Tyčí se k nebi jako hrdý strážce Brdské vrchoviny a pamatuje doby, kdy byla lidská civilizace ještě v plenkách. Vrch Plešivec (654 m. n. m.) nad vískou Rejkovice asi 15 km od Příbrami je dlouhá tisíciletí opředen tajuplnými legendami.
V pradávných dobách prý na Plešivci sídlili obři, přilétal sem ohnivý drak a zjevovat se tu měl i bájný vládce Brd Fabián, brdská obdoba Krakonoše, který má mít na Plešivci zahrádku.
Na jihozápadní straně kopce nad údolím říčky Litavky ční místo známé jako Čertova kazatelna, odkud podle pověstí kázal čert a proměnil městečko na Plešivci v hromadu suti.
Dodnes je prý na Plešivci cítit vliv temných sil, spojených s nějakými dávnými rituály. Traduje se, že se konaly na jihovýchodním úpatí kopce pod Krkavčími skalami, kde stojí asi 2 metry vysoký a 3 metry široký balvan, označovaný za viklan.
Přezdívá se mu tak proto, že měl být podepřen kamennými čepy, takže se viklal. Dnes se však ani nehne. Kdysi do něj prý udeřil blesk a čepy rozdrtil.
Pověsti o krvavých rituálech však nezmizely a někteří lidé tvrdí, že na určitých místech Plešivce dodnes působí silná negativní energie.
Jak jsou valy staré?
Na počátku 19. století se ukazuje, že některé zdejší pověsti mohou být pravdivé – minimálně ta o městě na vrcholku kopce. Jsou zde totiž objeveny pozůstatky starověkého hradiště.
Přesná doba jeho vzniku však dosud není zjištěna, odhady se pohybují asi od 10. století po 4. století př. n. l. Rozkládá se na ploše kolem 60 hektarů a mohutné kamenné opevnění dosahuje zhruba tří kilometrů.
Dnes z něj ovšem zbývají jen nepříliš zřetelné valy. Hradiště je často považováno za keltské oppidum, ale o životě jeho dávných obyvatel víme jen málo.
Z omezeného počtu nálezů, které zde byly učiněny, archeologové odhadují, že hradiště je svého času významným obchodním a metalurgickým centrem, kde jsou vyráběny pozoruhodné výrobky. Oppidum ovšem mělo být rovněž kultovním centrem s posvátným okrskem. Působili zde ale opravdu keltové?
Foto: Shutterstock
