Domů     Toulky Olomoucí, městem kašen
Toulky Olomoucí, městem kašen

Hlavní metropolí střední Moravy je Olomouc. Město, jehož vzdělanostní, kulturní, ale také obranný význam historicky sahá až do středověku. Centrum Olomouce je zároveň považováno za druhé historicky nejvýznamnější v České republice. Pojďme si ho nyní projít.

Srdcem Olomouce je Horní náměstí, kde najdeme nejspíše nejvýznamnější místní památku, sloup Nejsvětější Trojice. Jde o pamětní sloup z počátku 18. století. Je 35 metrů vysoký a představuje tak největší barokní sousoší ve střední Evropě.

Sloup Nejsvětější Trojice je zařazen mezi světové dědictví UNESCO. Jeho vysvěcení 9. září 1754 se účastnila i Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Zdarma máme i možnost vstoupit do útrob sloupu.

Radnice a orloj

Další významnou památkou Horního náměstí je také radnice. Její historie sahá do roku 1261, kdy král Přemysl Otakar II. udělil městu privilegium potřebné k výstavbě obecního domu.

V roce 1411 byla dostavěna první, dřevěná podoba radnice, která však o šest let později vyhořela. V současnosti patrné renesanční úpravy pocházejí z 16. a 17. století. Na radnici samozřejmě nepřehlédneme ani orloj. Ten je její součástí od 15. století.

Ale nenechme se zmást, současná podoba je dílem Karla Svolinského a nese se v duchu socialistického realismu. Ve zlaté mozaice tak nalezneme dělníka s klíčem, chemika, ale také jízdu králů.

Na olomouckém orloji je zajímavé i to, že je jedním z mála heliocentrických orlojů na světě.

Olomouc, město kašen

V Olomouci také nalezneme až překvapivě vysoký počet kašen. Celkem jich napočítáme 25. Ty nejvýznamnější z nich jsou barokní, pocházejí ze 17. a 18. století a představují antickou mytologii. Nejstarší z nich je Neptunova kašna, jíž nalezneme na Dolním náměstí.

Pochází z roku 1683. Na Dolním náměstí nalezneme také Jupiterovu kašnu původně z roku 1707. Je na ní ztvárněn římský bůh Jupiter, jak metá blesky a u nohou má orlici. Vodu tryskají hlavy lvů v rozích.

Přecházíme na Horní náměstí

Další barokní sochy nalezneme na Horním náměstí. Jako první z nich můžeme jmenovat kašnu Herkulovu z roku 1688. Dnes stojí přímo před sloupem Nejsvětější Trojice, ale původně stála dokonce přímo na jeho místě.

Herkules na ní bojuje s lernskou hydrou, v pravé ruce má kyj a v levé štít s orlicí (symbolem města Olomouce). S touto kašnou stojí na Horním náměstí i čtvrtá ze šesti olomouckých barokních soch s antickou tematikou, Caesarova kašna.

Ta je vůbec největší ze všech v Olomouci a kromě nejmocnějšího z římských císařů na ní nalezneme také dva muže se štíty a psa.

O kousek dále, na náměstí Republiky, najdeme kašnu Tritónů. Ta je zase nejlépe hodnocenou olomouckou kašnou ze strany odborníků na umění. Dva vodní muži a dva delfíni na ní nesou mušle. Nahoře je ještě chlapec se dvěma vodními psy.

A konečně šestou kašnu nalezneme mezi galerií Moritz a hotelem Národní dům. Je to Merkurova kašna z roku 1727. Bůh obchodu a posel bohů na ní stojí na kruhovitém podstavci zdobeném ze tří stran hlavami vodních živočichů.

Těchto šest výše zmíněných barokních kašen představujících antickou mytologii je od roku 1995 zařazeno mezi národní kulturní památky.

Foto: Wikipedia
Štítky:
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz