Domů     Skrývá hrad Potštejn skutečný poklad?
Skrývá hrad Potštejn skutečný poklad?

Hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré si nedá pokoj. Po tajemném pokladu kdesi v ruinách hradu Potštejn pátrá už několikátým rokem. Bezvýsledně. Nakonec se trpce smiřuje s tím, že asi žádný poklad neexistuje.

Tak to alespoň líčí Alois Jirásek ve své novele Poklad. Bylo ale nadměrné úsilí hraběte nesmyslné?

Alois Jirásek (1851–1930) v novele téměř dokonale smíchal smyšlené se skutečným. Jan Antonín Harbuval Chamaré (1737–1808) byl reálnou historicky doloženou postavou.

Francouzský šlechtic s polskými kořeny se v roce 1746 skutečně odebral na východočeské potštejnské panství, kde se neúspěšně pokoušel podnikat – jeho textilní manufaktury zkrachovaly. To se podepsalo i na hradu, který se proměnil v ruinu. Neposedný hrabě ho totiž kvůli domnělému pokladu doslova obrátil vzhůru nohama.

Místo pokladu pečetidlo

Jen průzkum hradního sklepení mu zabral celých pětatřicet let! Místo pokladu ale hrabě našel jen staré potštejnské pečetidlo. Navíc při pátrání kompletně zničil blízký hrad Velešov, jehož stavební materiál nakonec využil i na drobné opravy na Potštejně. O marném hledání poté napsal Chamaré hned dva spisy.

Ale to není jediné, co po sobě zanechal. Současné vedení obce Potštejn, které se podílí na rekonstrukci zříceniny hradu, si stěžuje na „provrtaný ementál“. Hrad je prý doslova prošpikován chodbami, což nejednou způsobí propadnutí země či podlahy.

Některé propadlé chodby jsou stále v původním stavu, a tedy i dostatečně neprobádané, což na místo přitahuje všemožné hledače pokladů i dnes.

Loupežnické bohatství

A to vše díky polozapomenutému pokladu jistého loupeživého rytíře Mikuláše, který ale kdysi opravdu žil! Ve 14. století zde dokonce pobýval se svou odbojnou partou.

Obávané lupiče měl však porazit sám kralevic Karel (1316–1378), pozdější král a císař Karel IV., jenž potštejnskou věž nechal srovnat se zemí zřejmě i s naloupeným pokladem Mikulášovy bandy.

Podle některých výkladů by měl být ale poklad mnohem větší. Tuny zlata, stříbra a drahého kamení prý totiž pod hrad ukryl mocný templářský řád! A právě této verze se držel i hrabě Chamaré.

Při hledání templářského bohatství dokonce zašel tak daleko, že jej hledal i na protějším Velešově, na němž dokonce zbudoval lanovku.

Hrabě to vidí jinak

Chamaré si totiž špatně vyložil tajemný latinský nápis na jednom z kamenných kvádrů ve zdi paláce a značky středověkých kameníků na zdech mylně pochopil jako podivné šifry ukrývající cestu k pokladu.

O templářském pokladu ve spojitosti s Velešovem navíc psal i kronikář Václav Hájek z Libočan (1499–1553) ve své Kronice české. Nutno však zdůraznit, že Hájek byl do značné míry snílek a mnoho věcí si ve své kronice vymyslel.

Posledním střípkem do mozaiky hraběte pak byla událost, kdy kopáči chodeb spatřili v jedné z nich tajemné dřevěné dveře a na nich ohnivá písmena „Ještě není čas“. Výjev ještě doprovodily podivné zvuky.

Vyděšení dělníci vzali nohy na ramena a nářadí pohodili na zem. Po smrti Chamarého a jeho neúspěšné honbě za pokladem načas nastal klid.

S rekonstrukcí noví hledači

Hrad se takřka rozpadl a jeho největší opravy započaly koncem devadesátých let minulého století, největší proměny se dočkala hradní kaple, která získala novou střechu.

Právě po roce 2000 začaly spatřovat světlo světa jednotlivé chodbičky a tajemná zákoutí hradu, jež lákají turisty i hledače pokladů. Přesný přehled chodeb odhaluje starý plánek, který se dochoval jako příloha rukopisných pamětí hraběte Chamaré.

Zda ale pomůže ke konečnému objevení pokladu, si netroufáme odhadnout. Možná že se tajemné dveře s pokladem skrývají v nejdelší z chodeb. Tou je údajně podzemní stezka vedoucí až do pět kilometrů vzdálených Litic.

Foto: WIMKIMEDIA COMMONS
Štítky:
Související články
O Tritonu už jste možná slyšeli. Restaurace na Václavském náměstí už několik let sklízí pochvaly od všech milovníků dobrého jídla. Kreativní a vizionářské menu šéfkuchaře Tomáše Kohúta posunulo Triton do třicítky nejlepších podniků metropole. V Tritonu ale nejde pouze o jídlo, ale o celkový zážitek. Restaurace totiž sídlí v umělé krápníkové jeskyni s bohatou uměleckou výzdobou. Jde o významný a
V hlubinách jáchymovských dolů vzniká každou zimu neobyčejná podívaná. Mrazivý vzduch a kapající voda zde vytvářejí fascinující ledové útvary připomínající křišťálové sochy. Toto jedinečné „ledové království“ však s příchodem jara rychle mizí – a zůstávají po něm jen fotografie a vzpomínky. Zima dokáže v přírodě vytvářet n
Šumavské bylinné lázně v Kašperských Horách jsou vzácné. Tradice zdejšího léčitelství se tu pojí s moderním pojetím wellness. A u toho nesmíte chybět. Jsou naprosto výjimečné a přitom vlastně totálně obyčejné. Na nic speciálního si nehrají a právě proto lidi okouzlují. Bylinné lázně leží přímo v historickém centru městečka nedaleko řeky Otavy, po
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
K nejzajímavějším návštěvnickým cílům Slavkovského lesa patří historický cínový důl Jeroným nedaleko zaniklého horního města Čistá. Dolovat se v něm začalo už ve středověku. Národní kulturní památka je dnes přístupná veřejnosti a hojně vyhledávaná turisty, kteří si zde mohou učinit poměrně konkrétní představu o namáhavé práci tehdejších horníků. [gallery ids="91631,91630,91632,91633,91634,91635,9
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
21stoleti.cz
Rychlonohá kukačka kohoutí: Sprinter s křídly inspirací pro kreslenou postavu
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, n
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
epochalnisvet.cz
Tělo plné kompromisů aneb Proč nás evoluce nenavrhla lépe
Lidské tělo je bezesporu neuvěřitelné dílo přírody. Dokáže běhat ultramaratony, ovládat jemné pohyby prstů i vytvářet myšlenky, které mění svět. Přesto nás často zlobí záda, zuby nebo oči a lidský porod patří k nejnáročnějším v celé živočišné říši. Nová přehledová práce ukazuje, že za většinou těchto zdánlivých nedokonalostí nestojí špatný návrh, ale evoluce, která místo
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz