Je nejvyšší horou na území Moravy a díky rozhledně svou českou konkurentku Sněžku vlastně ještě o kousek převyšuje. Především ale nadchne unikátní přírodou a dalekým rozhledem, pro který stojí za to náročný výšlap absolvovat.
Stará pověst praví, že kdysi chudý mladý ovčák potkal v horách starého hladového obra a věnoval mu jednu ovci ze svého stáda. Obr ho za odměnu vzal do svého podzemního království, kde mu nabídl ze svého pokladu tolik zlaťáků, kolik unese.
Jen si nesměl vzít nic jiného. Ovčák ale potají ukradl ještě zlatý svícen a když na to obr přišel, rozzlobil se a ovčáka vyhodil ze skály ven. Na místě jeho podzemního sídla pak vyrostla vysoká hora, aby navždy připomínala lidskou lakotu.
Dostala jméno po onom duchu hor – Praděd. Ve skutečnosti dostala hora Praděd své dnešní jméno až v 19. století, a to ještě tenkrát v německé podobě – Altvater. Do té doby se nazývala Stará vatra, Sněžná hora nebo Klínovcová hora.
Se svou výškou 1492 metrů nad mořem je pátou nejvyšší horou České republiky a nejvyšším vrcholem Moravy.
Na jaký výšlap se dnes cítíte?
Když dnes stoupáme k vrcholu Praděda, můžeme si zvolit trasu podle svých sil. Nahoru už od 60. let minulého století vede z Karlovy Studánky přes ovčárnu asfaltová silnice, kterou téměř kopíruje zelená turistická trasa.
Pokud jsme zdatnějšími sportovci, možná si spíš vybereme hřebenovou trasu, která nás na Praděd přivede zhruba desetikilometrovou cestou po červené značce z Červenohorského sedla.
A ještě strmější výšlap čeká na odvážlivce, kteří si vyberou modrou trasu z Koutů nad Desnou. Zato si mohou po cestě udělat malou odpočinkovou odbočku a pokochat se unikátní přečerpávací nádrží vodní elektrárny Dlouhé stráně.
Výš už se u nás nedostanete
Na výlet na Praděd bude dobré se dobře obléknout. Panuje tu nejdrsnější podnebí v naší republice a průměrná roční teplota tu nepřevyšuje 1 stupeň Celsia.
To s sebou přináší nejen výjimečné složení zdejší flóry a fauny, ale samozřejmě také skvělé lyžařské podmínky po celou zimu. Ne nadarmo se zdejší oblasti přezdívá Slezský ledovec.
Ať už si vybereme kteroukoliv trasu, stále nás bude na konci čekat jediný bod – rozhledna. Stojí na tomto místě teprve od roku 1983, předtím pohled do kraje obstarávala stará kamenná rozhledna z počátku 20. století, která se ale po válce zřítila.
Nová rozhledna s restaurací a televizním vysílačem je vysoká 146 metrů a je z ní za dobrého počasí vidět třeba Sněžka nebo dokonce Vysoké Tatry. Špička rozhledny je dnes nejvyšším pevným bodem v naší republice, protože převyšuje i vrchol Sněžky.
Zdatní cyklisté považují Praděd za jednu z nejtěžších zkoušek – je to nejvyšší místo, na které lze na kole legálně vyšlapat.