Víte, že máme 14 míst, která jsou zapsána na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO? Poslední dvě přibyla v loňském roce.

1. Historické centrum Prahy

Praha je nejvýznamnější městskou památkovou rezervací u nás. Historické jádro o rozloze 866 hektarů zahrnuje unikátní Pražský hrad a Hradčany, Malou Stranu včetně Karlova mostu, Staré Město s Josefovem (dochovanou část bývalého Židovského města), Nové Město, Vyšehrad i jejich jednotlivé památky.

Všechny společně náleží k historicky i umělecky nejvýznamnějším v Evropě. Praha již od středověku platila za jedno z předních kulturních center křesťanské Evropy.

2. Historické centrum Českého Krumlova

Nad meandry řeky Vltavy v Jihočeském kraji se vyvinul jedinečný soubor městské zástavby, především ze 16. století, spolu s rozsáhlým areálem hradu a zámku, který je po Pražském hradu druhým největším zámeckým komplexem České republiky.

Výraznou dominantou města je chrám sv. Víta, cenné dílo jihočeské gotiky. Je to skvělý příklad malého středoevropského středověkého města, jehož architektonické dědictví zůstává nedotčené díky poklidnému vývoji v průběhu více než pěti set let.

3. Historické centrum Telče

Město Telč se nachází 25 km jihozápadně od Jihlavy, v kraji Vysočina. Historické jádro města, uzavřené rybníky a branami, si udrželo po celá staletí svou osobitou tvář z časů Zachariáše z Hradce. Prakticky je to původní královská vodní tvrz ze 13.

století, která byla založena na křižovatce obchodních cest. Náměstí se pyšní unikátním nenarušeným komplexem historických domů v renesančním a barokním stylu. Navštívit můžete také rozsáhlý renesanční zámecký komplex s půvabnou zahradou a parkem.

4. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Poutní kostel byl postaven na počest sv. Jana Nepomuckého v letech 1719 až 1727 nedaleko Žďáru nad Sázavou. Objekt se skládá z centrálního kostela obklopeného kruhovým klášterem. Je to jedno z děl Jana Blažeje Santiniho-Aichela, významného českého architekta italského původu.

Jeho originální styl, jímž se proslavil, spadá mezi novogotický a barokní, a bývá proto označován jako barokní gotika.

5. Historické centrum Kutné Hory

V roce 1995 bylo na seznam UNESCO připsáno nejen historické centrum Kutné Hory, ale spolu s ním také chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Tato mistrovská díla jsou součástí zachovalé středověké městské struktury.

Právem je Kutná Hora považována za pokladnici a klenot země, jehož bohatství stojí u samé kolébky rozmachu českého království. Královským městem s památkami symbolizujícími její význam a prosperitu se stala ve 14. století.

6. Lednicko-valtický areál

Jako jeden z pokladů světového kulturního a přírodního dědictví je se svými historickými objekty, zahradní architekturou a rybníky považován za nejrozsáhlejší člověkem uměle vytvořené území Evropy. Za pozornost stojí vřetenové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva v modrém sále, reliéf stromu života ze slonové kosti či mramorové krby.

Jedná se o dílo rodu Lichtenštejnů, vládnoucího během 17. až 20. století. Lichtenštejnové si vzali za vzor barokní architekturu a upravili renesanční zámky Lednice a Valtice. Celou oblast přetvořili v duchu anglických romantických principů krajinné architektury do podoby krásného přírodního parku.

7. Zahrady a zámek v Kroměříži

Jsou pozoruhodně zachovalým příkladem evropské barokní knížecí rezidence a rekreačních zahrad s větším parkem, jenž odráží romantismus 19. století. Soubor tvořený Arcibiskupským zámkem, sousední Podzámeckou zahradou a nedalekou Květnou zahradou najdete v historickém centru města ve Zlínském kraji.

Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny. Za povšimnutí stojí stará knihovna i obrazárna, která uchovává díla předních evropských malířů 15.-18. století. Olomoučtí biskupové tady razili vlastní mince a kardinál Dietrichstein k tomuto účelu zřídil nedaleko zámku novou mincovnu.

Od roku 1614 se tu nejprve razily groše, tolary a dukáty a v 70. letech 17. století tu byla vyrobena i první zlatá medaile.

8. Vesnická rezervace Holašovice

Originální lidové stavby v historické vesnici Holašovice byly označeny za unikátní. Jedná se o téměř zcela dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek. Ty jsou propojeny ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy do prostoru návsi, což spolu s dochovaným štukovým dekorem na většině průčelí dává celému sídlu neopakovatelnou atmosféru a výraz.

Slohu, ve kterém jsou postaveny, se říká „jihočeské lidové baroko“. Vesnice leží asi 16 km západně od Českých Budějovic a 24 km severně od Českého Krumlova.

9. Zámek Litomyšl

Ve své unikátně dochované celistvosti je dokonalou ukázkou umělecky cenné renesanční architektury. Styl arkádového zámku vyvinuli v Itálii a následně upravili v českých zemích. Ve druhé polovině 16. století nechal zámek Litomyšl postavit Vratislav Nádherný z Pernštejna jako dar pro Marii Manrique de Lara.

Jedním z pokladů zámku je divadlo z roku 1797. Bedřich Smetana, slavný hudební skladatel, se narodil přímo na zámku, v rodině sládků, jako 11. dítě a první syn. Otec nechal ze samé radosti vyvalit na zámecké nádvoří sudy piva, aby i chasa mohla vychutnat jeho radost.

Svůj život spojila s městem také Magdalena Dobromila Rettigová.

10. Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Byl postavený počátkem 18. století díky Václavu Renderovi v regionálním stylu známém coby „olomoucké baroko“. Vzorem mu byl – ostatně i jako jinde ve světě – sloup na Piazza Santa Maria Maggiore v Římě.

Dobou svého vzniku v letech 1716-1754 patří olomoucký monument až k posledním příkladům této módní vlny. Ale svou výtvarnou koncepcí, bohatou výzdobou jemnými náboženskými sochami významného moravského umělce Ondřeje Zahnera i svými rozměry a výškou (35 m) se od všech podobných památek výrazně odlišuje.

Stojí uprostřed historického centra Olomouce. Má vysokou symbolickou hodnotu.

11. Vila Tugendhat v Brně

Vilu Tugendhat navrhl jeden z nejvýznamnějších evropských architektů té doby Ludwig Mies van der Rohe na zakázku Grety a Fritze Tugendhatových, členů bohatých průmyslových rodin z Brna, v letech 1929 až 1930.

Vila je průkopnickou prací moderní rezidenční architektury 20. století. Zahrada byla také součástí architektonického návrhu.V roce 1938 manželé Tugendhatovi emigrovali do švýcarského St. Gallen. Během války byl dům zabaven gestapem a při osvobozování Brna poničen.

Provedené opravy a nevhodné úpravy se architektonické podstaty stavby naštěstí nedotkly. Dnes je přístupná veřejnosti jako muzeum.

12. Křesťanská bazilika sv. Prokopa a Židovská čtvrť v Třebíči

Pěší stezka propojuje tři historické památky a připomíná staletí dlouhé soužití křesťanské a židovské komunity. Bazilika sv. Prokopa byla vybudována coby součást benediktinského kláštera v románském stylu s prvky gotiky a řadí se ke klenotům evropského stavitelství.

Třebíč kdysi patřila k významným střediskům židovské kultury na Moravě a unikátně zachovaná židovská čtvrť je němým svědectvím soužití Židů a křesťanů. Původní židovský hřbitov byl v 17. století přemístěn na severní svah kopce Hrádek, kde je dnes k vidění kolem 3 000 kamenných náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1631.

Součástí hřbitova je také obřadní síň z roku 1903 s unikátně dochovaným interiérem, kde se dodnes mohou provádět pohřební obřady podle starých židovských tradic. Hned po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO.

13. Krušnohoří

Přesněji je to Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří, který se na seznamu UNESCO objevil v roce 2019. Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí horních měst.

Na české straně se jedná o hornické krajiny Jáchymov, Abertamy – Boží Dar – Horní Blatnou, Krupku, Mědník a Rudou věž smrti.

14. Krajina pro chov koní v Kladrubech

Není to jen věhlasný hřebčín, ale celá krajina pro chov koní v Kladrubech, která byla v roce 2019 připsaná na seznam UNESCO. Zahrnuje i okolní pastviny včetně uměle zbudovaných vodních kanálů a cest lemovaných alejemi.

Hřebčín po staletí slouží k chovu tzv. starokladrubských běloušů, kteří představují celosvětově unikátní podobu barokního koně, který se nevyskytuje v žádném dalším hřebčíně světa.