Mocné říše, o nichž toho sice poměrně dost víme, ale přesto si dokázaly uchovat mnohá tajemství, se rozkládaly na dnešním území Střední a Jižní Ameriky. Jejich rozvoj byl však brutálně ukončen příchodem španělských kolonizátorů, poté, co roku 1492 Kryštof Kolumbus Ameriku „objevil“.

Bohužel to pro dnešní archeology a vědce znamená, že značné množství památek na tyto starodávné civilizace bylo nenávratně ztraceno. Ať už proto, že byly vyrobeny ze zlata, které Španělé drancovali doslova po tunách, nebo proto, že byly prohlášeny za pohanské modly a byly křesťanskými fanatiky z řad conquistadorů záměrně zničeny.

Abychom ze všeho neobviňovali jen španělské nájezdníky, některá sídla opustili jejich obyvatelé sami, a to často z neznámých důvodů, které se dnešní věda pokouší odhalit.

Pro většinu lidí dnes dějiny tzv. Latinské Ameriky, kam jsou zahrnovány všechny státy Jižní i Střední Ameriky, představují říši dávných Mayů a Inků. O tom, že zde žila celá řada dalších, menších, ale o nic méně významných či schopných civilizací, většinové povědomí nepanuje.

Vždyť jen archeologická lokalita Huapalcalco v Mexiku nabízí podle vědců důkazy, že zde žilo minimálně pět různých lidských společenství. Nejstarší zachované památky, nacházející se v jeskyni Tecolote, by měly být staré minimálně 13 000 let, a jsou tak důkazem o nejdéle osídleném místě v mexickém státě Hidalgo.

A i znalosti o Mayích či Incích bývají často zúženy jen do znalostí krvavých rituálů těchto etnik. Ano, prováděly se zde krvavé rituály, ale také šlo o velice vyspělá společenství, která byla schopna postavit taková sídla, jakými jsou Machu Picchu, Palenque, Teotihuacán a mnohá další.

Dokázala také vytvořit obrazce, nad nimiž dodnes zůstává nejeden člověk v tichém úžasu a i vědci se dohadují, jak a proč tak obří geoglyfy na planině Nazca v dnešním Peru vznikly.

A navíc si Jižní Amerika jistě stále schovává další překvapení, která na vědce jednou „vykouknou“ z rozlehlých dálav místních pralesů, podobně jako bylo objeveno zmiňované Machu Picchu. Vždyť jeho objev byl vskutku víceméně náhodný a byl učiněn teprve nedávno – v roce 1911.

Foto: Shutterstock