Je toho hodně, co nás napadne při vyslovení jména Štramberk – bohatá historie, cenné architektonické památky, stále živé lidové tradice… V tomto malebném moravském městě je ale pořád možné objevovat něco nového a zajímavého.

Historické jádro Štramberka je díky své bohaté historii i cenným památkám městskou památkovou rezervací. Tvoří ji měšťanské domy, obehnané hradbami v okolí svažitého náměstí.

Roubená stavení na svazích pak činí ze Štramberka jedno z nejmalebnějších měst celého Moravskoslezského kraje. Za prohlídku stojí také barokní kostel sv. Jana Nepomuckého na náměstí.

Postaven byl na počátku 18. století, svou věž ale dostal až na počátku století dvacátého. Před šesti lety byla dokončena celková oprava kostela včetně restaurování ciferníků věžních hodin. Historicky cenný je také interiér.

Hlavní oltář pochází z roku 1781, varhany ze stejného období jsou ale dnes už nahrazeny modernějším nástrojem. Z kostela zní čtveřice zvonů.

Amfiteátr pod zvonicí

Zvonění ovšem patří i k další štramberské památce – zvonici kostela sv. Bartoloměje, pozůstatku původního farního kostela ze 14. století. Kostel byl sice v roce 1782 zbořen, ale Stará věž, jak se jí také říká, zůstala zachována.

Patrová hranolová věž, propojená s hradbami, skrývá v nice ve své severovýchodní zdi kamennou plastiku madony s Ježíškem z roku 1738. Současnost pak reprezentuje amfiteátr vybudovaný pod věží, kde se pořádají koncerty a historická divadelní představení.

I Štramberk má Zlatou uličku

Zajímavostí štramberské památkové rezervace jsou také roubené studny, například ta, která stojí před domem č. 105 z konce 18. století v Jaroňkově ulici, přezdívané někdy také „štramberská Zlatá ulička“. Studna má jehlanovou střechu, krytou šindelem.

Další kulturní památka, dřevěná studna s rumpálem a sedlovou stříškou, pak stojí v oblasti bývalých městských jatek v ulici Zauličí. A pokud se nám nebude chtít z malebné Jaroňkovy ulice, pak se můžeme zastavit u pískovcové sochy Jana Nepomuckého.

Dílo lidového umělce z 19. století, stojící proti domu č. 108, je kulturní památkou.

Občané rozebírají hrad

Nejznámější dominantou Štramberka je stejnojmenný hrad, tyčící se nad městem. Pochází z počátku 14. století, pyšný na něj byl rod Benešovců nebo Žerotínů, posléze se ho ujali jezuité.

Po zrušení jejich řádu byl ale hrad po téměř pěti stech letech existence opuštěn, část zdiva se zřítila, a pro místní občany se tak hrad stal zdrojem stavebního materiálu.

Stavební úpravy, prováděné na počátku 20. století, sice hradu dodaly nové budovy, ale přitom poničily cenné pozůstatky původního areálu. Hrad ovšem i dnes stojí za prohlídku, i když se z něj zachovalo jen několik mohutných hradebních zdí.

Bojuje se nad hladomornou

Nejzachovalejší je ovšem rekonstruovaná hradní věž neboli bergfit, které se odnepaměti říká Trúba. Je vysoká 40 metrů a vede na ni tříramenné dřevěné schodiště, které končí na vysunutém dřevěném vyhlídkovém ochozu, položeném na 32 kamenných krakorcích.

Z něj se pokocháme nejen výhledem na celý Štramberk, ale dohlédneme až do Beskyd. Věž je vyzděna z lomového kamene a bývala obklopena vysokou zdí, takže se do ní vstupovalo z paláce po krytém můstku ve výšce deseti metrů.

Průměr Trúby je téměř deset metrů, ale uvnitř zase tolik prostoru není, protože zdi jsou až 3,5 metru silné. V nejnižším podlaží bývala hladomorna a do dalších pater se vcházelo pouze po žebřících.

Obránci hradu byli připraveni bránit Štramberk až ve výšce 24 metrů, kde měli připravené úzké střílny.

180 schodů jako galerie

Areál hradu je po celý rok volně přístupný, pro výstup po 180 schodech na Trúbu si ovšem budeme muset zakoupit vstupenku za 100 korun.

Cestou vzhůru si zato můžeme prohlédnout expozici Cesta do paměti Štramberské Trúby, tvořenou patnácti osvětlenými informačními panely s fotografiemi a historickými příběhy. Zatímco z hradu samotného příliš mnoho nezbylo, místo vůbec není pusté.

Občerstvit se tu můžeme v turistické chatě Dr. Hrstky z roku 1925 a v sousední rekonstruované Jaroňkově útulně s dobově vyzdobeným interiérem najdeme prodejnu výrobků lidových řemesel.

Dlouhá křížová cesta

V dobách, kdy byl Štramberk jezuitský, se zrodila tradice pouti na nedaleký vrch Kotouč. Poprvé se takto křesťané vydali na cestu v roce 1660, aby si připomněli více než čtyři století staré vítězství nad mongolským vojskem.

Na Kotouč od těch dob vede křížová cesta, která patří se svou délkou 8,5 kilometru k nejdelším v republice. Původně měla 14 zastavení – dvanáct zděných kapliček, kapli svatého Jana Křtitele a Boží hrob v jeskyni Čertova díra na Kotouči.

Pokud ale budeme chtít křížovou cestou projít, budeme muset začít ne ve Štramberku, ale v Novém Jičíně – první kapli najdeme na konci Slezské ulice nedaleko hřbitova. Cesta nás ale ke Štramberku přece jen přivede.

Křížová cesta byla obnovena právě před deseti lety, ale bohužel není dokončená, protože na vrch Kotouč se stal místem lámání vápence a poslední část cesty tak zmizela v nenávratnu. Chybějící kaple tak byly nahrazeny alespoň dřevěnými kříži.

Jen ve Štramberku mají uši

Už první poutníci na Kotouč tradičně ochutnávali místní specialitu – „štramberské uši“.

Pochoutka z perníkového těsta se také váže k vítězství nad Mongoly v roce 1241. Podle legendy štramberští občané prokopali hráz rybníka a vytopili ležení mongolských dobyvatelů. V opuštěném táboře pak našli mnoho uší, které nájezdníci uřezávali svým obětem.

I přes krvavou historku, která stála u jejich zrodu, patří ale štramberské uši k vynikajícím dobrotám, a pokud je ve městě ochutnáme, můžeme si být jisti, že nikde jinde takovou příležitost nedostaneme.

Od roku 2000 totiž může obchodní značku Štramberské uši nést pouze cukrářský výrobek opravdu vyrobený ve Štramberku.

Štramberk z ptačí perspektivy

Poté, co jsme si přečetli o tolika krásách Štramberka, možná neuškodí prohlédnout si celé okolí z ptačí perspektivy. K tomu poslouží třeba rozhledna na Bílé hoře jen kousek nad městem.

Postavit tady rozhlednu se snažily celé generace občanů Štramberka i Kopřivnice, ale podařilo se to až v roce 2000 díky vybudování stavby, symbolizující svým tvarem strukturu DNA. Věž dosahuje výšky 43 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 26 metrů.

Pro stavbu bylo potřeba 520 tun betonu a 39 tun ocelových konstrukcí. Na vrchol vede schodiště se 134 ocelovými a 27 betonovými schody a z vyhlídky můžeme dohlédnout až do Ostravy či na vrcholy Jeseníků a Beskyd.

Vydat se k rozhledně ze Štramberka můžeme lesoparkem po modré turistické značce po pěšině zvané Sluneční cesta. Zhruba dvoukilometrová trasa začíná u sochy Panny Marie na konci Bělohorské uličky a najdeme podél ní zastavení se znameními zvěrokruhu.