Domů     Sídlo králů vysoko nad Vltavou
Sídlo králů vysoko nad Vltavou
od 12.5.2023
1

Jeho silueta patří k nejznámějším nejen mezi Čechy, ale i ve světě. Pražský hrad hrdě se tyčící nad Vltavou je symbolem české státnosti a snad každý z nás ho alespoň jednou v životě navštívil. Na jeho poznání ale jedna návštěva rozhodně stačit nebude.

Turisté, kteří se každý den vydávají vzhůru na Pražský hrad, nejspíš vůbec netuší, že kopec, na které se tato rozlehlá stavba vypíná, má také své historické jméno.

Jmenuje se Opyš a je jedním z původních devíti historických vrchů, na nichž naše hlavní město vznikalo. Skalnatý výběžek nad řekou lákal k osídlení už v pravěkých časech a archeologové tu zaznamenali nálezy keramiky z období před osmi tisíci lety.

Přesnější informace po sobě ovšem zanechali až Přemyslovci. Kníže Bořivoj, proslulý mimo jiné zakládáním kostelů v českých zemích, jeden takový zasvěcený Panně Marii nechal v 9. století vystavět právě na Opyši.

Kolem něj postupně vznikalo opevněné hradiště a přibývaly další a další stavby, o což se starali zde sídlící vládci v čele s Přemyslem Otakarem II., jedním z nejváženějších evropských panovníků své doby.

Pohled na nádvoří z věže katedrály
Pohled na nádvoří z věže katedrály

Práce na půl tisíciletí

Císař Karel IV. už přebíral hrad jako rozsáhlý komplex s výstavným královským palácem vybudovaným podle francouzských vzorů. Srdcem hradu se měla stát nová katedrála sv.

Víta, jejíž základní kámen pokládal mladý Karel IV. ještě jako následník trůnu v době, kdy vládl jeho otec Jan Lucemburský.

Sotva tenkrát mohl tušit, že stavba se dočká dokončení až po více než půl tisíciletí, v době, kdy už i samo království české bude minulostí a na hradě vystřídá feudálního panovníka volený prezident.

Dominantou hradu je svatovítská katedrála.
Dominantou hradu je svatovítská katedrála.

Královský dvůr se stěhuje

Na nějakou dobu čeští panovníci na hrad zanevřeli a za svou rezidenci si zvolili Králův dvůr v místě dnešního Obecního domu. Potom se ale do bezpečného a pohodlného hradu zase vrátili, jen jeho opevnění a komfort postupně ještě vylepšovali.

Zejména Vladislav Jagellonský byl v tomto ohledu velice aktivní a díky němu máme dnes třeba monumentální Vladislavský sál, největší světský klenutý prostor bez podpůrných sloupů v tehdejší Evropě.

Za svou trvalou hlavní rezidenci si Pražský hrad vybral i císař Rudolf II., což znamenalo nejen přesun celého dvora do Prahy, ale i další stavební rozmach komplexu. Rudolf II. byl ale zároveň posledním z panovníků, kteří byla na Pražském hradě doma.

Jeho následovníci už přijížděli jen na návštěvy, případně u příležitosti korunovace, a tak až po vzniku Československa se Pražský hrad proměnil opět v sídlo hlavy státu.

Hlavní brána a sousoší znázorňující souboj titánů.
Hlavní brána a sousoší znázorňující souboj titánů.

Sál nad hlavami koní

Přestože do areálu Pražského hradu můžeme vstoupit i od Prašného mostu či po Starých zámeckých schodech, tím hlavním vstupem zůstává takzvaná Brána Gigantů na Hradčanském náměstí.

Hned za ní se před námi otevře první nádvoří – ceremoniální prostor tradičně sloužící k uvítání významných státních návštěv.

Svou dnešní podobu získalo až v polovině 18. století a naše kroky po novodobější žulové dlažbě logicky vedou k Matyášově bráně, slavnostním portálu směrujícím návštěvníka na druhé nádvoří.

Své jméno dostala podle císaře Matyáše Habsburského, za jehož vlády byla na počátku 17. století dokončena, přestože největší zásluhu na jejím vzniku bychom měli spravedlivě připsat spíše Rudolfu II. Brána není jen obyčejným průchodem, skrývá v sobě také jak vstup do reprezentačních prostor hradu vpravo, tak vlevo monumentální Sloupovou síň, z níž se vchází do největšího slavnostního prostoru hradu – Španělského sálu o rozměrech 47 x 24 metrů a se štukovým stropem ve třináctimetrové výšce.

Své jméno dostal podle vzácných španělských koní, kteří se chovali ve stájích přímo pod ním. Rudolf II. sem umístil svou sochařskou sbírku, dnes známe Španělský sál především jako místo konání koncertů či státních slavnostních shromáždění.

Naše korunovační klenoty jsou umístěné zde, na Pražském hradě.
Naše korunovační klenoty jsou umístěné zde, na Pražském hradě.

Pokladnice hlídaná lvy

Vzhlédneme-li k obloze, můžeme spatřit nad střechou v jihozápadním rohu nádvoří vlát prezidentskou vlajku, která se vyvěšuje v době, kdy je hlava státu přítomna na hradě. Víceméně pravidelný obdélníkový tvar druhého nádvoří narušují dva objekty.

Uprostřed prostoru vévodí barokní Kohlova kašna, které se přezdívá také Lví. Její kamenná nádrž je totiž zdobena lvími hlavami a další trojice lvů podpírá kouli na samém vrcholku.

Na jižní straně pak vystupuje do prostoru nádvoří Kaple svatého Kříže z poloviny 18. století, dnes sloužící k uchovávání Svatovítského pokladu shromažďovaného od 11. století.

Vystavené předměty mají nejen neocenitelnou historickou a liturgickou hodnotu, ale také jsou dokladem neobyčejné umělecké a řemeslné zručnosti našich předků.

Největšími unikáty je třeba prapor svatého Jiří, meč svatého Václava nebo korouhev osobně zhotovená svatou Ludmilou.

Výhledy na hrad se pokocháte i z Petřína.
Výhledy na hrad se pokocháte i z Petřína.

Dominanta největšího nádvoří

Z druhého nádvoří se můžeme vydat dvěma cestami. Ta první směrem k Prašnému mostu nás zavede k barokní Jízdárně Pražského hradu, dnes jedné z nejvýznamnějších pražských výstavních síní.

Druhý průchod nás pak provede pod severním křídlem a první, co spatříme z třetího, hlavního a největšího nádvoří, bude zdobený portál katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Tu jsme si blíže představili v předminulé Epoše na cestách, tak alespoň připomeňme, že její stavba byla započata v roce 1344 a dokončena až roku 1929 u příležitosti tisícího výročí úmrtí svatého Václava.

Jižní věž katedrály je svou výškou 96,6 metru třetí nejvyšší kostelní věží na našem území.

Vladislavský sál, kde se konají např. inaugurace prezidenta.
Vladislavský sál, kde se konají např. inaugurace prezidenta.

Pod leskem zlaté pyramidy

Katedrála je samozřejmě dominantou nádvoří, ale my bychom si měli povšimnout i dalších zajímavých objektů.

Naši pozornost bezesporu upoutá osmnáctimetrový žulový obelisk, stojící na svém místě od roku 1928 a teprve na sklonku tisíciletí zakončený pozlacenou vrcholovou pyramidou.

Minout bychom neměli barokní budovu Starého proboštství či Starý královský palác, před nímž stojí Orlí kašna a v němž se skrývá již zmíněný unikátní Vladislavský sál.

Třetí nádvoří pak plynule přechází v Náměstí U Svatého Jiří, k němuž projdeme podél katedrály a na němž na první pohled nepřehlédneme baziliku sv. Jiří, jeden z nejstarších českých kostelů a pohřebiště Přemyslovců.

Bazilika svatého Jiří na Hradčanech
Bazilika svatého Jiří na Hradčanech

Legendy o zlatě a alchymii

Oficiálně má Pražský hrad také čtvrté nádvoří, které ale nečekejme v posloupnosti za třetím. Ve skutečnosti leží v těsné blízkosti vstupu do areálu, trochu stranou úplně vlevo, a velkou většinu jeho rozlohy tvoří zahrada na Baště.

Nádvoří tak většinou nebývá tak zaplněno turisty a slouží spíše k odpočinku. My však ve své procházce areálem pokračujeme dál.

Obejdeme-li katedrálu z druhé strany, ve Vikářské uličce čeká proslulá restaurace Vikárka, známá z příběhů Svatopluka Čecha o panu Broučkovi.

Zdejšímu vikářství udělil právo vařit pivo Karel IV. už v roce 1347. Náměstí U Svatého Jiří opustíme Jiřskou ulicí, z níž ovšem nesmíme zapomenout odbočit doleva do Zlaté uličky..

Zdejší miniaturní, pohádkově vyhlížející domy se od konce 16. století vestavovaly do výklenků v hradbách. Podle legend tu přebývali zlatníci či alchymisté, ve skutečnosti si zde ale příbytky zřejmě budovali chudí zaměstnanci hradu a císařští vojáci. Dnes mají domky nové pestřejší fasády a slouží převážně jako prodejny suvenýrů.

Zlatá ulička
Zlatá ulička

Po starých zámeckých schodech…

Uličkou se pak dostaneme až k Daliborce, proslulé věži postavené původně jako věznice a spojené s legendou o mladém šlechtici Daliborovi z Kozojed, který se v ní za dobu svého věznění naučil hrát na housle.

Hrad pak můžeme opustit třeba po Starých zámeckých schodech ze 17. století, které nás zavedou dolů na Malou Stranu a blízko ke stanici metra Malostranská. Schodiště je 230 metrů dlouhé a absolvovat budeme muset 121 schodů.

Možná nám přitom bude tiše znít v hlavě slavná píseň Po starých zámeckých schodech od Karla Hašlera, který má ostatně v horní části schodiště i svůj pomník.

Foto: Shutterstock
Lokalita:
reklama
Související články
Některé hrady jsou dnes už jen hromadami kamení, jiné ani v rozvalinách neztratily svou atmosféru a úctyhodnost. Přesně takový je Krašov, jehož kouzlo nevyprchalo ani téměř po tisíci letech od jeho založení. Málokterý český hrad se může pochlubit tak dlouhou historií jako Krašov, vypínající se na skalním ostrohu nad řekou Berounkou. Založil ho už někdy kolem roku 1232 rod Hroznatovců a měl nejen
Zámek ve Veltrusích bývá označován za jedno z vrcholných barokních děl na našem území. Možná si při prohlídce této úžasné stavby a okolního parku ani neuvědomíme, že celý areál vlastně stojí na ostrově. Na počátku 18. století začal nápadně vzrůstat vliv rodu Chotků, příslušníků staré české rytířské šlechty. Zvláště Václav Antonín Chotek, císařský komoří a postupně hejtman hned několika krajů, poz
25.5.2023
Už přes sto třicet let tvoří dominantu našeho hlavního města. Petřínská rozhledna měla několikrát namále, ale nezlikvidoval ji požár ani nacistická okupace, a tak se stále pyšně vypíná nad Prahou a láká další a další návštěvníky k rozhledu, jaký nemá obdoby. Když se Francouzi v 80. letech 19. století připravovali na pořádání své Světové výstavy v Paříži, toužili světu pořádně vytřít zrak a předvé
Projedeme-li třebíčskou ulicí U Větrníku, už zdálky uvidíme důvod jejího pojmenování. Na mírném návrší se tu vypíná stavba, kterou bychom očekávali spíš v Holandsku, domovině větrných mlýnů. Ale tenhle větrný mlýn je místní a má dlouhou historii. Na počátku 19. století bychom v Třebíči našli mnoho řemeslníků, ale docela velkou část z nich tvořili koželuhové. Poptávka po jejich produktech stále ro
Památkově chráněných objektů od gotiky po baroko bychom v Kutné Hoře našli na tři stovky. Jeden si zaslouží ale přece jen ještě o něco větší pozornost. Chrám svaté Barbory patří k nejcennějším architektonickým dílům v Čechách a snad každý Čech ho už podle siluety okamžitě pozná. Kutná Hora byla od svého počátku spojena s těžbou stříbra. Byla dokonce tak významná, že ve středověku zajišťovala celo
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tají herečka Anežka Rusevová partnera?
nasehvezdy.cz
Tají herečka Anežka Rusevová partnera?
Proslýchá se, že se ANEŽKA RUSEVOVÁ (36) bláznivě zamilovala. Jejím vyvoleným má být ale ženáč! Není žádným tajemstvím, že Anežka Rusevová (36) před časem opravdu rapidně zhubla. Sama herečka se pak
Pečené plněné brambory s brynzou
tisicereceptu.cz
Pečené plněné brambory s brynzou
Jednoduchý recept si vás získá kombinací chutí brambor, brynzy nebo tvarohu a vypečené slaniny. Potřebujete 1 kg velkých brambor 200 g brynzy 100 g slaniny 100 g bílého jogurtu 50 g tvrdého
Strašidelný osud Marie Bartošové: Spolkly ji tunely pod Brnem?
epochalnisvet.cz
Strašidelný osud Marie Bartošové: Spolkly ji tunely pod Brnem?
Brno jako druhé největší české město ukrývá samozřejmě spoustu pozoruhodných a tajemných míst. Mnoho z nich souvisí s údajnou spletí podzemních chodeb a starých katakomb, které se pod povrchem mají na
Biosenzory jako nástroj veřejného zdraví?
21stoleti.cz
Biosenzory jako nástroj veřejného zdraví?
Tým vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnil výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví – jeho cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopra
Jako mravenci! Nejrušnější křižovatku světa najdeme v tokijské čtvrti Šibuja
epochaplus.cz
Jako mravenci! Nejrušnější křižovatku světa najdeme v tokijské čtvrti Šibuja
Lidé netrpělivě čekají a hypnotizují červeného panáčka. Najednou cvakne zelená a široké prostranství se zaplní. Nikdo do sebe nenaráží, všichni si uctivě uhýbají a působí to jako organizovaný chaos. P
Roman Vojtek (51): Jeho život jsou vzlety a pády
nasehvezdy.cz
Roman Vojtek (51): Jeho život jsou vzlety a pády
Lámal ženám srdce. Daniela Šinkorová (50) se po rozchodu s ním oblékala jen do černé a pila, v šoku byla i první manželka, tu opustil ze dne na den krátce před porodem. Cesta vsetínského rodáka k d
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Digestoř vyčistí vzduch
panidomu.cz
Digestoř vyčistí vzduch
Dnes už se staly nepostradatelnou součástí domácnosti, zejména v městských bytech, ale službu udělají i v domech a na chalupách. Odsají páru, ale i vůni různých jídel, která by se jinak šířila po celém bytě. A vyrábějí se stále nové a dokonalejší. Jenže na trhu je jich tolik, že není snadné se v nabídce zorientovat. Takže pokud
Dvě nové vůně u Issey Miyake
iluxus.cz
Dvě nové vůně u Issey Miyake
L'Eau d'Issey Pivoine a l'Eau d'Issey pour Homme Vétiver vyprávějí příběh této vonné legendy s lyričností, která je pro Issey Miyakeho typická. Příběh o tom, co se stane, když se voda, čistá a ryzí es
Záhada Ostrova prince Edvarda: Kde měla kotviště fantomová plachetnice?
enigmaplus.cz
Záhada Ostrova prince Edvarda: Kde měla kotviště fantomová plachetnice?
Hlavním městem kanadského Ostrova prince Edvarda je Charlottetown. Právě jeho obyvatelé poprvé spatřili na oceánu přízračnou loď s hořícími plachtami a stěžni. Fantomová loď se zjevovala znovu a znovu
Co jsem si navařila, to si musím sníst!
skutecnepribehy.cz
Co jsem si navařila, to si musím sníst!
Své děti jsem vychovala dobře, byly to hodné a slušné dcery. Nevím, po kom se nevydařil můj jediný vnuk? Asi jsem ho rozmazlila! Když chodil vnuk Pepíček na základní školu, dostala se dcera do problémů. S manželem se doma hádali a vypadalo to na rozvod. Nechtěla jsem, aby v tom můj vnuk vyrůstal, a tak jsem si ho vzala k sobě.
FESTIVAL NÁRODŮ PODYJÍ.
epochanacestach.cz
FESTIVAL NÁRODŮ PODYJÍ.
Pilířem sobotního programu je prezentace až dvaceti národních kuchyní etnik dosídlených v oblasti Podyjí, provázená celodenním programem, na kterém se vystřídá kolem tuctu hudebních a tanečních skupin a to nejlepší ze současné české indies produkce. Nedílnou součástí sobotního programu je také položení věnců obětem národnostní nesnášenlivosti v Pohořelicích, Drasenhofenu a Poysdorfu za účasti zástupců města,