Při procházení zámku Jánský vrch si můžeme připadat jako smetánka. nejen proto, že je to honosné šlechtické sídlo, ale také proto, že zámek po dlouhá staletí vítal největší osobnosti umění i věhlasné učence.

Pověst vypráví o malém pasáčkovi Timlingovi z Javorníku, který toužil zbavit se své chudoby.

Jednoho dne se mu zjevil ďábel přestrojený za myslivce a nabídl mu obchod – pasáček se stane významným mužem a bude bydlet na zámku, ale musí za to vlastní krví podepsat úpis.

Pasáček pak dostal místo zámeckého zahradníka a získal si přízeň knížete, který ho nechal vystudovat a potom ho učinil hejtmanem na javornickém zámku. Když se pak dostavil myslivec, aby Timlingovi připomněl jeho slib, pyšný hejtman ho vyhnal.

Tak se stalo, že jednoho dne ďábel vtrhl do zámku, popadl svého dlužníka a vyletěl s ním oknem tak prudce, že Timlingovi roztříštil hlavu o zámeckou zeď.

Renesanční centrum vzdělanosti

Ve skutečné historii zámku Jánský vrch ve městě Javorník bychom našli spoustu jmen včetně jednoho Tümlinga.

Více bychom si ale mohli zapamatovat piastovského vévodu Bolka I. Svídnického, který na strategicky významném kopci nad Javorníkem někdy na přelomu 13. a 14. století založil hrad.

Po dobytí husity sice poničený a opuštěný hrad pustl, ale zanedlouho ho přece jen čekaly lepší časy. Vratislavský biskup Jan IV. Roth ho nejen koupil, ale rovnou ho začal přestavovat na renesanční zámek.

Jeho práci dokončil až jeho nástupce Jan V. Thurzo a rovnou mu také dal nové jméno Jánský vrch neboli Johannesberg podle patrona svého biskupství sv. Jana Křtitele.

Za jeho panování se Jánský vrch stal významným centrem vzdělanosti a dveře si tu podávaly nejvýznamnější osobnosti své doby včetně Mikuláše Koperníka.

Má snad někdo lepšího kapelníka?

V dalších letech byl zámek sídlem mnoha mocných mužů, k nimž patřil i hejtman Johann Tümling, který zde skutečně zemřel a jehož smrt položila základ oné staré pověsti. Měnili se majitelé a měnily se i architektonické styly.

Po barokní přestavbě přišly úpravy klasicistní včetně založení okrasné zahrady a anglického parku, ale stále platilo, že Jánský vrch s otevřenou náručí vítá umělce i učence.

Měl i vlastní orchestr, jehož kapelník Karel Ditters von Dittersdorf byl nejen nadaný skladatel, houslista a dirigent, ale také autor čtyřiceti oper.

Podle barvy se pozná stáří

Zestátnění čekalo většinu šlechtických sídel hned po druhé světové válce, u Jánského vrchu se tento proces poněkud protáhl, protože bylo třeba nejprve vyřešit majetkové spory mezi českou a polskou církví.

Státu tak zámek patří až od roku 1984 a dnes je také národní kulturní památkou. Po nedávné rekonstrukci můžeme díky zvolené barevnosti fasád lépe odlišit starší a novější části celého komplexu.

Dýmky ze všech koutů světa

Zámek Jánský vrch ve svém nitru uchovává řadu výjimečných předmětů i kolekcí. Zachovala se v něm původní nástěnná výmalba i tapety, a také nábytek je vzácně původní, především ten z 19. století.

A pak jsou tu sbírky, které by jiné podobné objekty mohly Jánskému vrchu jen závidět. Obrazy a umělecké předměty vůbec tvoří velkou část vzácností. Zvláště v zámecké kapli najdeme pozdně gotické sochy sv. Barbory, sv.

Heleny a Panny Marie, které byly vytvořeny v roce 1491. Je tady rozsáhlá sbírka hudebních nástrojů a také neobvyklá kolekce dvou tisíc dýmek ze všech koutů světa od 18. do 20. století, největší svého druhu ve střední Evropě.

Najdeme v ní i cenné unikáty jak hliněné, plechové nebo porcelánové, tak z mořské pěny neboli sepiolitu. Můžeme si tak udělat představu o tom, jaké dýmky se používaly v různých dobách a různých zemích. Jsou tu indiánské kalumety, africké ebenové dýmky i orientální vodní dýmky.

Historická mandlovna i žehlírna

Návštěvníci Jánského vrchu mají na výběr z několika prohlídkových okruhů. Ten základní je zavede do reprezentačních místností i do zámecké kaple a představí nejen původní mobiliář, ale třeba i 200 let staré záclony.

Zlatým hřebem okruhu je pak již zmíněná sbírka dýmek. Pro praktičtěji založené návštěvníky je určitě atraktivní také okruh nazvaný Hospodářské zázemí zámku.

To se na Jánském vrchu na rozdíl od mnoha podobných sídel velice dobře zachovalo, a tak můžeme obdivovat kuchyni, jídelnu služebnictva, byt správce nebo koupelnu, mandlovnu i žehlírnu.

Při procházení obou vnitřních nádvoří si pak určitě povšimneme detailů svědčících o stavebních proměnách zámku v průběhu staletí.

Skladatel a nevděčný svět

Další okruh se v prázdninové době věnuje hostinským pokojům. Svůj pětipokojový byt tu svého času obýval také kapelník a skladatel Karel Ditters s rodinou.

Už o něm víme, že na zdejším zámku během třiceti let zkomponoval 40 komických oper a operet zvaných singspiely. Kromě nich ale složil i 120 symfonií, 35 koncertů a mnoho serenád, divertiment či sonát a jeho díla byla uváděna i na vídeňském dvoře.

Nakonec se však s majiteli zámku nepohodl, musel se odstěhovat a útočiště i klid k dalšímu komponování našel na zámku Červená Lhota v jižních Čechách, kde strávil zbytek života.

Výprava na půdu jedině s helmou

Zajímavou prohlídku nabízí také zámecká půda. K vidění jsou historické krovy z období gotiky i z 18. století, nahlédneme do flankovací věže určené k palbě na obléhatele z boku, a průvodce nás zavede i do místnosti s hodinovým strojem.

Tato trasa je ovšem poněkud fyzicky náročnější, ostatně neobejdeme se bez ochranné helmy, a prohlídku je třeba si pro velký zájem předem rezervovat. Výjimečnou i v evropském měřítku je pak dochované plynové osvětlení interiérů i hlavního nádvoří.

Plyn byl na Jánský vrch zaveden v roce 1906 a plynovými lustry se tu svítilo až do roku 1945 i přes částečnou elektrifikaci objektu. V roce 2001 se podařilo zrekonstruovat sedm plynových lamp na vnějším nádvoří.

Kdo pozná pohádku, získává cenu

Velkou část příchozích do zámků tvoří děti, a myslí na ně i na Jánském vrchu. Je tu speciální prohlídkový okruh pro rodiny s dětmi od 4 do 8 let.

Děti nadchne průvodce v dobovém kostýmu, kostýmy si mohou ostatně půjčit i malí návštěvníci, a děti při procházení zámku plní různé úkoly. Podobnou trasu můžeme využít i v zámeckém parku.

Zdejší Pohádková stezka má 11 zastavení s výjevy z pohádek a děti mají poznat, o kterou pohádku se právě jedná.

Co nesmíte minout: Zřícenina hradu Rychleby

Ani ne pět kilometrů. jižně od Jánského vrchu můžeme na skalnatém výběžku Přilbového vrchu nad údolím Račího potoka navštívit zříceninu hradu Rychleby postaveného na konci 13. století.

Svého času byl zcela zasvěcen obranné funkci, o čemž svědčí i to, že k bydlení byly určeny jen dvě malé stavby na pevných hradbách. Do dnešní doby se zachovala obvodová hradba, zbytky dvou budov a věžovité brány.

Prozatím se nepodařilo zjistit, jak se hrad původně jmenoval – své jméno dostal až v průběhu 19. století podle v němčině o něco dříve používaného označení Reichenstein.

Zříceninou je ale hrad už velice dlouho, podle výzkumů zanikl pravděpodobně už za husitských válek.