Pokud si blíže prohlédneme pražské Národní divadlo, povšimněme si jeho tmavé střechy. Je zhotovena z břidlice, a my dnes máme unikátní možnost navštívit místo, kde se právě tato cenná surovina vytěžila.

Břidlicový důl v Zálužné kdysi poskytl materiál nejen pro Zlatou kapličku, ale třeba i pro budovu budapešťského parlamentu nebo pro slavnou katedrálu svatého Štěpána ve Vídni.

Sto metrů za patnáct let

Břidlicový důl v Zálužné, v místní části Vítkova, fungoval jen 15 let od roku 1873 a pak majiteli Johannu Raabovi nezbylo nic jiného než ho uzavřít.

Štola vydatností nestačila konkurenci, poptávka po břidlici v důsledku nových materiálů klesala a navíc v dole až příliš často docházelo k tragickým nehodám, protože horníky se tu stávali především nekvalifikovaní zemědělští nebo lesní dělníci.

Za oněch patnáct let tu ale dokázali ručně, jen s použitím kladiv a páčidel vyrubat stometrovou chodbu zakončeno velkou těžební komorou.

Břidlice, která se po vytěžení štípala na různě široké pláty, sloužila nejen jako střešní krytina, ale používala se i ve školách k psaní a dala se využít i jako brousek nebo dlaždice.

Kolem řeky za tajemstvím břidlice

Břidlicový důl se nadšencům podařilo otevřít v roce 2018, v té době už ale několik let v okolí fungovala naučná stezka Dědictví břidlice, která vede malebným údolím řeky Moravice.

Je dlouhá pět kilometrů, má 16 zastavení s podrobnými informacemi a provede návštěvníky kolem zaniklých povrchových i hlubinných břidlicových dolů. Návštěvníkům dolu provozovatelé doporučují, aby si svou prohlídku předem zarezervovali. Otevřeno je od jara do podzimu, v zimě je štola domovem přezimujících netopýrů.