Pevný a dobře chráněný hrad na skalním ostrohu měl v dobách císaře Karla IV. střežit hranice a bránit královské zlaté doly i takzvanou Zlatou stezku. Pak zůstal na staletí zapomenut, aby v novém tisíciletí začal znovu povstávat z ruin v celé své bývalé kráse a slávě.

Podle legendy vybral nejlepší místo k založení hradu osobně při toulkách zdejšími lesy sám panovník Karel IV. Ať už to byl skutečně on, nebo kdokoliv jiný, těžko mohl zvolit lépe. Skalnatý ostroh vrchu Ždánov vypadá už z dálky vskutku nedobytně.

Pravda, tvar hradu se musel úzkému vrcholu hodně přizpůsobit, ale strmé stěny obklopené volným prostorem poskytovaly ideální kombinaci ochrany pro obránce hradu při případném napadení nepřítelem. Karel IV. ovšem nebyl první, komu bezpečí zdejšího kraje leželo na srdci.

Už jeho otec Jan Lucemburský se trápil s konkurencí sousedního vévody bavorského a přemýšlel o tom, jak nejlépe ochránit česko-bavorskou hranici. Obavu měl především o naleziště zlata ve Vydře u Rejštejna, kde se vzácný kov těžil už od roku 1337.

A navíc co by kamenem dohodil vedla skrz lesy takzvaná Zlatá stezka spojující Čechy s dunajskými přístavy.

Okna, do kterých vítr nefouká

Nový hrad určený o ochraně strategického území byl za pět let hotový a dostal na počest svého zakladatele jméno Karlsberg, od kterého bylo k dnešnímu počeštěnému Kašperku už blízko. Se svou nadmořskou výškou 886 metrů je to nejvýše položený český královský hrad a na boj byl opravdu skvěle připraven.

Hned čtyři padací mosty přes hluboké příkopy chránily obránce Kašperku. První vybudovaný ve vnějším opevnění překlenoval vyzděný příkop. Pokud by snad dobyvatelé dokázali proniknout přes něj, čekal je před vstupní branou na nádvoří most druhý, takzvaný stěžejkový, jehož řetězy visely na dlouhých pákách zapuštěných do štěrbin ve zdi.

Další padací most pak střežil ještě druhé nádvoří a pokud by snad útočníci i tady byli úspěšní, čtvrtý most vedoucí z ochozu na hradební zdi pak odděloval samotné jádro hradu tvořené obytným palácem a dvěma vzájemně propojenými strážními věžemi vysokými 27 metrů.

Věže se tyčí do výšky pěti pater, palác sloužil pro pořádání hostin a přijímání vzácných hostů. Tomuto účelu samozřejmě odpovídal i nabízený luxus. Ne každý hrad té doby měl zasklená okna. Vytápěný sál zdobily nástěnné malby a obložení dřevem usnadňovalo udržování tepla.

Památka se mění ve stavebniny

Přestože byl Kašperk vystavěn jako královský hrad, samy královské úřady si s jeho správnou starosti dělat nemusely. Po celou dobu byl hrad zastavován a kašperští pánové se střídali jako na běžícím pásu.

Každý spolu s hradem získal i určité výsady, mezi něž patřilo i právo hrdelní. A na Kašperku se skutečně odehrávaly i popravy zločinců. Tím úplně prvním nájemníkem byl známý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, přicházeli však další a další.

Šternberkové po sobě zanechali několik set metrů vzdálené předsunuté opevnění známé dnes jako Pustý Hrádek, ale to bylo asi poslední vylepšení, kterého se Kašperk dočkal. Jeho majitelé se dokonce zapojili i do protikrálovského povstání a na konci 16.

století už dávno nepřipomínal tu hrdou pevnost tyčící se nad údolím. Nakonec ho roku 1616 koupilo město Kašperk, ani potom ale hrad nikomu nestál za investice do oprav. Navíc po skončení třicetileté války přišel z Vídně rozkaz všechny české hrady zbourat, aby se nemohly stát opěrným bodem nepřítele.

Kašperští si ovšem tento příkaz vyložili po svém. Svůj hrad nezbořili, ale začali ho systematicky rozebírat na stavební materiál pro své vlastní domy.

Nechte se vychovat jako sám král

Nejméně 200 let potom hrad dál pustl a chátral. Až ve druhé polovině 19. století se o něj začali vzdělanci zajímat a veřejnost díky nim opět po letech zjistila, že Kašperk vůbec existuje. Skutečné rekonstrukční práce však byly ještě daleko.

Intenzivnější opravy začaly až v 70. letech minulého století a pokračují vlastně dodnes. V posledních letech na návštěvníky čeká několik tématických prohlídkových tras. Jedna je seznámí s každodenním životem na hradě, druhá se podrobněji věnuje stavbě hradu a zahrnuje třeba ukázky dobových pracovních nástrojů nebo obrazů průběžně mapujících postup stavebních prací.

Pro rodiče s dětmi je pak připravena speciální interaktivní prohlídka plná soutěží a úkolů a názvem Staň se rytířem nebo dvorní dámou včetně výuky vybraného dvorského chování a oblíbeného zapůjčení a vyzkoušení středověkých oděvů a rytířské zbroje nebo zkouška dobového tance.

Děti se tak mohou vžít například do mladého Karla IV. jehož dětství ve Francii vypadalo podobně. V sezóně je také na nádvoří připraven lučištník, pod jehož dohledem je možné si vyzkoušet pravý středověký luk nebo kuši.

Ohnivý pes, skřítkové i Lesní matka

Kašperk je jako každý správný hrad opředen mnoha pověstmi. Zdejší poklady prý střeží strašidelný pes s ohnivýma očima a po zdech šplhá hlavou dolů bílé strašidlo s holou lebkou a prázdnými očními důlky, ale jsou i mnohem příjemnější legendy.

Jedna z nich například vypráví o tragicky ovdovělém chudém a smutném dřevorubci, který si těžce vydělal na živobytí na svazích pod Kašperkem. Slitovali se nad ním skřítkové žijící v hradních rozvalinách.

Nejprve mu pomáhali s porážením stromů a nakonec proměnili osekané větve ve zlaté pruty, aby už nikdy nepoznal bídu. Ten, kdo v noci v kašperských lesích zabloudí, možná bude mít štěstí a potká Lesní matku – tisíciletou šlechetnou bytost, která dává pozor na zdejší přírodu a když se nad zbloudilcem slituje, vyvede ho z temnot na světlo.

Prozkoumejte hrad zdola i shora

Hrad leží pouze necelé tři kilometry od Kašperských Hor a přivede nás k němu odtud jak modrá turistická cesta s naučnou stezkou, tak trasa zelená, o něco kratší. Milovníkům poutavých výhledů určitě neuniknou možnosti prohlédnout i majestátní hrad Kašperk shora.

Příležitost k tomu poskytuje především již zmíněný Pustý Hrádek, který je položený o něco výš než samotný hrad a navíc u něj byla nedávno vybudována nová vyhlídková plošina. Ještě výš nás pak zavede zhruba čtyřkilometrový výšlap k rozhledně na Sedle.

Pro ty, kterým se nechce absolvovat celou cestu, máme zkratku – když zaparkujete u penzionu pod Sedlem v nedalekých Albrechticích, rozhledna už odtud bude jen 1,5 kilometru daleko. A výhled z ní obsáhne nejen hrad Kašperk, ale i značnou část Šumavy.