Znáte tři největší synagogy světě? První je Velká synagoga v Jeruzalémě, moderní stavba dokončená v roce 1982, druhá budapešťská Velká synagoga z poloviny 19. století. A za tou třetí vůbec nemusíme daleko. Jen do Plzně.

To, že v Plzni vznikne synagoga, bylo už dlouho jasné. Ve městě neustále rostl počet obyvatel židovského původu. Například v roce 1854 žilo v Plzni 249 židů, v roce 1870 už 1207 a do doby otevření synagogy se tento počet ještě zdvojnásobil.

Právě na počátku 70. let si židovská obec pořídila potřebný pozemek a na konci roku 1888, v den 40. výročí korunovace císaře Františka Josefa I., byl konečně položen základní kámen.

Příliš vysoké věže

Stačilo málo a Velká synagoga byla ještě větší. Podle původního projektu vídeňského stavitele Maxe Fleischera totiž měla být postavena v gotickém stylu a měly se nad ní tyčit dvě věže vysoké 65 metrů. Tehdejší členové městské rady ale byli proti.

Gotika byla podle nich vyhrazena křesťanským kostelům a věže by zase svou výškou zastínily plzeňskou chloubu – kostel sv. Bartoloměje. Ten by sice o svůj primát nejvyšší kostelní věže na našem území nepřišel, ale přece jen by to byla velká konkurence.

Zlí jazykové ovšem tvrdili, že důvod změny projektu je o něco prozaičtější – na kolosální stavbu vídeňského architekta Plzeň prostě neměla dost peněz.

Ať tak nebo tak, plzeňskému architektovi a současně majiteli cihelen Emanuelu Klotzovi v roce 1890 nezbylo než předložit skromnější plány.

Věže se snížily o dvacet metrů a díky začlenění prvků románského stylu a novorenesance, navíc orientální maurskou výzdobou, už synagoga opravdu jako běžný kostel nevyhlížela. A už rozestavěná synagoga se mohla dočkat dokončení.

Podle pamětního listu, který tehdy stavbaři uložili do báně severní věže, se náklady na stavbu vyšplhaly na 141 tisíc zlatých, zatímco původní stavební rozpočet byl 162 138 zlatých.

I po zmenšení je stále Velká

Od začátku si stavitelé dali záležet i s vnitřní výzdobou. Interiér zdobí výmalba s rostlinnými motivy. Nechybějí ani varhany a na dvůr se vešel ještě novorománský patrový rabínský dům. I po zmenšení projektu je Velká synagoga úctyhodným monumentem.

Trojlodní stavba měří na délku 57 metrů, je široká 30 metrů a výška křížové klenby v hlavním sále dosahuje 16 metrů.

Dvě osmiboké věže zakončené cibulovými báněmi a zlacenými šesticípými hvězdami jsou tedy vysoké pouze 45 metrů. Nad trojicí vstupních dveří je šestidílné okno a baldachýn s kamenným desaterem.

Stavba byla ve své době progresivní – mohla se pochlubit třeba unikátním horkovzdušným vytápěním pod podlahou.

Skladiště, dílna i terč

Během druhé světové války byly všechny židovské svatostánky v ohrožení, a plzeňská Velká synagoga nebyla výjimkou. Přesto měla štěstí a kruté období přestála.

Načas se proměnila ve skladiště zabaveného židovského majetku a nacisté v ní dokonce zřídili dílnu určenou k opravám uniforem německých vojáků. Okupantům se ovšem synagoga hodila i z vojenského důvodu – ve věžích nalezla své opěrné body německá posádka.

Synagoga pak přežila i těžké období osvobozování Plzně, na což jí dodnes zbyla památka v podobě otvoru po kulce na Desateru na vrcholku průčelí budovy.

Stopa po výstřelu symbolicky poznamenala místo, které označuje přikázání „nezabiješ“, a je na destičce i po opravách a rekonstrukcích ponechána.

Svatostánek, který nemá komu sloužit

Po válce se zdálo, že všechny útrapy už má synagoga za sebou. Ale ještě nebylo vyhráno. Vždyť vlastně neměla skoro komu sloužit, Z koncentračních táborů se vrátily jen dvě stovky členů zdejší židovské obce.

Synagoze v komunistické éře hrozilo přestavění na tržnici, čemuž se sice naštěstí vyhnula, ale nedokázala se už ubránit dlouhodobému chátrání. K bohoslužbám se užívala jen menší modlitebna v jedné z lodí synagogy.

Ostatní prostory chátraly a byly využívány jako sklad nábytku. Poslední pravidelná bohoslužba v synagoze proběhla v roce 1973

Co ornament, to unikát

Další mohla začít až v září 1998 po nejnutnějších opravách, které probíhaly od začátku 90. let. A v posledních letech se restaurátoři a stavbaři vrátili do synagogy znovu.

Několik let od roku 2019 byla Velká synagoga veřejnosti nepřístupná, protože procházela celkovou náročnou rekonstrukcí. Ta zahrnovala mimo jiné vybudování nového posuvného jeviště, kompletní opravu všech omítek a odborné restaurování maleb.

To patřilo k nejobtížnějším úkolům, protože například ručně malované ornamenty představují každý unikátní originál, a tak restaurátoři nemohli pracovat se šablonami.

Výmalba navíc oplývá tolika detaily, že práce na každém obraze si vyžadovala mnoho hodin mravenčí práce s nejjemnějšími štětečky.

Jak z kousku lustru vyrobit celý

Problém představovalo také to, že řada původních předmětů se do dnešní doby nedochovala a bylo třeba vyrobit přesné repliky podle dochovaných záznamů nebo vzácných dobových fotografií.

Především osvětlení vznikalo při rekonstrukci vlastně úplně znova, protože z dob vzniku synagogy se dochovaly pouze fragmenty lustrů a dvě plynové lampy na těžko přístupných místech. To vše ale postačilo k vytvoření novodobých kopií. Rekonstrukce si celkem vyžádala přes sto milionů korun.

Vše otevřeno pro veřejnost

I po rekonstrukci bude Velká synagoga přístupná a budou se v ní opět konat koncerty jako před jejím uzavřením. Pro veřejnost bude sloužit i prostor mezi synagogou a rabínským domem, který mimochodem prošel rekonstrukcí od svého vzniku úplně poprvé.

V rabínském domě je navíc jediná rituální lázeň mikve v Plzni. I dnes se bohoslužby ve velké synagoze konají v zadní části zvané zimní modlitebna. Synagoga slouží především jako kulturní stánek.

Velká synagoga bude určitě i po rekonstrukci patřit k nejnavštěvovanějším turistickým cílům města. Před uzavřením v roce 2019 ji ročně navštívilo až 18 tisíc lidí.