Neprávem opomíjená lokalita, která přestála několik ničivých povodní, má bohatou historii plnou příběhů o zázracích. Vydejte se do Křešic u Litoměřic na významné mariánské poutní místo.

Roku 1679 kupuje litoměřický řeznický učeň Jan Jiří Köcher kopii Milostného obrazu Panny Marie Křešické (Křešické Paladium), která je vypálená v hlíně. Nechá jej kolorovat, a pak ho umisťuje u sebe doma v Litoměřicích.

Obraz ho zvláštním způsobem přitahuje, Köcher se k němu denně modlí a celkově se o něj pečlivě stará.

Pak se z něj stává mistr, stěhuje se do sedm kilometrů vzdálených Křešic, avšak vážně onemocní. Pokračuje ve vroucích modlitbách před obrazem a k jeho údivu nemoc ustupuje, až je muž zcela zdráv.

Rozhodne se proto, že obraz vystaví veřejně, a tak ho umístí u křešické studánky. Zprávy o zázracích se rozkřiknou a na místo začnou chodit poutníci. Brzy vejde ve známost, že léčivý je i zdejší pramen!

Posvátná energie

Počty zázračně uzdravených stoupají, a tak sem litoměřický biskup Jaroslav Ignác Šterberk, který je ctitelem Panny Marie Pasovské, vyšle speciální církevní komisi. Ta záhy potvrzuje na 18 nevysvětlitelných uzdravení.

Studánka je proto v roce 1703 vyzděna a další pocty následují. Je tu postavena a vysvěcena kaple, která je zanedlouho rozšířena a vzniká zdejší kostel. Počet poutníků i nadále stoupá.

Místo můžete navštívit i dnes, nachází se za presbytářem kostela Navštívení Panny Marie nad Pramenem.

Ten byl v minulosti několikrát poničen povodněmi, ale za vždy byl za pomoci dobrovolníků opraven. Návštěvníci tvrdí, že je ve svatostánku cítit výjimečně jemná a posvátná energie a ta přechází i do okolí.

Kromě návštěvy studánky, u které je dnes umístěn reliéf Pasovské Madony z roku 1703, se doporučuje provést tu alespoň krátkou meditaci. I ta vás prý dokáže na dlouho nabít.