Téměř osm století uplynulo od chvíle, kdy se podle legendy na hoře Hostýn stal zázrak. Nejnavštěvovanější a současně nejvýše položené poutní místo na Moravě si v současnosti každý rok přijede prohlédnout na půl milionu lidí.

Dlouhou a bohatou historii má za sebou poutní místo na vrchu Hostýn. Už v pravěku se zde nacházelo rozsáhlé hradiště z doby bronzové s obranným valem vysokým až osm metrů, který se dochoval až dodnes.

Strategicky výhodné osídlení zde přetrvávalo i v dalších staletích, protože pod kopcem vedla důležitá obchodní trasa spojující Baltické a Jaderské moře zvaná Jantarová stezka. Legenda praví, že už v roce 1241 se tu ukrývali lidé z okolí během nájezdu Tatarů.

Ve svém úkrytu ale neměli vodu, a tak se modlili k Panně Marii, aby je zachránila. Ze skály najednou vytryskl pramen a navíc se strhla bouře, při níž blesk zapálil ležení nájezdníků a Tataři se dali raději na ústup.

Lidé pak vrch Hostýn začali uctívat, i když první kaple se se na nižším ze dvou vrcholů kopce objevila až v polovině 16. století, v dobách, kdy se tu dolovalo zlato a stříbro. Původní kapli už však dnes na Hostýně nenajdeme.

V polovině 18. století byla nahrazena barokním poutním chrámem Nanebevzetí Panny Marie s charakteristickou kopulí a dvěma věžemi. Ten zanedlouho na celý areál doplnil hostinec a budova, v níž našli přístřeší kněží, varhaník a kostelník.

Bazilika pak přečkala i období josefínských reforem, kdy byl vydán zákaz pořádání poutí a došlo k částečnému rozebrání chrámu včetně vnitřního vybavení a dokonce i střechy.

Ten byl obnoven až po šedesáti letech a ještě jednou tak dlouho trvalo, než se vrátil do povědomí veřejnosti. To byl ještě vrch holý, se zalesňováním se systematicky začalo až v rámci větší propagace poutního místa. Na vrcholku hory bylo vysázeno 22 tisíc stromů.

Zlaté blesky se stále rozlétají

Nad zázračným pramenem stojí od roku 1658 takzvaná Vodní kaple, později přebudovaná tak, že ze sklepení voda s údajně léčivými účinky vytéká na několika místech. Od kaple vede vzhůru kamenné schodiště s 250 stupni dlouhé 242 metrů.

Cestou mineme bronzovou plastiku Krista, která kdysi stávala přímo u vchodu do chrámu. Nahoře pak ještě před vstupem do prostoru baziliky uvidíme poutní dům, v němž dnes sídlí muzeum představující historii i přírodu zdejšího regionu.

Vše na Hostýně je spojeno s osobou Panny Marie. I průčelí baziliky zdobí mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské na ploše 26 čtverečních metrů, složený z 260 tisíc barevných kamínků. A nad oltářem pak stojí slavná socha Panny Marie v životní velikosti.

V náručí chová Ježíška a je obklopena zlatými blesky na památku oné legendární události v době tatarského obležení. Každý rok se na Hostýn vydá na půl milionu návštěvníků.

A o tom, že Hostýn patří k nejdůležitějším místům v naší zemi, svědčí i to, že právě odtud pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla.

Vrtule nad císařovou rozhlednou

Položení základního kamene rozhledny na vyšším z obou vrcholů v nadmořské výšce 737 metrů se v roce 1898 zúčastnil i sám císař František Josef I. Rozhledna je 15 metrů vysoká a vede na ni 59 železných schodů.

Možná by byl císařpán překvapen, jak to na místě vypadá dnes. V roce 1994 byl totiž nedaleko vztyčen 32 metrů vysoký sloup větrné elektrárny s vrtulí o rozpětí 27 metrů. Staveb na vrchu Hostýn je ale mnohem víc.

Už z roku 1900 pochází Stará křížová cesta vedoucí k rozhledně, o tři roky později se začala budovat druhá křížová cesta, jejímž autorem byl renomovaný architekt Dušan Jurkovič.

Jednotlivá zastavení křížové cesty ostatně velice dobře poznáme, protože je vyprojektoval ve svém oblíbeném stylu valašské lidové architektury.