Domů     Sídlo králů vysoko nad Vltavou
Sídlo králů vysoko nad Vltavou
od 12.5.2023
1

Jeho silueta patří k nejznámějším nejen mezi Čechy, ale i ve světě. Pražský hrad hrdě se tyčící nad Vltavou je symbolem české státnosti a snad každý z nás ho alespoň jednou v životě navštívil. Na jeho poznání ale jedna návštěva rozhodně stačit nebude.

Turisté, kteří se každý den vydávají vzhůru na Pražský hrad, nejspíš vůbec netuší, že kopec, na které se tato rozlehlá stavba vypíná, má také své historické jméno.

Jmenuje se Opyš a je jedním z původních devíti historických vrchů, na nichž naše hlavní město vznikalo. Skalnatý výběžek nad řekou lákal k osídlení už v pravěkých časech a archeologové tu zaznamenali nálezy keramiky z období před osmi tisíci lety.

Přesnější informace po sobě ovšem zanechali až Přemyslovci. Kníže Bořivoj, proslulý mimo jiné zakládáním kostelů v českých zemích, jeden takový zasvěcený Panně Marii nechal v 9. století vystavět právě na Opyši.

Kolem něj postupně vznikalo opevněné hradiště a přibývaly další a další stavby, o což se starali zde sídlící vládci v čele s Přemyslem Otakarem II., jedním z nejváženějších evropských panovníků své doby.

Pohled na nádvoří z věže katedrály
Pohled na nádvoří z věže katedrály

Práce na půl tisíciletí

Císař Karel IV. už přebíral hrad jako rozsáhlý komplex s výstavným královským palácem vybudovaným podle francouzských vzorů. Srdcem hradu se měla stát nová katedrála sv.

Víta, jejíž základní kámen pokládal mladý Karel IV. ještě jako následník trůnu v době, kdy vládl jeho otec Jan Lucemburský.

Sotva tenkrát mohl tušit, že stavba se dočká dokončení až po více než půl tisíciletí, v době, kdy už i samo království české bude minulostí a na hradě vystřídá feudálního panovníka volený prezident.

Dominantou hradu je svatovítská katedrála.
Dominantou hradu je svatovítská katedrála.

Královský dvůr se stěhuje

Na nějakou dobu čeští panovníci na hrad zanevřeli a za svou rezidenci si zvolili Králův dvůr v místě dnešního Obecního domu. Potom se ale do bezpečného a pohodlného hradu zase vrátili, jen jeho opevnění a komfort postupně ještě vylepšovali.

Zejména Vladislav Jagellonský byl v tomto ohledu velice aktivní a díky němu máme dnes třeba monumentální Vladislavský sál, největší světský klenutý prostor bez podpůrných sloupů v tehdejší Evropě.

Za svou trvalou hlavní rezidenci si Pražský hrad vybral i císař Rudolf II., což znamenalo nejen přesun celého dvora do Prahy, ale i další stavební rozmach komplexu. Rudolf II. byl ale zároveň posledním z panovníků, kteří byla na Pražském hradě doma.

Jeho následovníci už přijížděli jen na návštěvy, případně u příležitosti korunovace, a tak až po vzniku Československa se Pražský hrad proměnil opět v sídlo hlavy státu.

Hlavní brána a sousoší znázorňující souboj titánů.
Hlavní brána a sousoší znázorňující souboj titánů.

Sál nad hlavami koní

Přestože do areálu Pražského hradu můžeme vstoupit i od Prašného mostu či po Starých zámeckých schodech, tím hlavním vstupem zůstává takzvaná Brána Gigantů na Hradčanském náměstí.

Hned za ní se před námi otevře první nádvoří – ceremoniální prostor tradičně sloužící k uvítání významných státních návštěv.

Svou dnešní podobu získalo až v polovině 18. století a naše kroky po novodobější žulové dlažbě logicky vedou k Matyášově bráně, slavnostním portálu směrujícím návštěvníka na druhé nádvoří.

Své jméno dostala podle císaře Matyáše Habsburského, za jehož vlády byla na počátku 17. století dokončena, přestože největší zásluhu na jejím vzniku bychom měli spravedlivě připsat spíše Rudolfu II. Brána není jen obyčejným průchodem, skrývá v sobě také jak vstup do reprezentačních prostor hradu vpravo, tak vlevo monumentální Sloupovou síň, z níž se vchází do největšího slavnostního prostoru hradu – Španělského sálu o rozměrech 47 x 24 metrů a se štukovým stropem ve třináctimetrové výšce.

Své jméno dostal podle vzácných španělských koní, kteří se chovali ve stájích přímo pod ním. Rudolf II. sem umístil svou sochařskou sbírku, dnes známe Španělský sál především jako místo konání koncertů či státních slavnostních shromáždění.

Naše korunovační klenoty jsou umístěné zde, na Pražském hradě.
Naše korunovační klenoty jsou umístěné zde, na Pražském hradě.

Pokladnice hlídaná lvy

Vzhlédneme-li k obloze, můžeme spatřit nad střechou v jihozápadním rohu nádvoří vlát prezidentskou vlajku, která se vyvěšuje v době, kdy je hlava státu přítomna na hradě. Víceméně pravidelný obdélníkový tvar druhého nádvoří narušují dva objekty.

Uprostřed prostoru vévodí barokní Kohlova kašna, které se přezdívá také Lví. Její kamenná nádrž je totiž zdobena lvími hlavami a další trojice lvů podpírá kouli na samém vrcholku.

Na jižní straně pak vystupuje do prostoru nádvoří Kaple svatého Kříže z poloviny 18. století, dnes sloužící k uchovávání Svatovítského pokladu shromažďovaného od 11. století.

Vystavené předměty mají nejen neocenitelnou historickou a liturgickou hodnotu, ale také jsou dokladem neobyčejné umělecké a řemeslné zručnosti našich předků.

Největšími unikáty je třeba prapor svatého Jiří, meč svatého Václava nebo korouhev osobně zhotovená svatou Ludmilou.

Výhledy na hrad se pokocháte i z Petřína.
Výhledy na hrad se pokocháte i z Petřína.

Dominanta největšího nádvoří

Z druhého nádvoří se můžeme vydat dvěma cestami. Ta první směrem k Prašnému mostu nás zavede k barokní Jízdárně Pražského hradu, dnes jedné z nejvýznamnějších pražských výstavních síní.

Druhý průchod nás pak provede pod severním křídlem a první, co spatříme z třetího, hlavního a největšího nádvoří, bude zdobený portál katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Tu jsme si blíže představili v předminulé Epoše na cestách, tak alespoň připomeňme, že její stavba byla započata v roce 1344 a dokončena až roku 1929 u příležitosti tisícího výročí úmrtí svatého Václava.

Jižní věž katedrály je svou výškou 96,6 metru třetí nejvyšší kostelní věží na našem území.

Vladislavský sál, kde se konají např. inaugurace prezidenta.
Vladislavský sál, kde se konají např. inaugurace prezidenta.

Pod leskem zlaté pyramidy

Katedrála je samozřejmě dominantou nádvoří, ale my bychom si měli povšimnout i dalších zajímavých objektů.

Naši pozornost bezesporu upoutá osmnáctimetrový žulový obelisk, stojící na svém místě od roku 1928 a teprve na sklonku tisíciletí zakončený pozlacenou vrcholovou pyramidou.

Minout bychom neměli barokní budovu Starého proboštství či Starý královský palác, před nímž stojí Orlí kašna a v němž se skrývá již zmíněný unikátní Vladislavský sál.

Třetí nádvoří pak plynule přechází v Náměstí U Svatého Jiří, k němuž projdeme podél katedrály a na němž na první pohled nepřehlédneme baziliku sv. Jiří, jeden z nejstarších českých kostelů a pohřebiště Přemyslovců.

Bazilika svatého Jiří na Hradčanech
Bazilika svatého Jiří na Hradčanech

Legendy o zlatě a alchymii

Oficiálně má Pražský hrad také čtvrté nádvoří, které ale nečekejme v posloupnosti za třetím. Ve skutečnosti leží v těsné blízkosti vstupu do areálu, trochu stranou úplně vlevo, a velkou většinu jeho rozlohy tvoří zahrada na Baště.

Nádvoří tak většinou nebývá tak zaplněno turisty a slouží spíše k odpočinku. My však ve své procházce areálem pokračujeme dál.

Obejdeme-li katedrálu z druhé strany, ve Vikářské uličce čeká proslulá restaurace Vikárka, známá z příběhů Svatopluka Čecha o panu Broučkovi.

Zdejšímu vikářství udělil právo vařit pivo Karel IV. už v roce 1347. Náměstí U Svatého Jiří opustíme Jiřskou ulicí, z níž ovšem nesmíme zapomenout odbočit doleva do Zlaté uličky..

Zdejší miniaturní, pohádkově vyhlížející domy se od konce 16. století vestavovaly do výklenků v hradbách. Podle legend tu přebývali zlatníci či alchymisté, ve skutečnosti si zde ale příbytky zřejmě budovali chudí zaměstnanci hradu a císařští vojáci. Dnes mají domky nové pestřejší fasády a slouží převážně jako prodejny suvenýrů.

Zlatá ulička
Zlatá ulička

Po starých zámeckých schodech…

Uličkou se pak dostaneme až k Daliborce, proslulé věži postavené původně jako věznice a spojené s legendou o mladém šlechtici Daliborovi z Kozojed, který se v ní za dobu svého věznění naučil hrát na housle.

Hrad pak můžeme opustit třeba po Starých zámeckých schodech ze 17. století, které nás zavedou dolů na Malou Stranu a blízko ke stanici metra Malostranská. Schodiště je 230 metrů dlouhé a absolvovat budeme muset 121 schodů.

Možná nám přitom bude tiše znít v hlavě slavná píseň Po starých zámeckých schodech od Karla Hašlera, který má ostatně v horní části schodiště i svůj pomník.

Foto: Shutterstock
Lokalita:
reklama
Související články
O poničených a znovuobnovených stavbách občas říkáváme, že znovu povstaly z popela. V případě Slezskoostravského hradu by to nebylo úplně přesné. Tahle téměř osm století stará památka vlastně povstala z uhlí. Podle pověsti je pod Slezskoostravským hradem ukrytý poklad, který je ale možná nalézt jen jednou za rok – na Velký pátek. A ani tak to není snadné, protože ho hlídá hromotluk se železnou pa
Má jen velikost běžné pohlednice, přesto je jednou z nejvýznamnějších památek na území naší republiky. Kovový gotický reliéf Madony s dítětem zvaný Palladium země české bývá svým významem srovnáván s korunovačními klenoty a vypráví se o něm, že má výjimečnou ochrannou moc nad naší zemí. Pověst vypráví o tom, že svatá Ludmila, manželka prvního historicky doloženého Přemyslovce Bořivoje I., dostala
Měla být chloubou Prahy, ale dlouho to vypadalo, že se vlastně ani nedostaví. Jenže to by Praha o hodně přišla stejně jako její návštěvníci. Prašnou bránu se naštěstí podařilo dostavět, a tak dnes tou pýchou města opravdu je. Za sídlo českých panovníků je samozřejmě považován Pražský hrad, ale nebylo tomu tak vždycky. Králi Václavu IV. se na konci 14. století se v chladných hradních zdech přestal
Poutní místo Mariánská Týnice bývá nejčastěji spojováno s nedalekým klášterem v Plasech, ale mnohem blíže je to z něj do Kralovic. S klášterem v Plasech ho ale spojuje jedno významné jméno – architekt Jan Blažej Santini. Znalci dějin umění možná poněkud povytáhnou obočí. Proč je poutní místo Mariánská Týnice označováno za barokní památku, když jeho historie spadá až do 12. století, kdy o baroku j
Město Jičín si za staletí své existence získalo mnoho přídomků. Bylo to Šťastné město či Pohádkové město, ale bez ohledu na názvy to bylo vždy město plné architektonických památek a slavné historie, která na návštěvníka dýchne na každém kroku. Už někdy kolem roku 1300 byl Jičín královským městem a jeho význam se v dalších stoletích jen upevňoval. Vládnoucí šlechtické rody jako Vartenberkové, Trčk
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Košíčky s avokádovým krémem a lososem
panidomu.cz
Košíčky s avokádovým krémem a lososem
Tahle barevná dobrota nejen skvěle chutná, ale i krásně vypadá. Potřebujete 1 listové těsto 1 avokádo 1 stroužek česneku 50 g lučiny 1 lžičku citronové šťávy 1 lžíci olivového oleje 50 g uzeného lososa sůl, pepř pažitku Postup Listové těsto rozválejte na pomoučeném vále na tenkou placku, tu nařežte na čtverce a vtlačte je do
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Špičkoví vědci pomohou Česku s obnovitelnou energií
epochalnisvet.cz
Špičkoví vědci pomohou Česku s obnovitelnou energií
Na západ od nás megawatty, do budoucna dokonce gigawatty, a Česká republika se stále pohybuje pouze v řádech kilowatt. Převrátit tento deficit chce ambiciózní projekt, v jehož čele stojí VŠCHT. &n
Vyvedla svého Zajíce
nasehvezdy.cz
Vyvedla svého Zajíce
Ještě nedávno se mluvilo o velké krizi, někdo dokonce snad tipoval rozchod. Jenže ani jedno se nekoná. Herečka ze seriálu Comeback Dana Batulková (65) zazářila na premiéře filmu Franta Mimozemšťan spo
Kdy nastane správný čas na svatbu?
nasehvezdy.cz
Kdy nastane správný čas na svatbu?
Představitelka prodavačky Evy ze Zlaté labutě mění nečekaně plány! Její postavu čekají krušné časy, a navíc třetí série bude také tou závěrečnou. Proto není jisté, co bude Beáta Kaňoková (34) dělat.
Grand opening: Butikový villas-only resort BIJAL
iluxus.cz
Grand opening: Butikový villas-only resort BIJAL
Na turecké riviéře, nedaleko historického města Side, se letos v březnu po loňském soft openingu oficiálně otevírá villas-only resort BIJAL. Butikový koncept nabídne devatenáct vil ve středomořském
Zlínský kraj: Kraj švestkami a funkcionalismem protkaný
epochanacestach.cz
Zlínský kraj: Kraj švestkami a funkcionalismem protkaný
Východní Morava je rájem, jehož krásy vás omámí na první pohled. Lidové zvyklosti si zde totiž můžete vychutnat do poslední kapky. A to doslova. Ať už jste milovníky nadčasové architektury, tradiční módy anebo dáváte přednost turistice, zde si zaručeně přijde na své každé vaše „já“. Tekutý poklad Nejvýznamnějším plodem celého regionu je bezesporu švestka, neboli
Domácí piškotová roláda
tisicereceptu.cz
Domácí piškotová roláda
Než nanesete na těsto krém, potřete ho vrstvou malinového džemu. Roládu dotáhnete k dokonalosti čokoládovou polevou. Ingredience Na těsto 3 vejce 80 g krupicového cukru 1 lžíce kakaa 100 g
Proč si nechat pomoc při psaní práce na vysoké škole?
21stoleti.cz
Proč si nechat pomoc při psaní práce na vysoké škole?
Napsat závěrečnou práci na vysoké škole není jednoduché pro nikoho. Jde o desítky stránek odborných informací, které musíte podat ve velmi odborné, zajímavé a čtivé formě. To není vždy snadné. Můžete
25 let vězněná Blanche Monnier: Byla posedlá démonem?
enigmaplus.cz
25 let vězněná Blanche Monnier: Byla posedlá démonem?
Když policisté otevřou zamaskovaná dvířka, vyvalí se z temné místnosti neskutečný zápach. Rychle si proto k obličeji přiloží kapesníky a teprve pak vstoupí dovnitř. To, co spatří, jim vyrazí dech. Na
Můj deníček byl hlavně o lásce
skutecnepribehy.cz
Můj deníček byl hlavně o lásce
Čekala jsem na svého milého řadu let, až do listopadové revoluce. Doufala jsem, že přiletí prvním letadlem, kterým to půjde. Bylo nám patnáct, chodili jsme do prváku, ale znali jsme se už předtím ze základky a taky jsme bydleli jen kousek od sebe. Psala jsem si deníček, a když ho dnes čtu, pojednává prakticky jen o něm, o Alešovi.
Loupež v brazilské centrální bance: Dokonalý plán pilných zahradníků
epochaplus.cz
Loupež v brazilské centrální bance: Dokonalý plán pilných zahradníků
Jak rychle se dá nenápadně vyloupit banka, aby to vydalo kořist v hodnotě 70 milionů dolarů? Ti, kdo slyšeli o případu Centrální banky v brazilském městě Fortaleza, by možná odpověděli, že se to dá zvládnout za víkend. Práce na téhle loupeži bylo ale daleko víc. Fortaleza je třímilionové město na severovýchodním brazilském pobřeží, jedno ze sta největších