Některé legendy praví, že královna ze Sáby, známá také jako Sibyla nebo panovnice Bilkis, vládla Etiopii a Egyptu. Vědci se však dnes domnívají, že pocházela z Jemenu, krásné a tehdy velmi bohaté země.

Zatímco dnes návštěvníci vnímají Jemen jako jednu z nejchudších arabských zemí, která se pokouší vyrovnat s ubývajícími ropnými zdroji, dříve byl proslulý hlavně svým obrovským bohatstvím. Ostatně, toto krásné území, nacházející se v nejjižnějším cípu Arabského poloostrova, na sebe přitahovalo pozornost už v dávném starověku.

Římané ho dokonce přezdívali Arabia Felix, což prý znamenalo Šťastná Arábie. A také k tomu jistě měli pádný důvod. Vždyť právě z Jemenu se celá staletí vyvážela drahocenná myrha a kadidlo.

Žena, které se klaněl Šalamoun

Území Jemenu bylo od starověku pod vládou mnoha říší a různých království. Tím nejznámějším z nich byla Sábejská říše, kterou vědci datují mezi léta 750 před naším letopočtem a rokem 115 našeho letopočtu.

Během nadvlády Sábů v jižní Arábii zde čile kvetly obchod i zemědělství, což zemi zajišťovalo všeobecnou prosperitu.

S rozvojem trhu s atraktivním zbožím na Jemenském území vznikly dvě důležité obchodní trasy. Kvůli ochraně té první, která lemovala okraj pouště, založili Sábové metropoli v Maribu. Právě odtud prý pocházela bájná panovnice Bilkis, známá také jako královna ze Sáby, kráska, která dokázala uhranout krále sjednoceného Izraelského království.

Jaká vlastně tedy byla tato tajemná dáma? Žena, které se klaněl samotný král Šalamoun? A žila vůbec? Dodnes to jistě nevíme. To však ani zdaleka neznamená, že bychom si její existenci nepřáli. Vždyť kdo by nemiloval legendy o krásných, moudrých a bohatých ženách.

Domů se vrátila s drahocennými dary

Podle Bible se královna ze Sáby doslechla o Šalamounově moudrosti, a tak se vydala do Izraele, aby si vyzkoušela, jak se moudrý král vyzná v hádankách. Když dorazila do Jeruzaléma s početnou družinou a velbloudy nesoucími vzácné dary, přišla k Šalamounovi a položila mu spoustu těžkých otázek.

On na ně prý pokaždé odpověděl tak, že byla nadmíru spokojená. Královna tak byla brzy ohromena nejen Šalamounovou moudrostí, ale i obrovským bohatstvím jeho říše. Protože Šalamoun nechtěl být své vzácné návštěvě nic dlužen, oplatil jí to vším, po čem její srdce zatoužilo.

Královna se pak vrátila do své země s velkými a drahocennými poklady. Podle jedné z mnoha legend se Šalamoun dokonce do královny zamiloval a ona mu porodila syna Menelika.

Obchod se zlatem, myrhou a otroky

Ať už to byla pravda, či ne, mnoho vědců se domnívá, že bájná královna ze Sáby skutečně pocházela z Maribu, nacházejícího se v Sábském království. Říši, která se rozprostírala mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, bychom díky její tehdejší vyspělosti mohli srovnat s proslulou egyptskou či mezopotámskou kulturou.

Místní obyvatelé prý dokonce vynalezli důmyslný zavlažovací systém. Rozsáhlou hráz, která umožňovala na tu dobu zavodnit nevídané území o rozloze přibližně deseti tisíc hektarů. Hráz rozdělovala zdejší území na dvě části.

Odtud pak tato oblast dostala krásný a poetický název Země dvou rájů. Ačkoli se Marib rozkládal na okraji pouště, byl tehdy nesmírně bohatý a vyhledávaný. Jeho moc vzešla především z obchodu se zlatem, myrhou, kadidlem a v neposlední řadě i s otroky.

Dlouho zapomenutý chrám

Tomu nasvědčují i vykopávky, které v Maribu probíhají. Archeologové na tomto území odkryli vekou část chrámu, který Jemenci nazývají Bilkisin trůn. Trůn ženy, kterou svět zná jako jasnovidnou Sibylu, nebo také právě královnu ze Sáby.

Podle vědců byl tento chrám postaven v desátém století před Kristem, což je právě doba, ve které měla panovat bájná královna ze Sáby. Přístup do něj měli jen nejvyšší vládcové a důvěrníci království. Za další čtyři století byl však chrám již opuštěn a obyvatelé monarchie začali uznávat polyteismus, aby posléze konvertovali k judaismu či ke křesťanství.

V roce 572 po Kristu byl chrám zničen a brzy nadlouho zapomenut. V současné době v zemi převládá islám, který do života místních obyvatel přinesl rituály, jako je například modlitba pětkrát denně a také postní měsíc ramadán.

Dozvíme se někdy její tajemství?

Když se v roce 1988 začalo s archeologickými vykopávkami, byl chrám, kterému archeologové říkají Bilkisin trůn, uvězněn pod třímetrovým pahorkem a bylo z něj vidět jen několik sloupů a pár kamenných kvádrů.

V současné době je odkryta část chrámu patnáct metrů vysoká, skládající se z jednoho pódia, nádvoří, velkých hradeb a ze zavlažovacího kanálu čtyři metry dlouhého a tři metry hlubokého. U vchodu do sálu se tyčí šest sloupů, pět o výšce přes osm metrů, poničený šestý dosahuje jen asi do poloviny.

Pouhé tři kilometry východně od chrámu, který byl pro veřejnost otevřen v listopadu 2000, se brzy začaly připravovat další vykopávky. Tým německých, kanadských a amerických archeologů chce nadále pokračovat v práci, což by mohlo přinést nové poznatky o Sábské říši.

Někteří vědci dokonce doufají, že restaurování chrámu by mohlo pomoci odhalit další tajemství okolo legendární královny ze Sáby, a stánek by se mohl stát osmým divem světa.

Život na průsečíku vojenských tras

Je velká škoda, že přes všechny tyto archeologické poklady jsou dnes zahraniční turisté od návštěv Maribu spíše odrazováni. Mohli by totiž být uneseni některými místními kmeny, což se již také několikrát stalo.

Ostatně, není se čemu divit. Vždyť v současném Jemenu neustále probíhají různé protesty, nepokoje, povstání a revoluce.

Velkým neštěstím této země je totiž její poloha. Tento starobylý stát se nachází na průsečíku různých vojenských tras a jen od roku 2014 připravily nekonečné boje o život přes 60 000 Jemenců. Vzhledem k těmto smutným okolnostem si dnes jen těžko dokážeme představit, že se právě tady kdysi nacházel jeden z nejbohatších států starověkého světa.

Foto: PX FUEL, Shutterstock