Kamenné válce stojící za kostelem sv. Petra a Pavla, na jihozápadním konci Karlachových sadů v pražském vyšehradském areálu budí otázky. Kde se tento prastarý objekt vlastně vzal. A proč se mu říká Čertův sloup? Podle českého učence Bohuslava Balbína (1621–1688) byl sloup původně pohanským menhirem, kolem kterého se odehrávaly různé obřady na usmiřování slovanských bohů. Později byl ale na jeho

Starostu pražského Smíchova Petra Fischera zajímá osud významných Čechů i po jejich smrti. „Postrádají útulku společného, z něhož by, ač mrtví, stále ještě mluvili,“ píše 7. září 1889. Spolku Svatobor, který se stará o vybudování Vyšehradského hřbitova českých velikánů, věnuje 30 000 zlatých. Dokončení krypty Slavín se 44 kobkami v roce 1893 se už ale Fischer nedočká. Podobně jako řada dalších

Unavený Vratislav II. vydechne, když vyklopí z nůše náklad kamení. Rituál spojený se založením nového knížecího paláce a kapitulní baziliky si ale nenechá ujít. Hlavně se těší, jak bude mít v novém vyšehradském sídle klid od svého ješitného bratra Jaromíra. „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat…, “ pronáší z Vyšehradu svoje proroctví kněžna Libuše, za kterou sem údajně dorazí

Unavený Vratislav II. vydechne, když vyklopí z nůše náklad kamení. Rituál spojený se založením nového knížecího paláce a kapitulní baziliky si ale nenechá ujít. Hlavně se těší, jak bude mít v novém vyšehradském sídle klid od svého ješitného bratra Jaromíra. „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat…, “ pronáší z Vyšehradu svoje proroctví kněžna Libuše, za kterou sem údajně dorazí

Přízraky odsouzené k věčnému bloudění kvůli vraždám, lidé zaživa zazdění, utínání končetin i příběhy těch, kteří zešíleli v doživotním žaláři v hradebních věžích. 1. Hrad Lipý Kde se nachází: v České Lípě Na původním vodním hradu z 13. století se můžete setkat hned s několika přízraky. Prvním z nich je naříkající duch písaře, kterého ubil palcátem hradní pán Abrahám ze Salhausenu. Po hrad

Z poklidné hladiny Vltavy vystupuje tmavá skála tak náhle, jako by sem ani nepatřila. Jde o pražský Vyšehrad, jenž snad kdysi býval významným sídlem přemyslovského státu a také dějištěm starých českých pověstí. Přeměna vrchu na pevnost během druhé poloviny 17. století setřela jeho původní podobu, ale ne všechna jeho tajemství. Některá z nich se mají nacházet v nitru Vyšehradské skály. Patří me

Jedním z nejmagičtějších míst hlavního města je rozhodně Vyšehrad. Kromě nádherné baziliky svatého Petra a Pavla, jež tvoří místní dominantu, zde nalezneme také sochu věštící kněžny Libuše a rovněž také takzvaný Čertův sloup… Nachází se zde už od roku 1888. Jeho jednotlivé kusy jsou 160 až 240 centimetrů dlouhé. Nejzajímavější na tomto sloupu však je, že původ kamenů není jednoznačně prokázán.