Když se řekne Lisabon, vybaví se člověku nejspíš uličky starého města, západ slunce, šumění moře, posezení u vína. Pokud jste tam ještě nebyli, je na čase to změnit.

Kdysi bylo hlavní město Portugalska centrem světové koloniální říše, odkud vyplouvali slavní mořeplavci na objevitelské plavby.

Dnes je město v kopci, kterým si to rachotí starodávné tramvaje, živou metropolí plnou překvapení, jejíž atmosféra si vás získá téměř okamžitě.

Stará krása v rytmu fado

Vydejte se do labyrintu uliček staré maurské čtvrti Alfama, nejstarší a nejkrásnější v Lisabonu.

Tady je historické srdce města s nezapomenutelnou atmosférou – domečky s balkony plnými květin, ze kterých vlaje barevné prádlo, zdi ozdobené typickými malovanými kachličkami azulejos, chodníky zkrášlené mozaikami a pomalu se táhnoucí melodie.

Tady se zrodil hudební styl fado – teskné písně plné bolesti a smutku, ve kterých ženy zpívaly o své lásce k mužům, kteří odjížděli na lodích na daleké cesty.

Co se skrývá na kopcích

Během objevování města se trochu možná zapotíte při šplhání do vršku, ale vaše úsilí bude odměněno.

Využít však můžete také výtahy (příkladem budiž Santa Justa), kolejové lanovky nebo světoznámou tramvaj č. 28 a uvidíte, že jízda v nich vám přichystá nezapomenutelné zážitky.

Díky ojedinělé poloze najdete v centru Lisabonu velké množství nádherných vyhlídkových teras, tzv. miradouros, z jejichž laviček se budete moci kochat panoramatickými výhledy na město pod vámi.

Jeden z těch nejlepších výhledů vás čeká z dominanty města, hradu svatého Jiří, který se vypíná na jednom z nejvyšších lisabonských kopců přímo nad uličkami staré maurské čtvrti.

Osídlení hradního pahorku sahá až do 7. století př. n. l., pevnost výrazně přestavěli Maurové a ve 13. století se hrad stal na několik staletí sídlem portugalských králů.

A kráčela tudy historie. Stačí, když si na okamžik představíte, jak tu byl uvítán Vasco da Gama, mořeplavec, který vyplul roku 1497 v čele nepočetné flotily, aby objevil Indii a otevřel Portugalsku dveře do celé Asie.

Město námořníků

Stopy námořní minulosti a portugalského věku objevů naleznete především západně od centra města ve čtvrti Belém.

Nad řekou Tejo se tyčí pevnostní věž Torre de Belém, jeden z nejfotografovanějších motivů celého Lisabonu, a nedaleko stojí také ohromný a působivý Památník objevitelů ve tvaru lodní přídě, po níž kráčí významné osobnosti mořeplavecké éry.

A určitě si nenechte ujít návštěvu blízkého starobylého belémského kláštera svatého Jeronýma z 16. století se skvostnou křížovou chodbou, který je vůbec nejvýznamnější sakrální památkou města, zapsanou na seznamu světového dědictví UNESCO.

Když se země třásla

Ne, že bychom chtěli příliš zabíhat do historie, ale tahle událost je pro město zásadní. 1. listopadu 1755 většinu bohaté portugalské metropole zničilo zemětřesení, po kterém následoval ohromný požár a vlna tsunami. Budovy padaly k zemi jako domečky z karet.

Poprvé v dějinách byl zřízen krizový tým, v jehož čele stanul Sebastião José de Carvalho e Melo (1699–1782), později známý jako markýz Pombal. Tehdejší ministerský předseda se ihned pustil do obnovy města.

Jeho zásluhou se můžeme vydat do čtvrti Baixa na Praça do Comércio. Moderní geometrické náměstí, postavené na troskách starého Lisabonu, propojuje osm ulic a devět ulic přetíná.

V jeho středu stojí jezdecká socha krále Josefa I., podle které se tomuto místu občas také říká Náměstí černého koně. Součástí náměstí je také jeden z nejzajímavějších vítězných oblouků světa, tedy Arco da Rua Augusta neboli Arco da Victória.

Tento monumentální oblouk tvoří přechod mezi náměstím a obchodní třídou Rua Augusta.

Slavné koláčky

Fabrica de Pastéis de Belém, ve které pochoutka spatřila světlo světa v roce 1837, je dnes jediným místem, kde se koláčky pečou podle původní receptury. Pouze tři lidé na světě znají originální recept a střeží ho jako oko v hlavě.

Pekárnu s elegantním do modro-bílé barvy laděným interiérem je možné navštívit a jedinečné pečivo ochutnat. Stojí se tu na ně ale pořádná fronta, protože nejlépe chutnají ty ještě teplé, čerstvě vytažené z trouby a posypané směsí cukru a skořice.

Originální a pečlivě střežený recept je sice jen jeden, není ale žádným tajemstvím, že koláčky se připravují z křehkého listového těsta, které se smotá do ruličky, nakrájí a roztáhne do formiček.

Košíčky se poté plní žloutkovým krémem z vajec, mléka, cukru a mouky, provoněným citronovou nebo pomerančovou kůrou. Když jsou upečené tak akorát, mají na povrchu tmavé flíčky.

Pozvánka do muzea

Pokud milujete umění, neměly by uniknout vaší pozornosti dvě přední lisabonská muzea. Ve světově proslulém Fundação Calouste Gulbenkian vás ohromí rozsáhlá expozice starobylého i současného umění a také zahrada plná soch a plastik.

Museu National de Arte Antiga zase vystavuje mimo jiné fantastickou sbírku evropského malířství.

Snad každý bude ohromen Námořním muzeem, ve kterém opatrují dokonce sochu archanděla Rafaela, která doprovázela mořeplavce Vasco da Gamu na jeho první zámořské výpravě.

Azulejos

Jsou všude. Na fasádách i v interiérech mnoha domů, v kostelech a klášterech, na nádražích starších i novějších, v hospodách.

Výraz azulejos (portugalsky se čte azuležus, španělsky asulechos) pochází z arabského al-zulayj, jedná se o čtvercovou jednostranně glazovanou keramickou kachličku s barevnou nebo modrobílou výzdobou.

Z dlaždiček se zdejší lidé naučili skládat nejen abstraktní vzory, ale i obrovské náboženské, alegorické či žánrové obrazy. Azulejos jsou pro Lisabon natolik typické, že tu mají i muzeum.

Skrytý poklad – Vila Fronteira

A ještě jedno místo by nemělo uniknout vaší pozornosti. Jmenuje se Palácio do Marqueses da Frontereira. Byla postavena v roce 1670 portugalským vojevůdcem D.Joao de Mascarenhas na předměstí Lisabonu. Dnes ji obklopily paneláky, takže ani mnozí místní nevědí.

Použijte prostě mapu a pamatujte si, že je to 10 minut od zoo. Velké prostory interiérů vil zdobí azulejos ze 17. století a znázorňují například stěžejní bitvy mezi Portugalci a Španěly.

Kachle najdete i v dalších romantických zákoutích paláce i na krásné romantické zahradě.

Náš tip

Vyplatí se vám Lisabonská karta, která stojí na tři dny 40 eur (na den 19, na dva dny 32 eur), a máte s ní zdarma vstup do památek na UNESCO i do všech hlavních a důležitých muzeí (www.lisboacard.org).

Samozřejmě slouží také jako jízdenka na městskou dopravu. To oceníte především při opakované jízdě legendární lisabonskou tramvají, která jezdí v křivolakých uličkách starého města a představuje jednu z dalších velkých atrakcí.

Foto: Shutterstock, rady na cestu.cz, quicktour.cz, timeout.pt