Domů     Nuraghi: Kde se vzaly obrovské kamenné věže?
Nuraghi: Kde se vzaly obrovské kamenné věže?

Za jeden z nevšedních symbolů italské Sardinie jsou považovány megalitické kamenné věže, jejichž výstavba podle archeologů započala přibližně okolo roku 1800 před naším letopočtem, tedy v době bronzové.

Věže, nazývané nuraghi, jsou dílem nuragské civilizace, která Sardinii obývala přibližně až do 2. století našeho letopočtu.

Jejich pojmenování vychází ze slova „nurra“, jež ve volném překladu znamená haldu kamení. Nicméně jejich tajemné věže pouhou hromadou kamení opravdu nejsou.

Tajemné stavby přečkaly tisíce let a dodnes se přitom vědci nebyli schopni shodnout na tom, proč byly vlastně postaveny a k čemu sloužily.

Jedna z teorií operuje s podobným názorem, který byl zformulován například v případě soch na Velikonočním ostrově – šlo o boj o moc mezi jednotlivými kmeny, klany či skupinami lidí.

Ten, kdo byl schopen postavit větší a mohutnější stavbu, byl považován za bohatšího a mocnějšího. Jiná teorie hovoří o obranné funkci věží, i když není přesně známo, před čím či před kým by měly obyvatelstvo bránit.

Další názor formuluje funkci věží jako místo, které bylo pevností místních vládců, místem sněmů či náboženského chrámu, v jehož okolí byla rozmístěna běžná obydlí.

Tuto hypotézu podporuje fakt, že některé ze staveb vysokých až 25 metrů jsou vybudovány na strategických místech – na kopcích, odkud je možno lehce kontrolovat okolí, či na místech, kde se nachází zdroj vody. Místní legendy pak udávají, že nuraghi jsou dílem obrů…

Zajímavou skutečnost zjistili vědci v roce 2002, když zkoumali několik stovek těchto věží i běžných obydlí tehdejších lidí a zjistili, že většina vchodů do všech staveb směřuje k východu Slunce v době zimního slunovratu a k souhvězdí Alfa Centauri.

Toho se samozřejmě chytili záhadologové, kteří zformulovali svoji domněnku, že směr k Alfě Centauri není náhodný, ale odráží vztahy s mimozemskou civilizací, která právě z tohoto místa vesmíru, kde podle astronomů skutečně mohou na některých planetách panovat podmínky vhodné pro život, přišla a dala místním lidem potřebné znalosti, jak úspěšně rozvíjet zemědělství, stavebnictví, kulturu i další oblasti života.

Je pravda, že právě v době, kdy starší doba bronzová přecházela do doby střední, tedy v době, kdy začaly vznikat ony věže, započal poměrně prudký rozvoj nuraghské civilizace.

Kromě věží v té době Nuraghové stavěli i svatyně či posvátné nádrže, které nabízejí otázku, že pro ně byla voda natolik důležitá, že se stala až jakýmsi kultem. Vznikají však i obří hroby, objevují se první sochy apod.

Samotné nuraghi jsou věže ve tvaru komolého kužele a na ostrově jich dodnes stojí přes sedm tisíc.

Stavěny byly podle jasného plánu – kameny byly na sebe vrstveny bez jakéhokoli spojovacího materiálu a uvnitř každé věže se nalézá buď jedna, nebo i několik komor, které nad sebou mají falešnou klenbu.

Existuje mnoho různých typů nuraghi – některé mají jedno patro, jiné jsou vícepatrové, u některých se objevuje centrální věž s několika přístavbami. Z některé věže postupně vznikla celá vesnice.

Jak se žilo v Su Nuraxi?

K nejznámějším věžím patří komplex Su Nuraxi di Barumini, jenž byl objeven nedaleko obce Barumini a u kterého je jasně patrná strategická obranná funkce. Díky spojení čtveřice menších věží a velkém nádvoří působí trochu jako středověký hrad.

Nuraghská vesnice však z dnešního pohledu vypadá jako bludiště, ve kterém na ploše několika set metrů čtverečních stojí spleť malých kulatých staveb sloužících jako obydlí a střežených vysokou věží.

Su Nuraxi de Barmini patří mezi nejlépe dochované věže, a patří tak od roku 1997 na Seznam světového dědictví UNESCO. Tato lokalita se objevuje již v záznamech historiků a archeologů z počátku 19. století, ovšem místo bylo až o poloviny 20. století ukryto pod nánosy země a bylo zarostlé bohatou vegetací.

Ve 40. letech, krátce po skončení druhé světové války, usoudil archeolog Giovanni Lilliu, jenž se v Barumini narodil, podle objevu velkých balvanů a keramiky, že zde může ležet velké a zajímavé archeologické naleziště.

Jeho odhad se potvrdil, když bylo Su Nuraxi v letech 1950–1956 znovu přivedeno na svět a později zpřístupněno veřejnosti.

Centrální věž trůní na malém kopci, proti kterém se tyčí kuželovitá hora Marmilla. Věž je obklopena zdí a čtveřicí dalších menších věží.

V dalším „prstenci“, který stavbu obepíná byly odkryty pozůstatky dalších devíti věžovitých staveb a celá vnější oblast je doplněna o zbytky přibližně 150 pozůstatků po kulatých či oblých obydlích.

Ta nebyla přímo chráněna zdmi, ale byla strategicky zajišťována onou „pevností“.

Hlavní věž, tzv. Masti, má na výšku 14,1 metru, původně však měla až 20 metrů, a její vznik je podle radiokarbonové analýzy datován do období 1330–1250 před naším letopočtem.

Tyčinka z olivového dřeva, na kterou archeologové při kopání narazili byla datována dokonce do roku 1470 př. n. l., samozřejmě s odchylkou plus-mínus 200 let.

Věž má v spodním patře průměr 10 metrů a postupně se zužuje do třetího patra, které má průměr pět metrů.

Vnější věže jsou orientovány podle světových stran a dnes mají výšku okolo 8 metrů, původně však byly přibližně dvakrát tak vysoké a atakovaly 17–18 metrů. Ve věži umístěné na jižní straně je studna, jejíž hloubka dosahuje 20 metrů.

Ke stavbě věží byl použit čedič, který byl na sebe skládán bez použití malty. Někdy okolo roku 1250–1000 př. n. l.

došlo k „přestavbě“ či úpravě, při které byla bašta zesílena o kruhovou stěnu širokou 3 metry a byly přistavěny další věže – celkem tak vzniklo dalších pět staveb, což vedlo k uzavření starší jižní věže uvnitř nově vzniklého kruhu.

Nejstarší části venkovní vesnice datují archeologové přibližně do roku 1250 před naším letopočtem.

Jedna z kruhových staveb podle všeho nesloužila jako obydlí pro konkrétní rodinu či člověka, ale byla místem setkávání, dnešní terminologií bychom ji mohli nazvat hostincem či klubem. Byly v ní objeveny pozůstatky laviček a výklenků. V jednom z nich byl objeven model věže, vyrobený z vápence.

Celkem zde bylo postaveno na sedm desítek obydlí, která měla pouze jednu místnost a byla stejně jako věže postavena z čedičových bloků bez pomoci malty či jakéhokoli pojidla. Střechy pak byla podle pozůstatků vyrobeny z dřevěné kulatiny a pokrývaly je větve.

Od druhé poloviny 8. století před naším letopočtem prošlo osídlení Su Nuraxi výraznými změnami, při kterých byla pravděpodobně v důsledku války poničena vesnice a byl postaven nový obytný komplex, jenž se částečně rozšířil zvláště na východ.

Dnes je zde k vidění 14 bytových jednotek, z nichž každé obydlí mělo k dipozici 8–12 „pokojů“ či komor. Vesnicí pak vedla ze severu na jih hlavní silnice, na kterou se napojovaly úzké uličky.

Archeologové se na základě vykopávek bronzových sošek domnívají, že tehdejší společnost byla přísně hierarchizována. V čele stál kmenový náčelník, válečníci a „duchovní“, kteří byli velice úzce spojeni právě se zmiňovaným kultem vody. Značný význam pak patřil ženám-matkám, které měly výsadní postavení a stejná práva jako muži. Tento názor vědci dokládají například nálezem bronzové sošky ženy, která nese na rukou válečníka.
Archeologové se na základě vykopávek bronzových sošek domnívají, že tehdejší společnost byla přísně hierarchizována. V čele stál kmenový náčelník, válečníci a „duchovní“, kteří byli velice úzce spojeni právě se zmiňovaným kultem vody. Značný význam pak patřil ženám-matkám, které měly výsadní postavení a stejná práva jako muži. Tento názor vědci dokládají například nálezem bronzové sošky ženy, která nese na rukou válečníka.

V této době nastaly doslova zlaté roky nuraghské civilizace – objevovali se řemeslníci, kultura, ale také obchodníci, kteří zprostředkovávali kontakty i se vzdálenými zeměmi.

Archeologické vykopávky jasně ukazují, že tehdejší civilizace byla založena na zemědělsko-pasteveckém hospodářství a lovu ryb, ale dokázala již využívat i nerostné bohatství, zvláště olovo a měď.

Všechny věže sice nejsou naprosto totožné, ale základní postupy při jejich stavbě byly dodržovány patrně po celo dobu jejich stavění.

Uvnitř je jakési náměstí z udusané hlíny, uprostřed něhož je v některých případech umístěna studna, a dokola jsou na sebe kladeny kameny bez spojovacího materiálu, a to klidně až do výšky dvaceti metrů.

Mnohé kvádry mají vskutku úctyhodné rozměry a jejich hmotnost se pohybuje v řádech tun. Zdi mají místy šířku až pět metrů. Pokud je několik místností nad sebou, jsou spojeny schodištěm vytvořeným ve zdi.

Uvnitř věží se pak kromě studny mohou nacházet třeba spižírny, nebo „strážnice“ pro bojovníky.

Mohou za to Féničané?

Přibližně od devátého století před naším letopočtem se na pobřeží Sardinie usazovali Féničané. Mezi nimi a původními Nuraghy vznikaly střety, ale domorodci stále rozvíjeli vlastní civilizaci.

Po porážce Féničanů Římany se Sardinie ve třetím století před naším letopočtem dostala do vlivu Říma a stala se jeho provincií.

I v této době nuraghská kultura podle archeologických nálezů stále přežívala uprostřed ostrova, k jejich pohlcení došlo až někdy během druhého století našeho letopočtu.

Ovšem jejich věže díky strategickému umístění užívali již Féničané, a jejich příkladu následovali i Římané, pro které byly tyto stavby pevnostmi.

Udělal si někdo výlet do Skotska?

Podobné kamenné věže bez oken se nacházejí i v odlehlých částech Skotska. Přibližně přes sto těchto staveb stojí na Orknejských ostrovech.

Podle výzkumu vznikaly v době železné – v období přibližně od rok 700 před naším letopočtem až asi do roku 40 před naším letopočtem – a ve Skotsku se jim říká broch.

Ovšem proč tyto brochy vznikaly, ani kdo je stavěl netuší ani britští archeologové, ani jejich kolegové z jiných států. Podle jedné teorie je možné, že si na ostrovy „odskočili“ právě Nuraghové a tak, jak byli zvyklí z domova, i zde začali stavět kamenné věže. Jenže z hlediska výstavby jsou nuraghi a brochy poněkud odlišné.

Upravená teorie pak operuje s tím, že šlo o obranné věže, které navrhli „architekti“ z ciziny, což by opět teoreticky mohli být Nuraghové, ale stavěli je domácí usedlíci. A důvodem byla obrana před nepřáteli.

Třetí teorie vzniku brochů uvažuje, zda nešlo o „pouhá“ obydlí. Velké brochy měly být centrem sídel či vesnic, které se okolo nich rozkládaly, ty malé pak sloužily jako obydlí pro jednu rodinu.

Archeologové tento názor dokládají objevem kamenného nábytku, který se jim podařilo v některých brochách objevit – šlo o poličky, skříňky či jakési „kuchyňské díže“.

Foto: PX FUEL, Shutterstock, Freepik, Pixabay

Foto:
Štítky:
Lokalita:
Související články
Nedobytnost měla hradu Sitno zaručit dívka zazděná do věže, možná proto byl tolikrát v moci loupeživých rytířů. Ani ti ale svým řáděním nedokázali probudit tajemné vojsko, které tu kvůli prokletí čeká, až vyjede své zemi na pomoc. Podobně jako na našem Blaníku i na Sitně má být ukryto dávné vojsko, které zasáhne, až bude zemi nejhůře. Rytíři však byli k této službě povoláni za trest kletbou moc
Nádherná příroda a unikátní atmosféra jednoho z největších skalních měst v Evropě přímo vybízí k jedinečným výletům, procházkám či jen k zastavení a odpočinku. Byly však i časy, kdy Adršpašsko-teplickými skalami procházela historie, neméně dramatická jako zdejší prostředí skalních masivů. Za druhé světové války zde pracovali váleční zajatci, řada z nich zadržených německou armádou během slavné bit
Profesor novojičínského gymnázia Karel Jaroslav Maška, nadšený amatérský archeolog, byl přesvědčen, že ve skalách na severním úbočí vrchu Kotouč nedaleko Štramberka na něj jednou čeká zázračný nález. A věřil tomu tak, že se ten zázrak opravdu stal. Už rok pan profesor s najatými dělníky prolézal jeskyni zvanou Šipka 130 metrů nad říčkou Sedlničkou, do té doby plnou usazených hornin. Už věděl, ž
Je to záhada, která stále nemá uspokojivé vysvětlení. Féničané před 5000 lety dokázali nejen opracovat, ale hlavně vylomit a přemístit obří kameny o hmotnosti stovek tun. Záhada je o to větší, že ani s dnešní moderní technikou by se nám to nepodařilo. Doslova monumentální je fénická výstavba v Baalbeku, historickém městě ležícím ve východním Libanonu, asi 60 km od Bejrútu. Obrovské základy jsou
Calzada de los Muertos, Cesta mrtvých, protíná Teotihuacán. Středem města míří 2,5 kilometru dlouhá ulice přímo k posvátné hoře Cerro Gordo. Čtyřicet metrů širokou hlavní třídu lemují významné budovy až k Pyramidě Měsíce, která kopíruje tvar masivu za sebou. Kolem Měsíční pyramidy se nachází dvanáct menších pyramid. Nejspíše sloužily pro praktikování lidských a zvířecích obětí. Na náměstí Měsíce
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jak si užít luxusní víkend ve dvou?
iluxus.cz
Jak si užít luxusní víkend ve dvou?
Každý pár někdy potřebuje upustit páru a užít si společný čas mimo domov. Potřebujete si vyjet někam, kde nebudete myslet na špinavé nádobí ani prádlo v sušičce. Právě proto byste si jednou za čas
Černé lyonské akordy s bílou
rezidenceonline.cz
Černé lyonské akordy s bílou
Přísně geometrické linie, beton, sklo a terasu s bazénem a výhledem na město pod ní nabízí tato půvabná vila. Originální prosklený dům je zavěšený na jednom z lyonských kopců. Město vypadá, jako by bylo této krásné vile, vyznačující se prostými liniemi, prosklenými stěnami a promyšlenou čistotou, schouleno u nohou. Vystavěl ji lyonský Atelier Vera &
Svět dětství se rozplynul
skutecnepribehy.cz
Svět dětství se rozplynul
Když se ohlédnu zpátky, vzpomínky na mé dětství jsou jako roztrhané střípky, které nikdy úplně nedají dohromady celkový obraz. Přesto, i když se snažím vzpomínat, mám pocit, že někde v hlubinách té minulosti je stále něco, co mi uniká. Měla jsem rodiče, kteří mě milovali. Svět se změnil tak náhle, když jsem je ztratila jako malá. Byla jsem
Jak se vykrmují zápasníci sumó?
epochalnisvet.cz
Jak se vykrmují zápasníci sumó?
Sumó se v Japonsku těší oblibě už více než 1000 let. Již na přelomu 1. a 2. tisíciletí n. l. zápasy navštěvovali jako diváci sami císařové. Kdejaký chlapec pak toužil stát se bojovníkem, jehož proslulost by dosahovala ke hvězdám…   Zápasníci sumó se sdružují v tzv. stájích, které fungují jako rodina. Během výcviku se neopouštějí,
Vévoda z Marlborough spadl do hnoje
historyplus.cz
Vévoda z Marlborough spadl do hnoje
Dveře se bez předchozího zaklepání otevřou a v nich stojí anglický král Karel II. Přišel navštívit svou milenku Barbaru Villiersovou. Jaké je to ale pro panovníka překvapení, když ve stejnou chvíli z její postele vyskočí nahý John Churchill a komnatu ve třetím patře královského paláce opustí oknem. Jeho pád zbrzdí příhodně složená hromada hnoje…  
Sváteční menu – Valentýn: Konfitovaná kachní stehna
nejsemsama.cz
Sváteční menu – Valentýn: Konfitovaná kachní stehna
Jako hlavní chod se hodí šťavnaté kachní stehýnko s dozlatova vypečenou křupavou kůrkou. Konfitování je pomalé pečení, proto si je připravte s předstihem. Potřebujete: ✿ 4 kachní stehna ✿ 4 stroužky česneku ✿ 3 snítky tymiánu ✿ 50 g mořské soli ✿ 1 lžičku mletého bílého pepře ✿ 600 g kachního sádla ✿ 400 ml drůbežího
6G síť: Kdy přijde a co od ní můžeme čekat?
21stoleti.cz
6G síť: Kdy přijde a co od ní můžeme čekat?
Latence v řádu mikrosekund, rychlost přenosu dat 1 terabit za sekundu, mobilní síť čtyřikrát rychlejší než úder blesku – zní to jako hudba budoucnosti? Zatím ano, technologie 6G je ale momentálně ve v
Svědí to, že by se jeden zbláznil!
panidomu.cz
Svědí to, že by se jeden zbláznil!
Možná se vám to už také stalo: Nikde žádný pupínek, žádná vyrážka, přitom kůže svědí tak, že se nedokážete přestat podrbat. Co může být příčinou? Opakované nebo dlouhodobé svědění na pohled zdravé kůže signalizuje jakési vnitřní zdravotní problémy. Nemusíte se obávat rakoviny, spíš častějších a chronických potíží, jako je cukrovka nebo jaterní onemocnění. A překvapivě
Jehněčí kotlety na kalvadosu
tisicereceptu.cz
Jehněčí kotlety na kalvadosu
Pokud byste to náhodou nevěděli, tak kalvados je francouzská pálenka, která si s jehněčími kotletkami skvěle rozumí. Suroviny na 4 porce 2 cibule 1 petržel 1 sklenka kalvadosu 30 g másla 1 m
Židé ve středověku: Zaplaťte, nebo odejděte!
epochaplus.cz
Židé ve středověku: Zaplaťte, nebo odejděte!
Být Židem nebyl ve středověku žádný med. Obviňování z rituálních vražd či třeba ze znesvěcování hostií bylo téměř na denním pořádku. Tu a tam se některý panovník rozhodl, že je třeba se s Židy vypořádat tak, že budou z jeho země vyhnáni. Nucený exodus byl doprovázen zabavováním majetku a stále novým a novým vyžadováním výkupného.
Šestý smysl zvířat: Vycítí smrt i blížící se nebezpečí?
enigmaplus.cz
Šestý smysl zvířat: Vycítí smrt i blížící se nebezpečí?
Zvířata jsou stále z velké části nepochopenými tvory. Umí totiž údajně vycítit blížící se katastrofy, přicházející smrt, ale i předvídat běžné události, například výsledek sportovního utkání. Údajně t
Tajemno kolem milence Stehlíkové
nasehvezdy.cz
Tajemno kolem milence Stehlíkové
Herečka Markéta Stehlíková (40) z Ulice prožívá velké změny. Nejenže si nechala ostříhat své dlouhé vlasy, mluví se také o novém muži. A ne nadarmo se říká, že návštěva kadeřníka u žen se životním
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz