Domů     Zámek Lemberk: Romantické sídlo svaté ženy
Zámek Lemberk: Romantické sídlo svaté ženy

Mnozí z nás si jistě ještě vzpomenou na tu slávu, kdy papež Jan Pavel II. v roce 1995 na olomouckém letišti za přítomnosti 200 000 věřících prohlásil za svatou českou šlechtičnu Zdislavu z Lemberka. Dnes se společně můžeme vydat po stopách této výjimečné ženy naší historie.

Na počátku 13. století dospěl král Václav I. k názoru, že si jeho věrný spojenec a místodržitel v Kladsku, Havel z rodu Markvarticů, zaslouží pořádný projev vděčnosti.

Věnoval mu proto území v Podještědí, kde Havel vzápětí na strmém ostrohu kopce Krutina založil vlastní hrad. Ten měl strážit obchodní stezku z Čech do Lužice a dostal tehdy módní německé jméno.

Jenže z původního Löwenbergu lidé postupně udělali lépe se hodící Lemberk. Sám majitel se už zanedlouho psal jako Havel z Lemberka a brzy si také přivedl manželku jménem Zdislava.

Zdislava se narodila jako dcera purkrabího na moravském hradě Veveří, a když se za Havla provdala, odstěhovala se s ním do tenkrát nehostinné podhorské oblasti. Byla to ale žena, která se rozhodně neztratila.

Proslavila se svou dobročinností, a dokonce se o ní říkalo, že umí uzdravovat. Spolu se svým manželem založila v Jablonném městský špitál, dominikánský klášter a kostel a je dodnes považována za patronku rodin a ochránkyni nemocných.

Hrad skrytý v mlze historie

Jak vypadal hrad, v němž Havel se Zdislavou žili, dnes už přesně nikdo neví. Jeho podoba se za staletí měnila stejně jako jeho majitelé.

Navíc někdy v polovině 16. století byl hrad přestaven na pohodlnější renesanční sídlo a z původního hradu zbyla jen jediná věž, a to ještě ne celá. Zato přibylo zámecké křídlo, které po nějaké době dostalo i druhé patro, zdobené psaníčkovými sgrafity.

A dostavby pokračovaly i dál a díky nim dnes můžeme obdivovat i další zámeckou budovu nebo kapli Seslání Ducha svatého z druhé poloviny 17. století s bohatou raně barokní štukovou výzdobou a nástropními malbami Nanebevstoupení Ježíše Krista a Nanebevzetí Panny Marie.

Tu najdeme v patře nad průjezdem třetí zámecké brány a zachovaly se v ní například původní varhany z roku 1723.

Strop plný malovaných příběhů

V zámku na návštěvníky čeká několik prohlídkových okruhů, které je zavedou jak do reprezentačních sálů, tak do soukromých místností i provozních prostor. Jedním z míst, kterým se Lemberk může právem pyšnit, je takzvaný Sál bajek.

Vznikl kolem roku 1610, v době, kdy Lemberk vlastnili pánové z Donína. V hlavním sále nechali zhotovit dřevěný kazetový strop s malovanými náměty ze zvířecích bajek. Strop je 17 metrů dlouhý a téměř deset metrů široký.

Obrazů je celkem 77 a jsou opatřeny vždy dvojveršími, vztahujícími se k Ezopovým bajkám a biblickým textům. Během prohlídky Lemberka bychom neměli vynechat ani vrchnostenskou kancelář z 19. století, zbrojnici nebo dosud funkční černou kuchyni ze 17. století.

Další chloubou zámku je pak Rytířský sál z druhé poloviny 17. století v severním křídle zámku s bohatou štukovou výzdobou, nástropními malbami a freskami s výjevy ze třicetileté války. Zajímavá je také prohlídka zdejší expozice historických stylů.

Zahrnuje jedenáct stylizovaných interiérů ve stylu klasicismu, empíru, biedermeieru, rokoka, neorenesance, secese a kubismu.

Výhled vysoko nad hladomornou

Mohutná válcová věž je to jediné, co se do dnešních dob zachovalo z původního pyšného hradu Havla a Zdislavy. Původní je ovšem pouze spodní část s gotickým oknem. Dostavba na ní už je mladší ze 17. století a také kašna u paty věže je barokní.

Dole si můžeme povšimnout otvoru v podlaze, který vedl do bývalé středověké hladomorny, hluboké zhruba tři metry.

Pětadvacetimetrová věž je přístupná po strmých dřevěných žebříkových schodech, kterých na nás čeká 121. Úzké schodiště je ovšem daní za bezpečnost – zdi ve spodní části věže dosahují až třímetrové tloušťky.

Odměnou za námahu ale bude nádherný výhled především na Lužické hory. Při výstupu jako bychom procházeli staletími. Ze středověké spodní části mineme pozdější barokní nástavbu a skončíme u hodinového stroje, který už ale pochází ze 20. století.

Výprava za čarovnou vodou

Lemberk je natolik spojen s osobností Zdislavy, že není divu, že tuto výjimečnou osobnost připomíná i řada míst přímo na zámku nebo v jeho blízkém okolí.

Kvůli poutníkům byla už v 17. století na zámku zřízena takzvaná Zdislavina světnička, do níž se podle legendy svatá žena uchylovala k rozjímání o samotě a jídlo si nechávala podávat jen malou dírou ve zdi.

Vyjdeme-li ze zámku, můžeme se pak projít ke Zdislavině studánce pod Zdislavinou kaplí. Stojí u ní empírový gloriet z roku 1862 a ve vedlejší skále je vytesaný výklenek se soškou.

Vodě ze studánky je připisována léčivá moc, a právě tuto vodu prý Zdislava používala k léčení nemocných.

Záchrana po bitevní vřavě

Zámek Lemberk má za sebou i jedno období, kdy zcela změnil svůj účel. Za sedmileté války v něm byl totiž zřízen lazaret pro vojáky, zraněné v roce 1758 v bitvě u Hochkirchu, vzdáleného zhruba padesát kilometrů.

Lazaret bohužel nenaplnil očekávání do něj vkládaná. Zásobování vázlo a nedostatek léků způsobil, že v lazaretu zemřelo přibližně 1100 rakouských a pruských vojáků. Jsou pohřbeni v nedalekém lese, na místě, které dnes označuje dřevěný Kříž mrtvých.

Oběti války pak připomíná i pamětní deska, vsazená roku 1901 do zámecké brány. Když už budeme zámek obcházet, neměl by naší pozornosti uniknout ani Bredovský letohrádek, postavený roku 1674 pro kratochvíle zdejšího panstva.

Většího využití se však nikdy nedočkal, a nakonec se proměnil v sídlo lesní správy. V současné době prochází rekonstrukcí, která mu má navrátit původní podobu.

Zámek už je zase jako nový

K zámku Lemberk se dostaneme pohodlně. Leží jen kilometr od obce Lvová a přivede nás k němu červená turistická značka. Parkoviště je bezplatné a skrývá se v někdejším hospodářském dvoře hned pod kopcem.

Na počátku 70. let minulého století se na čas zdálo, že Lemberk je odsouzen k zániku. V létě roku 1971 se totiž zřítila desetimetrová římsa právě v době, kdy nedaleko procházela další výprava návštěvníků.

Odborníci pak zjistili, že střešní krovy a další dřevěné prvky stavby jsou natolik napadeny dřevokaznou houbou, že další využívání zámku by bylo příliš nebezpečné.

Rekonstrukce byla zahájena v roce 1979 a byla opravdu zásadní, od nové elektroinstalace či nových rozvodů vody až po restaurování fresek.

Lemberk se tak dočkal znovuotevření až v roce 1992. Dnes se tu kromě prohlídek pořádají i koncerty nebo divadelní představení a romantické duše se mohou nechat oddat ve zdejší kapli.

Foto:
Související články
Malebné město Třebíč se rozprostírá uprostřed podhůří kopcovité krajiny Českomoravské vrchoviny. Třebíč mění svoji tvář po celý rok a nabízí vyžití v každém ročním období. Třebíčské památky lákají k návštěvě řadu turistů a jsou klenotem pro místní obyvatele. Jedinečnost třebíčských památek dokládá zápis baziliky sv. Prokopa a židovské čtvrti s židovským hřbitovem na Seznam světového kulturního a
Majestátní Kašperk je nejvýše položeným královským hradem v Čechách a jeho návštěvu bychom si neměli nechat ujít nejen pro jeho unikátní dispozici a bohatou historii, ale i pro úžasné výhledy na šumavskou krajinu, které se nabízejí přímo z hradu nebo z jeho okolí. Už v době vlády krále Jana Lucemburského se hornické městečko Kašperské Hory dočkalo nebývalého rozkvětu. Jak bohatlo a zvyšoval se po
Celé generace hradních pánů toto místo obývaly, zvelebovaly a bránily a díky tomu si my, jejich vzdálení potomci, můžeme užívat krásu staré architektury vetknuté do jednoho z nejmalebnějších koutů přírody. Historii hradu Velhartice se podařilo vysledovat až k jeho založení na sklonku 13. století, stoprocentně potvrzeného však máme prvního oficiálního majitele, kterým se v roce 1318 stal Bušek z V
Odolal požárům, nezískal ho utiskovatel Chodů Lomikar, sloužil ke skladování soli, seděli v něm úředníci a učily se v něm děti. To všechno ve své historii zažil Chodský hrad, v němž dnes chodské tradice nalezly ten nejlepší domov. Tam, kde dnes leží Domažlice, bývala ještě v polovině 13. století nikterak významná osada, do níž se čas od času sjížděli lidé z okolí na trhy. Král Přemysl Otakar II.
Když se otevřou brány památek, začne se psát nová kapitola. Hrady, zámky, kostely i zapomenuté zříceniny vítají návštěvníky a znovu vyprávějí své příběhy. Vysočina zve k objevování míst, kde minulost mluví k přítomnosti a kde se mezi zdmi z kamene a legend odehrává nezapomenutelný zážitek. Objevte hrady, zámky a místa, která nespí – jen čekala, až je někdo znovu uslyší. Příběhy, které nezap
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Konec zápachu v bytě
panidomu.cz
Konec zápachu v bytě
Možná už se vám to také stalo. Vejdete do bytu a…. cítíte nepříjemný odér, který se line prostorem. Jen nemůžete přijít na to, odkud se bere. V případě, že se váš nos vzbouří a signalizuje nelibý pach, se zkuste zaměřit na 7 nejčastějších důvodů, proč to u vás doma smrdí. 1. Odpadkový koš Používání igelitových
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz