Domů     Tajemství nechvalně známé Jedové chýše
Tajemství nechvalně známé Jedové chýše

V Praze na návrší zvaném Větrov, dnes v Apolinářské ulici č. 446, stávala již od 13. století hospoda. Šlo o nízký domek s mansardovou střechou krytou šindelem.

Původně se hospoda nazývala Na vinici. Jak napovídá název ulice, byla v blízkosti kostela sv. Apolináře. Ale také byla místem, kterému se po setmění slušní lidé vyhýbali.

Tato oblast proslula řadou přepadení, násilností i vražd. Hospoda pak byla vyhlášeným doupětem pražské galerky.

Jak hospoda přišla ke svému názvu?

Podle jedné legendy prý tuto hospodu navštěvoval i král Václav IV. Byl to oblíbený panovník, který občas v přestrojení chodil mezi lid, aby se sám přesvědčil, jestli se dodržují obchodní ceny a jaká je spokojenost s vládou šlechticů.

Ti se naopak snažili krále odstranit a tak ho jednou nechali odvléci do Vídně, kde se ho najatí vrazi pokusili otrávit jedem v nápoji.

Roh ulice dnes
Roh ulice dnes

Otravu přežil, jen ho do konce života trápila palčivá žízeň. Tenkrát mu ze zajetí údajně pomohla žalářníkova dcera a král pak pátral po svých vrazích.

Právě v hospodě Na vinici tyto dva zlotřilce při své utajené návštěvě spatřil. Nechal povolat kata, který mužům tajně nasypal do vína jed. A tak skončili tím, s čím sami zacházeli. Od té doby se hospodě začalo říkat Jedová chýše.

Existuje i další, méně romantická verze. Do hospody velmi rádi a často docházeli studenti, kteří nedaleko odtud studovali medicínu. A protože je medicína spojována s přípravou a mícháním různých léků, začali ji říkat Jedová chýše.

Jak to tady fungovalo?

Tak jako jinde se zde konaly různé tancovačky, hrály se karty, kulečník a scházela se tu spodina nejrůznějšího druhu. Majitelé hospody se často měnili.

Traduje se, že jeden z nich, aby mu lidé nekradli vybavení, vymyslel zvláštnost při stravování. Lžíce nechal přivázat řetízkem ke stolu. V něm také nechal vydlabat otvory ve tvaru misky. Do tohoto otvoru nalil strávníkovi polévku.

Když ten dojedl, hadrem vytřel tento svérázný „talíř“ a mohl zasednout další host. Zvláště po večerech se zde scházeli kriminálníci. Také mezi návštěvníky byli funebráci, kteří se tu stavili na sklenici i se svým nákladem.

Protože s nimi nechtěla děvčata tancovat, tak prý jeden z nich jednou vytáhl z truhly mrtvolu ženy, aby si mohl zatancovat.

Tenkrát šlo o poměrně odlehlé místo. A tak se též traduje, že v hospodě občas i strašilo. V pokojících se prý hýbaly židle, z kamen se někdy ozýval zpěv, za dveřmi bylo slyšet hádky, ačkoliv byly místnosti prázdné apod.

Také se ozývalo klepání na dveře, za kterými nikdo nestál. Prý při tom psy vyli a kočkám se ježila srst. Ale občas se tu stavili také různí kejklíři, tak kdoví, zda tomu někdy také nepomohli.

Konec Jedové chýše

Postupně však hospoda začala upadat a chátrat. Nakonec došlo v roce 1933 k jejímu zbourání. Na jejím místě vyrostl obytný dům. Ale i tak má jeden primát. Zřejmě jde u nás o hospodu s nejdelším nepřetržitým provozem.

S ní skončil i jeden z koloritů staré Prahy. Její bouřlivý život připomněl i známý televizní seriál Hříšní lidé města pražského.

Foto: Wikimedia Commons
Štítky:
Lokalita:
Související články
O Tritonu už jste možná slyšeli. Restaurace na Václavském náměstí už několik let sklízí pochvaly od všech milovníků dobrého jídla. Kreativní a vizionářské menu šéfkuchaře Tomáše Kohúta posunulo Triton do třicítky nejlepších podniků metropole. V Tritonu ale nejde pouze o jídlo, ale o celkový zážitek. Restaurace totiž sídlí v umělé krápníkové jeskyni s bohatou uměleckou výzdobou. Jde o významný a
V hlubinách jáchymovských dolů vzniká každou zimu neobyčejná podívaná. Mrazivý vzduch a kapající voda zde vytvářejí fascinující ledové útvary připomínající křišťálové sochy. Toto jedinečné „ledové království“ však s příchodem jara rychle mizí – a zůstávají po něm jen fotografie a vzpomínky. Zima dokáže v přírodě vytvářet n
Šumavské bylinné lázně v Kašperských Horách jsou vzácné. Tradice zdejšího léčitelství se tu pojí s moderním pojetím wellness. A u toho nesmíte chybět. Jsou naprosto výjimečné a přitom vlastně totálně obyčejné. Na nic speciálního si nehrají a právě proto lidi okouzlují. Bylinné lázně leží přímo v historickém centru městečka nedaleko řeky Otavy, po
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
K nejzajímavějším návštěvnickým cílům Slavkovského lesa patří historický cínový důl Jeroným nedaleko zaniklého horního města Čistá. Dolovat se v něm začalo už ve středověku. Národní kulturní památka je dnes přístupná veřejnosti a hojně vyhledávaná turisty, kteří si zde mohou učinit poměrně konkrétní představu o namáhavé práci tehdejších horníků. [gallery ids="91631,91630,91632,91633,91634,91635,9
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz