Nepoštěstí se každému městu, že jeho občané nemusejí za rekreaci v přírodě kamsi na periférii, ale mají k ní ideální příležitost přímo v centru. V Berouně stačí z Husova náměstí proběhnout pár ulic a už můžeme začít stoupat na Městskou horu.
Lesopark Městská hora západně od historického centra je, jak už název napovídá, skutečně vrch, i když s jeho nadmořskou výškou 290 metrů je možná označení „hora“ přece jen poněkud nadnesené. Ale vůbec to nevadí. Naopak.
Vyšší kopec by už nelákal k procházkám, k nimž je jako stvořená síť cestiček a především hned několik atrakcí, které bychom jinde těžko hledali.
Rozhledna je víc než vodojem
Na vrcholku kopce už od roku 1936 stojí rozhledna, která byla postavena vlastně jen díky velkému štěstí. Město se rozhodlo na tomto místě vybudovat vodojem a práci zadalo firmě Jelínek a synové.
Panu Jelínkovi tenkrát připadalo škoda vyplýtvat tolik práce jen na obyčejný vodojem, a tak přišel s návrhem vylepšit ho o rozhlednu. Samozřejmě by to bylo dražší, a který městský radní by jen tak kývl na zvýšení rozpočtu?
Stavba se měla prodražil o padesát tisíc, a to už tehdy byly nějaké peníze. Ale nakonec se všichni domluvili, především proto, že část zvýšených nákladů pan Jelínek prostě velkoryse uhradil ze svého.
Hledá se štědrý dárce
Na Velikonoce roku 1936 byla čtrnáctimetrová betonová konstrukce hotová a první návštěvníci si mohli vyzkoušet, kam až se z Městské hory dá dohlédnout. Museli kvůli tomu překonat 66 schodů, aby se dostali na vyhlídkovou krytou terasu ve výšce 11 metrů.
Vstupné tehdy činilo 50 haléřů a jeho vybíráním byl pověřen městský invalida, který si za odměnu směl ponechávat pětinu zisku. Rozhledna pak sloužila svému účelu půl století, jenže v té době už se nenašli tak štědří mecenáši, jakým byl pan Jelínek.
Stavba chátrala a na počátku 90. let se stalo to, čeho se všichni obávali: Jako nebezpečná musela být pro veřejnost uzavřena. Nikdo to nechtěl vyslovit naplno, ale slovo „zbourat“ se v myšlenkách odpovědných funkcionářů objevovalo až nepříjemně často.
Cenné razítko na památku
Naštěstí nastala nová doba charakterizovaná mimo jiné i rozvojem mobilních telefonů, a tak se přece jen vyplatilo investovat do opravy, když mohla rozhledna nést i vysílač.
Rekonstrukce vyšla na 1,3 milionu korun a v září 1999 začaly na Městskou horu opět proudit davy vyhlídkylačných návštěvníků. Vstupné je i dnes spíše symbolické, a to ještě každý návštěvník obdrží pamětní list s razítkem.
Ochoz je nyní osazen vyhlídkovými panoramaty a dá se z něj dohlédnout nejen na okolní kopce, za příznivého počasí můžeme spatřit třeba brdské kopce, vrcholky Křivoklátska nebo nejvyšší vrchol Českého krasu Bacín nedaleko Koněprus.
Domov medvědích celebrit
Slibovali jsme ale více atrakcí než jenom rozhlednu, a tak bychom svůj slib měli splnit. Hned pod rozhlednou totiž na své návštěvníky čeká vyhlášené medvědárium.
Medvědy má Beroun přece ve svém znaku i na svém praporu, a tak bylo jen logické, že se rozhodl pořídit si také pár živých exemplářů. Podařilo se to v roce 2000, kdy se na Městskou horu nastěhovala trojice mláďat Kuba, Vojta a Matěj.
Narodili se v Českém Krunlově a zanedlouho je znala celá republika. Ještě ne díky berounskému medvědáriu, ale díky jejich účinkování v populárním Večerníčku Méďové.
Ten vznikl zásluhou režiséra, scenáristy a milovníka přírody Václava Chaloupka, mimo jiné i autora rovněž slavného Večerníčku o Vydrýskovi.
Kdo uloví kapra dřív?
Medvědi dostali k dispozici výběh s bazénkem o rozloze 25 arů a také ubikace se třemi ložnicemi a přípravnou krmiva. Od dubna 2016 už bohužel můžeme navštívit jen dva medvědy, protože nejmenší Vojta odešel do medvědího nebe.
Starost o medvědy samozřejmě není jednoduchá. Je třeba zajistit nejen údržbu, ostrahu a krmení, ale i energie, veterinární péči či likvidaci odpadů. Město tak na provoz medvědária věnuje každoročně přes milion korun.
O medvědy se starají dva ošetřovatelé, jejichž úkolem je nejen medvědy krmit a hlídat, ale vymýšlet jim také zábavu. A tak se medvědi mohou těšit třeba na stromy namazané medem, mohou si louskat ořechy nebo je čeká překvapení v podobě živých kaprů v bazénku.
Všechny šipky vedou na horu
Pro návštěvníky Městské hory je připraveno občerstvení a hojně využívané dětské hřiště
Lesoparkem také prochází naučná přírodopisná stezka dlouhá půl druhého kilometru. Hodně zejména mladých Berouňanů pak přichází také do zdejšího skautského střediska s klubovnami.
Chceme-li se vydat na Městskou horu, absolvujeme desetiminutovou procházku z centra. Pokud přijedeme vlakem, cesta od nádraží bude jen o pět minut delší, parkování auta pak najdeme třeba u berounské polikliniky nebo ve zdejším parkovacím domě.
Stačí sledovat šipky. Ať už je na nich napsáno rozhledna, Městská hora nebo medvědárium, směr rozhodně neztratíme.
