Při cestách za památkami naší země často obdivujeme monumentální chrámy s odvážnými klenbami a úchvatnou vnitřní výzdobou. V Panenském Týnci monumentálnost nechybí, mnoho dalších prvků nám zde ale historie nezanechala.
Přesto je gotický chrám Panny Marie výjimečný, a navíc stojí na hodně neobvyklém místě.
Když se v roce 2014 pořádala anketa o nejmagičtější místo České republiky, měla jednoznačného vítěze. Nejen ve své kategorii Genius loci, ale i celkově zvítězil nedokončený chrám v Panenském Týnci na Lounsku.
Po staletích se tak této výjimečné stavbě dostalo ocenění, s nímž jeho zakladatel asi sotva mohl počítat.
Tím zakladatelem byl v roce 1316 rytíř Plichta ze Žerotína, který v Panenském Týnci nejdříve postavil provizorní dřevostavbu, ale vzápětí už se naplno pustil do stavby opravdového kamenného svatostánku.
Představoval si ho jako trojlodní klášterní kostel se dvěma věžemi, ostatně klášter stál hned vedle. Ten ale v roce 1382 vyhořel, požár zasáhl i rozestavěný chrám a začínalo se znovu. Požáry přicházely i v dalších stoletích a chrám pořád nestál.
V roce 1744 musel tehdejší majitel zdejšího panství, Jaroslav ze Žerotína, postavit novou barokní věž místo původní, která opět shořela, a při té příležitosti úplně pozměnil původní Plichtovu dispozici trojlodního kostela.
Dnes je to ale nepodstatný detail, protože chrám se dostavění stejně nikdy nedočkal.
Poděkování v chrámových zdech
Rytíř Plichta býval vyhlášený turnajový bojovník, jeho sláva dosahovala až do Anglie, ale také se zřejmě vyznal v psychotronice. Proto si dal velice záležet na výběru lokality pro svůj chrám.
Zvolil místo, o kterém se tradovalo, že oplývá léčivou pozitivní energií, schopnou vyvést člověka z deprese a zbavit ho přecitlivělosti či trudnomyslnosti. I po sedmi stoletích se odborníci shodují, že to funguje.
Návštěva se doporučuje především lidem v rekonvalescenci, zejména po úrazech hlavy či mozkové mrtvici. Mnoho příchozích možná ani samo dobře neví, proč je zdejší místo tak přitahuje a proč se tu cítí tak dobře.
Podle psychotroniků je to tím, že chrám stojí na křížení dvou energetických zón, jejichž síla se tímto protnutím násobí. Lidé, kteří odtud odcházejí v dobrém rozpoložení, často zanechávají děkovné vzkazy na papírcích, zastrčených mezi kameny středověkých zdí.
Vůbec tedy nevadí, že z chrámu zůstalo jen impozantní torzo. I tak ho experti na stavitelství považují za jednu z umělecky nejhodnotnějších památek v republice. Při návštěvě můžeme obdivovat zachované kněžiště, dlouhé 21 metrů a široké devět metrů.
Kdyby měl chrám klenbu, vznášela by se nám nad hlavami ve dvacetimetrové výšce. Ze západní části zbyla jen zeď a portál, ale dochovala se novější barokní zvonice.
Sousední klášter klarisek, vybudovaný kdysi pro Anežku Českou a zrušený císařem Josefem II. v roce 1782, byl nově rekonstruován a město v něm zřídilo obecní knihovnu, obřadní síň a kanceláře. Celý komplex je chráněnou kulturní památkou.
Co nesmíte minout: Zřícenina hradu Hazmburk
Z Panenského Týnce nám potrvá slabou půlhodinku, než dorazíme ke zřícenině hradu Hazmburk u vsi Klapý nedaleko Libochovic. Bývalé sídlo rodu Zajíců z 14. století bylo o 200 let později opuštěno a zpustlo.
Vždy ale lákao romantiky, mezi něž se řadili i Karel Hynek Mácha nebo Svatopluk Čech. Do dnešních dnů se dochovaly dvě zdaleka viditelné majestátní věže.
Oválná Černá věž měří 25 metrů a je postavená z tmavého čediče, který jí dal jméno, hranolová Bílá věž je o metr vyšší a je pískovcová, tedy o poznání světlejší. Z jejího vrcholu se naskýtá skvělý rozhled.
