Z naší historie vzešla spousta významných světců, s nimiž je dodnes spjato mnoho měst, míst, či památek v Česku. Na každém tomto místě se setkáváme se zajímavými příběhy, legendami a také nezaměnitelnou atmosférou.

Tetín u Berouna

Na Tetíně u Berouna byla zavražděna kněžna Ludmila (860 – 921), babička svatého Václava (907–929).

Kdysi se tu nachází její provizorní hrob, k němuž se chodí poklonit řada lidí a mnoho z nich se tu údajně stává přímými svědky neuvěřitelných úkazů „Tělo Ludmily bylo pohřbeno do země zabalené jen v plátně.

Údajně se tak stalo při západní zdi hradiště.

Postupně se rozvinula legenda, že se nad jejím hrobem dějí zázraky – line se nádherná vůně, pohybují se tajemná světla a ozývají se hudební zvuky,“ říká český spisovatel a badatel Otomar Dvořák (*1951).

Chrám sv. Víta, Praha

Pražská svatovítská katedrála byla jedním z nejvýznamnějších poutních míst v Praze, protože se zde nacházejí ostatky řady českých patronů, ochránců vlasti.

S nimi také byla spojována řada zázraků, zejména pak uzdravení z nevyléčitelných nemocí, nerozkládající se ostatky, či tajemná zjevení. V podzemí Kaple svatého Václava je pohřben Svatý Václav (907 – 929) a v katedrále spočívají rovněž ostatky sv.

Vojtěcha (956 – 997), druhého patrona české země hned po Václavovi. Svatovítská katedrála však ukrývá i ostatky mnoha dalších významných osobností naší historie.

Libice nad Cidlinou

Malá a celkem nenápadná obec Libice nad Cidlinou v okrese Nymburk je dnes neprávem pozapomenutým slavným historickým místem. Měl se zde narodit sv.

Vojtěch a v roce 995 zde byl vyvražděn rod Slavníkovců, přičemž se k této události stále pojí mnoho otazníků, které se historikové snaží objasnit.

V obci se na slavnou minulost nezapomíná a dnes zde můžete navštívit památník slavníkovského hradiště se základy paláce a kostela z poloviny 10. století. K vidění je tu například socha Svatého Vojtěcha a Radima, nebo katolický kostel sv. Vojtěcha.

Anežský klášter, Praha

Zakladatelkou Anežského kláštera je Anežka Přemyslovna, která umírá v roce 1282 a již záhy po své smrti je uctívána jako patronka a v roce 1989 je svatořečena. Její původní hrob se nachází pod oltářem v kapli Panny Marie, v areálu Anežského kláštera.

Nad tímto hrobem se přitom prý udála řada zázraků, například uzdravení nemocné dcery šestého českého a prvního polského krále z rodu Přemyslovců, Václava II. (1271–1305).

Během husitských válek však byl hrob ztracen a ani při pozdějších pátráních se ostatky světice nepodařilo objevit.

Jablonné v Podještědí

Zdejší barokní Baziliku svatého Vavřince a svaté Zdislavi (1220–1252) založila sv. Zdislava, která byla v roce 1995 svatořečena Janem Pavlem II. (1920–2005) a jsou jí přisuzovány výjimečné léčitelské schopnosti.

Její tělo je v současnosti uloženo na jednom z postranních oltářů. I sem míří pravidelně zástupy věřících. V Jablonném je ale mnohem více záhad.

Z bývalého hostince „U císaře rakouského“ prý vede chodba do zříceniny hradu Starý Falkenburk a má se v ní nacházet obrovský poklad. Není však snadné ho získat, podle pověsti ho totiž hlídají černí psi s ohnivýma očima.

Socha sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě

Jan Nepomucký (1345–1393) byl umučen 20. května 1393 a následně shozen z Karlova mostu do Vltavy. Toto místo je dodnes hojně navštěvováno a stojí zde světcova socha. Ta byla předmětem mimořádné zbožnosti.

Ještě na konci 19. století každou středu večer se zde prý zapalovala pětice lamp a týden před svátkem se kolem sochy postavila dřevěná kaple vyzdobená obrazy, světly a květinami a stříška s malými varhany. Tam pak byly vykonávané náboženské obřady.

Od roku 2009 je socha světce zdobena každoročně 15. května a zastavuje se u ní procesí za přítomnosti pražského arcibiskupa.

Vrbčany

Na kopci ve Vrbčanech na Kolínsku založil sv. Vojtěch roku 990 kostel sv. Václava. Údajně zde byla uložena korouhev tvořená kopím sv. Václava a praporem sv. Vojtěcha, kterou u sebe během bitev měli čeští králové. Ovšem během historie se kamsi ztratila.

Pověst praví, že ji před bitvou u Chlumce roku 1126 do kostela přivezl kaplan Vít. Od té doby má být zazděna pod sakristií na mramorovém stole. Až prý jednou sv. Václav vyjede české zemi na pomoc, tak si ji odsud odveze.