Když se podíváme na lidové valašské stavby, možná nás napadne, jak jsou krásné a jaký vyvolávají přímo umělecký dojem. Pak nás možná nepřekvapí, že na počátku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm stáli dva výtvarníci.

Bratři Alois a Bohumír Jaroňkovi v Rožnově založili Uměleckovýtvarné dílny, v nichž vyráběli předměty, využívající prvků lidových tradic jako malované truhličky, gobelíny nebo dřevěné hračky.

Posléze se začali věnovat i keramice a porcelánu a patřili k blízkým spolupracovníkům proslulého architekta Dušana Jurkoviče.

Máme peníze na radnici!

Právě díky nim vznikl v Rožnově v roce 1911 Valašský muzejní a národopisný spolek, který se pak postaral o založení Valašského muzea v přírodě.

Bratři Jaroňkovi si totiž byli dobře vědomi, že cenné a nenapodobitelné lidové stavby na Valašsku jsou v moderní době ohroženy. Často se bouraly, když se vesnice rozvíjela, a pokud zůstaly na svém místě, postihla je necitlivá rekonstrukce.

Rozhodli se takové objekty zachránit a soustředit na vhodném místě.

Taková práce samozřejmě vyžaduje finanční prostředky, naštěstí se podařilo získat štědrého sponzora – arcivévodu Františka Ferdinanda a díky němu a jeho 8000 korunám bylo možné zakoupit první objekt – chátrající rožnovskou radnici.

V roce 1925 se tak mohlo Valašské muzeum v přírodě konečně slavnostně otevřít. Objekty zachráněné z rožnovského náměstí jsou dnes nejstaršími exponáty.

Stopa významných osobností

Vzestup Valašského muzea v přírodě by samozřejmě nebyl možný bez osobností, které navazovaly na začátky bratří Jaroňkových.

Významnou postavou poválečného rozvoje skanzenu je etnolog a historik Jiří Langer, který začal v Rožnově působit v roce 1971 a postaral se o vznik expozice Mlýnská dolina, o dostavbu Valašské dědiny i o novou podobu Dřevěného městečka.

A stejně tak si muzeum váží dlouholetého ředitele Jaroslava Štiky, díky němuž dostal skanzen podobu živé expozice, v níž se pořád něco děje.

Jako sbormistr také přivedl do Valašského muzea národopisné soubory a dokázal zpopularizovat mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti.

Prohlídka bez bariér

Celé Valašské muzeum je rozčleněno na tři části Nejstarší částí je Dřevěné městečko. Od svého zpřístupnění v roce 1925 se neustále rozvíjí.

Stavby sem byly přeneseny především z rožnovského náměstí, několik roubených domů ale vzniklo později podle dobových předloh. V této části areálu se tak seznámíme především se způsobem života v malém městě od poloviny 19. století.

Na důkladné prozkoumání Dřevěného městečka budeme potřebovat skoro hodinu a můžeme si ho prohlédnout jak samostatně, tak s průvodcem, který od vstupu vyráží každou celou hodinu.

Výhodou je, že celý prostor je rovinatý, s pohodlnými dlážděnými cestami, takže je vhodný i pro kočárky nebo invalidní vozíky. Handicapovaní pak mohou navštívit i přízemí některých zdejších objektů.

Přesně takhle se žilo

Vydat se můžeme také do Valašské dědiny, jejíž prohlídka nám ovšem zabere podstatně více času, protože je z celého areálu nejrozsáhlejší.

Většinu zdejších staveb tvoří původní originální stavby přenesené sem z původních lokalit a tvořící tak neocenitelný doklad každodenního života lidí na valašském venkově od konce 18. století až do poloviny století dvacátého.

Kromě dochovaných objektů si ale můžeme prohlédnout i stavby novější, rekonstruované kopie vytvořené na základě vědeckých historických poznatků a archivů.

Historických skutečností se drží nejen uspořádání zemědělských dvorů, ale i expozice v interiérech, které zachovávají originální podobu z historie konkrétních valašských rodin.

Škola, kostel a hospoda

Kromě obydlí prostých vesničanů tu ovšem uvidíme také usedlosti bohatších sedláků včetně hospodářského zázemí. A nahlédneme i do dílen řemeslníků, například do kovárny či kolárny, poznáme způsob práce tkalců, ševců či provazníků.

A v expoziční vesnici samozřejmě nemohou chybět ani stavby, které patří i do skutečné obce, tedy škola, kostel nebo hospoda.

V letním období navíc v některých chalupách najdeme obyvatel, kteří jsou připraveni návštěvníky provést interiérem a leccos jim povyprávět.

Pátrání s tajenkou

Kromě toho můžeme využít netradiční hravý způsob prohlídky s využitím předem připraveného tištěného průvodce.

Takové výpravy neboli hledačky s tajenkou zaujmou především malé návštěvníky, kteří si tak mohou vyzkoušet třeba trasu Krok na krokem dědinou jdeme s ovčí rodinou nebo Podívej se, jak to bylo, když se na dědině žilo.

Na údolní louce u starého vodního náhonu je pak připravena třetí část expozice nazvaná Mlýnská dolina. Ta se od roku 1983 věnuje především technickým objektům, které jsou stále v provozu.

A tak můžeme na vlastní oči vidět, jak pracuje vodní mlýn, pila, hamr či valcha. Vozovna přenesená z Ostravice pak nabízí staré dopravní prostředky a zemědělskou techniku z přelomu 19. a 20. století.

Vznikají opravdové hory

Když jsme napsali, že Valašské muzeum v přírodě se dělí do tří tematických částí, brzy bude tahle informace už zastaralá. Připravuje se totiž rozšíření areálu o novou část, která ponese název Kolibiska.

Kompletně zpřístupněna má být sice až v roce 2027, ale už nyní si můžeme prohlédnout první stavby, tedy hájovnu a chlévy pocházející z Nového Hrozenkova a Bylnice.

Výsledkem probíhajících prací bude replika historické horské kulturní krajiny včetně cest a políček. Samozřejmostí bude výsadba původních dřevin a květin, aby krajina vypadala co nejvěrněji jako za časů našich předků.

Počítá se také s nabídkou audioprůvodce a s panoramatickým promítáním filmů v bývalém vodojemu.

Myslí se tu i na děti

Že se děti někdy při návštěvě muzeí nudí? V Rožnově se jim to nestane. Těšit se totiž mohou třeba na funkční historický kolotoč na louce v Dřevěném městečku. Vypadá přesně tak jako ty, na kterých se vozily děti ve druhé polovině 19. století.

Nechybějí vyřezávaná zvířata a malby s výjevy z pohádek, české historie nebo biblických příběhů. Za sýpkou přemístěnou do skanzenu z Heřmanic se pak skrývá dětský dvorek.

I tady malé návštěvníky provázejí vyřezávané figurky zvířat a děti mohou plnit různé úkoly, využívat nejrůznější schovávačky nebo si prověřit svou mrštnost.

Rožnov filmový i pohádkový

Jak už to bývá, po unikátním souboru lidových staveb často s nadšením sáhnou producenti historických filmů a pohádek.

A tak se i do Rožnova pod Radhoštěm v průběhu desetiletí stěhovaly filmové štáby, díky kterým si pak diváci mohli vychutnat dobovou atmosféru třeba ve filmu Nikola Šuhaj loupežník či Tajemství hradu v Karpatech nebo v pohádkách Perinbaba, Dvanáct měsíčků nebo Čarovný kamínek. A Rožnov určitě poznají i fanoušci televizního seriálu Doktor Martin.

Co nesmíte minout? Kousek muzea téměř v oblacích

Administrativní součástí Valašského muzea v přírodě jsou i objekty, které přímo v areálu spatřit nemůžeme. Musíme se za nimi vydat do poněkud vyšší nadmořské výšky 1018 metrů.

Jsou to Pustevny – turistické středisko a současně národní kulturní památka tvořící ojedinělý soubor roubených staveb v lidovém stylu proslulého architekta Dušana Jurkoviče.

Postaveny byly v letech 1897 až 1899 a obdivovat můžeme jídelnu Libušín, hotel Maměnka nebo slavnou secesní Zvoničku. Hotel i jídelna stále slouží původnímu účelu, a tak se v nich můžeme nejen občerstvit, ale i ubytovat.