Domů     Národní divadlo: Symbol naší jednoty a vůle
Národní divadlo: Symbol naší jednoty a vůle

Dlouhá léta probouzející se český národ toužil po vlastním divadle. A nakonec se dočkal. Typická silueta Národního divadla se zrcadlí v hladině Vltavy už sto čtyřicet let.

V pět hodin ráno 46. května 1868 byla celá Praha na nohou. Na seřadišti v Karlíně netrpělivě přešlapovaly zástupy a čekaly, až se budou moci dát na pochod městem.

V davu zářily pestré lidové kroje, vyšňořili se zástupci nejrůznějších spolků a cechů od řezníků přes zlatníky až po bednáře a dráteníky, chybět samozřejmě nemohli ani politici a své zástupce vyslaly i krajanské spolky z Ameriky.

Pak konečně na Žižkově vystřelil moždíř a na ten povel se vše dalo do pohybu. Průvod nakonec čítal 150 000 lidí a pamětníci vzpomínali, že trvalo hodinu a půl, než se převalil celý kolem.

Mířil na vltavské nábřeží, kde už pod ozdobným baldachýnem na staveništi čekal zdánlivě obyčejný kamenný kvádr – základní kámen budoucího Národního divadla.

Čest poklepat na něj pozlaceným kladívkem si postupně vyzkoušelo 42 osobností českého národa včetně Františka Palackého, Ladislava Riegera nebo Bedřicha Smetany.

Podzemí plné základních kamenů

Málokdo si uvědomí, že těch základních kamenů bylo ve skutečnosti víc. Původně se počítalo se dvěma – jedním českým z hory Řípu a jedním moravským z Radhoště.

Ukázalo se ovšem, že ani jeden se svým složením nehodí k tomu, aby do něj mohl být vyvrtán otvor pro schránku s pamětními dokumenty.

A tak na dva takřka posvátné základní kameny byl uložen ještě jeden obyčejný žulový kvádr, opracovaný do rozměrů 123 x 106 x 77 centimetrů, do jehož dutiny se pak příslušná schránka vložila.

Ovšem čestné označení „základní kámen“ přísluší i mnoha dalším, protože kvádry přivážené z nejpamátnějších míst naší země začaly rychle přibývat.

A tak v základech šest metrů pod úrovní Vltavy dnes těch základních kamenů leží celkem třiadvacet z míst jako Blaník, Vyšehrad, Boubín, Trocnov, Hostýn a další. Jeden z nich byl slavnostně vylomen dokonce i ze zdi nikdy nedobytého hradu Buchlov.

Když se nám podaří zúčastnit se prohlídky divadla, tyto památné kameny ve sklepení samozřejmě nemůžeme minout.

Přispěli císař i žebrák

I ti, kteří snad v Národním divadle nikdy nebyli, vědí, že nad oponou se skví jednoduchý nápis Národ sobě. Je to připomínka toho, jak se na stavbu svatostánku českého divadla lidé skládali.

Významný výnos zajistily sbírky a loterie, finančně se kromě obyčejných lidí podíleli podnikatelé, řemeslníci i šlechta, osobně přispěl sám císař František Josef I., příspěvek poslal dokonce i ruský car. Peníze se scházely opravdu odevšad.

Dobové prameny dokonce zachytily například i žebráka Jaroslava Dvořáka, který dokázal uškudlit celé dva krejcary a přinesl je osobně do pokladny.

Každý uslyší i šepot

Žádné naše divadlo se nemůže pochlubit tak cennou vnitřní výzdobou, jako právě Národní divadlo. Vždyť se na ní také podíleli nejvýznamnější umělci své doby. Jejich jména ostatně dobře známe z učebnic:

Josef Václav Myslbek, Václav Brožík, Julius Mařák, František Ženíšek, Mikoláš Aleš. Projektantům divadla se kromě toho podařilo vytvořit prostor s jedinečnou akustikou, kde je výtečně slyšet i v nejvyšších patrech hlediště.

Prostoru vévodí dvoutunový lustr, široký tři metry a osazený 260 lampičkami. Pokud by bylo třeba ho opravit, je k dispozici důmyslný systém, který tohoto obra vtáhne do půdního prostoru.

Prezident toho moc neuvidí

Úchvatné jsou samozřejmě i prostory královského salonku a královské lóže, dnes lóže prezidentské. Nejmocnější divák si ovšem představení příliš neužije.

Lóže je umístěna na pravém prvním balkoně až téměř nad orchestřištěm, takže je z ní vidět sotva třetina jeviště. Naopak toho, kdo v lóži sedí, velice dobře vidí všichni diváci.

Zlí jazykové tvrdí, že toto nevhodné usazení panovníka mělo být trestem za příliš malý příspěvek od císaře, ale pravda bude spíš ta, že architekt zvolil pro umístění rozsáhlých reprezentačních místností jediné možné řešení vzhledem k omezeným rozměrům stavby.

Ta opona se nám nelíbí, Mistře!

Když se 11. června 1881 divadlo představením Smetanovy opery Libuše otevíralo, nikdo netušil, že se v něm odehraje jen jedenáct jejích repríz. V srpnu téhož roku zachvátil budovu ničivý požár, po němž bylo nutné divadlo zcela přestavět.

I tentokrát se scházely prostředky z celé země, jen v Praze prý přispěla téměř polovina obyvatel. Rekonstrukce přinesla i některé změny. Původní dřevěná střecha byla například nahrazena ocelovou konstrukcí a přibyly i ústřední topení a elektrické osvětlení.

Bylo také třeba nahradit zničenou původní Ženíškovu oponu. Práce se tentokrát ujal Vojtěch Hynais, jehož dílo můžeme obdivovat dodnes.

Na malbu o ploše 140 čtverečních metrů potřeboval tehdy 26 kilogramů barev, a přestože příslušná komise s olejomalbou nebyla úplně spokojena a nařídila mu ji přepracovat na „více slovanskou“, opona z nedostatku času před znovuotevřením přece jen zaujala své místo.

A 18. listopadu 1883 zněla prostorami Národního divadla slavná Libuše znovu.

Divadlo vedle divadla
Divadlo vedle divadla

Kdyby dnes někdo z tvůrců Národního divadla na místo zavítal, asi by Zlatou kapličku ani nepoznal. Na přelomu 70. a 80. let minulého století tu totiž proběhla generální rekonstrukce.

Při té příležitosti se například zvýšil sklon hlediště, snížil se počet sedadel na 986 a i jeviště získalo variabilnější podobu. Největší změny by ovšem na překvapeného pamětníka čekaly venku.

Vedle původní budovy se od roku 1983 vypíná Nová scéna s typickým vnějším pláštěm ze skleněných tvarovek. Mimochodem, těch je 4306 a každá váží čtyřicet kilogramů. A historické Národní divadlo se v nich krásně zrcadlí podobně jako ve vltavské hladině.

Rudolfinum

Když se stavělo Národní divadlo, jen kilometr odtud panoval čilý ruch i na jiném velkém staveništi. Kromě divadla totiž národ potřeboval také další umělecký stánek, zasvěcený především hudbě, kde by ale našla své sídlo i konzervatoř a galerie.

Palác pojmenovaný Rudolfinum na počest následníka trůnu, arcivévody Rudolfa, měl původně stát 500 000 zlatých, ale rozpočet byl čtyřnásobně překročen. Budova, slavnostně otevřená v únoru 1885, byla ale výjimečná i v evropském měřítku.

Přestože byla pak za první republiky na dvacet let proměněna v sídlo parlamentu a třikrát tu byl prezidentem zvolen T. G. Masaryk, dnes už opět dávno slouží svému účelu. Je sídlem České filharmonie a Galerie Rudolfinum.

Hlavním koncertním sálem je Dvořákova síň s kapacitou 1148 míst, hudební zážitky nás ovšem čekají i v menších prostorách Sukovy síně, Kubelíkovy síně a v respiriu.

Foto: PX FUEL, SHUTTERSTOCK

Foto:
Lokalita:
Související články
Tolik fascinujících zákoutí jako v Adršpašsko-teplických skalách uvidí naše děti jen málokde. Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem střední Evropy. Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Krakonošova lenoška, Džbán nebo Sloní náměstí, takto jsou pojmenovaná místní skaliska v Adršpašsko-teplických skalách. Některá místa jsou přístupná pouze po žebřících. D
Severozápadně od Českých Budějovic se poblíž městečka Netolice nachází krásný renesanční zámek Kratochvíle. Jedná se o patrovou vilu, která byla dříve využívána jako lovecké letní sídlo a je výrazem okázalé velkorysosti předního velmože království Viléma z Rožmberka, který si ji koncem 16. století nechal postavit. Zámek je obklopený vodním příkopem, renesanční zahradou a okolními lesy, rybníky a
Ať už sem vystoupáme severním, nebo jižním schodištěm, nebo využijeme unikátního výtahu, čeká nás na Chlumku nejen výjimečná architektonická a církevní památka, ale také překvapivě daleký výhled do okolní krajiny. Baronka Marie Maxmiliana Slavatová z Chlumu a Košumberka neměla ve druhé polovině 17. století jednoduchý život. Přišla o všechny děti, přežila prvního manžela a v druhém manželství byla
Hrad na skalnatém kopci nad Brnem se v polovině 13. století rozhodl založit moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II, aby posílil svou moc na Moravě a vytvořil důstojné sídlo pro panovníka. Jméno nebylo třeba dlouho vymýšlet, vždyť to, které nesl zdejší kopec Špilberk, vyhovovalo naprosto dokonale. Roli královského sídla pak však Špilberk nikdy příliš neplnil. Panovníci se tu za
Jeden z nejstarších hradů severozápadních Čech, Hasištejn, se nachází v Krušných horách a je proslulý pro svou klidnou a inspirativní atmosféru. Přestože je doporučován jako klidné místo, které je vhodné ke studiu, jeho historie je poměrně krvavá. V době svého největšího rozkvětu se Hasištejn podobá jakési malé akademii, a to proto, že téměř ke každému oboru studia se na hradě nacházejí sbírky.
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Do manželství jsem se hrnout neměla
skutecnepribehy.cz
Do manželství jsem se hrnout neměla
Partnera je třeba dobře poznat, než si slíbíte lásku na celý život. Kdybych to tak věděla dřív, než jsem bezhlavě řekla ANO dvěma ničemům. S manželem jsme se rozvedli v době, kdy děti chodily ještě na základní školu. Můj muž byl opilec, dokázal propít celou výplatu hned první den − a pak tahal peníze ze mě. Pořád jsem
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
iluxus.cz
Tiffany & Co. uvádí kampaň, která oslavuje novou kolekci šperků Bird on the Rock
Značka Tiffany & Co. dnes odhaluje novou kampaň, jež oslavuje exkluzivní a luxusní kolekci šperků inspirovanou Bird on the Rock, která bude uvedena na trh 2. září. Současnou podobu ikonického moti
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
enigmaplus.cz
Zářijová výročí: Od útoku UFO po Jacka Rozparovače
Jaká významná výročí ve světě záhad a událostí, které se dodnes nepodařilo objasnit, si připomínáme v září? EnigmaPlus.cz vám je představí! [gallery ids="158070,158071,158072"] 5. září 2013: UFO
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
epochaplus.cz
Starověká škola: Holky mají se vzděláním většinou smůlu
Slavný filozof Platón věří, že každé dítě má právo na vzdělání. Do tří let má být s rodiči. Pak nastupuje do školy. Do dvaceti let se učí i sportuje. Následuje deset let filozofie. A nakonec, pokud má talent, může pomáhat řídit město. To ovšem platí pro muže. Platón (427–347 př. n. l.) chce, aby každý
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
nasehvezdy.cz
Už má za Čermáka slibnou náhradu?
V kuloárech se šušká, že herečka známá ze seriálu Ulice Veronika Čermák Macková (31) má novou lásku. Údajně jde o jejího letitého kamaráda, který ji vždycky platonicky miloval. Zřejmě tak nyní využi
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
21stoleti.cz
Vědci objevili klíčové změny v lidské pánvi, které nám v průběhu evoluce umožnily chůzi po dvou
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 m
Bršlice není jen plevel
epochalnisvet.cz
Bršlice není jen plevel
Máte-li alespoň malou zahrádku, pak víte, o jaké rostlině je řeč. Ano, je to ten téměř nevymýtitelný plevel s dlouhými oddenky, časem vykvétající do vysokých bílých květenství, s nímž už léta marně bojujete.   Ale co se na bršlici kozí nohu podívat trochu jiným pohledem? Uvidíte, že hned změníte názor. Je totiž nejen jedlá a
Chřestový krém
tisicereceptu.cz
Chřestový krém
Chřest se do polévek či krémů hodí skvěle. Zkuste tento recept. Suroviny na 4 porce 400 g odřezků z chřestu (stonky, slupky) 8 stonků celého chřestu 80 g másla 2 lžíce mouky 1 l zeleninového
Vavřín jako lék
panidomu.cz
Vavřín jako lék
Všichni ho známe, císařové, vítězové i umělci si jím zdobili skráně, kuchařky bez něj neuvaří, a to ještě nevíte, že bobkový list může výrazně zmírnit některé naše neduhy. Obsahuje v malém množství některé minerály jako vápník, železo, hořčík nebo fosfor, dále něco vitaminu A, C a kyselinu listovou. Důležité je, že se dá použít k léčbě mnoha
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Země divů i relaxu – Albánie
nejsemsama.cz
Země divů i relaxu – Albánie
Průzračné moře, komfortní ubytování i služby, atmosféra historických uliček, ale i nádherná divoká příroda. A co je moc příjemné – všechno tu pořídíte mnohem levněji než v Česku. Albánie vás nadchne! Albánie už dávno není místem politických nepokojů. Proměnila se v bezpečnou oázu klidu, která nabízí vyžití jak pro vyznavače lenošení na pláži, tak pro milovníky divoké přírody a výšlapů s batohem na zádech.
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
historyplus.cz
Černovická rezidence: Pedant Hlávka kontroloval každou cihlu
Patří mezi sedm novodobých divů Ukrajiny. Řeč je o obřím černovickém areálu, za jehož vznikem stál slavný český architekt Josef Hlávka. Ten si na něm dal mimořádně záležet. Jeho stavební plány by při rozložení pokryly plochu fotbalového hřiště. S nesmírným zápalem rozkládá architekt Josef Hlávka (1831–1908) na stůl plány na stavbu velkolepé budovy. V kalendáři je březen
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz