Procházka po stopách Paganiniho

Karlovy Vary dnes mají kolem 50 000 obyvatel, ale každoročně se ve zdejších lázeňských domech ubytuje téměř 400 tisíc hostů.

Během pobytu si můžeme hrdě říkat, že kráčíme po stejných místech jako skladatelé Ludwig van Beethoven, Leoš Janáček či Fryderyk Chopin, státníci od rakouského kancléře Metternicha až po ruského cara Petra Velikého či hvězdy uměleckého světa – pěvkyně Ema Destinová nebo houslový virtuos Nicolo Paganini.

I v dnešní době zůstávají Karlovy Vary nejnavštěvovanějším českým lázeňským městem.