Zavítáte-li do zámku v Náměšti nad Oslavou, uslyšíte hudbu. Možná naživo, pokud budete mít štěstí na některý ze zdejších koncertů, možná jen v duchu, protože tohle místo je pro hudbu už po staletí jako stvořené.

Původní gotický hrad se nad řekou Oslavou vypínal už někdy na začátku 13. století, ale pak se jeho majitelé střídali rychleji, než bychom je sem stačili vypisovat. Zastavit se tak můžeme až u rodu Žerotínů, který se pustil do přestavby areálu v renesanční zámek.

Žerotínové byli známi jako příznivci jednoty bratrské a zde na zámku také provozovali tiskárnu. Po nějaké době ji ale přesunuli do Kralic, kde pak vznikla slavná Bible kralická.

Sídlo osvíceného houslisty

Potom zase klidně můžeme pár náměšťských pánů přeskočit, i když jedním z nich se na nějakou dobu stal i slavný císařský generál Albrecht z Valdštejna, a přesunout se až do poloviny 18. století, kdy zámek v Náměšti a spolu s ním celé panství získal za částku 460 000 zlatých nejvyšší kancléř Českého království Bedřich Vilém Haugwitz, příslušník starého moravského rodu.

Ještě významnější než on se pro Náměšť ale stal jeden z jeho potomků, osvícený Jindřich Vilém, muž mnoha talentů a nezdolné energie. Studoval ve Vídni, kde získal i houslovou průpravu, v Náměšti se pustil do chovu dobytka a založil tu i továrnu na sukno.

Ale právě ty doby, kdy studoval hudbu pod vedením Františka Kreibicha, českého houslisty, který svého času okouzlil Vídeň a klaněl se mu i sám císař Josef II., později zásadně ovlivnily i dějiny Náměště nad Oslavou.

Služebnictvo ze samých muzikantů

Pokud bychom totiž měli náměšťský zámek charakterizovat opravdu krátce, pak by stačilo použít jediné slovo: hudba. V době, kdy zde sídlil Jindřich Vilém III. Haugwitz, se totiž Náměšť stala jedním z nejvyhledávanějších kulturních center široko daleko.

Hudbymilovný majitel nejen že shromáždil úctyhodnou sbírku 1400 skladeb různých autorů, ale dbal také na pořádání koncertů. Dokonce založil vlastní orchestr, čítající tři desítky hudebníků, 24 sboristů a devět sólistů, který vystupoval až třikrát týdně v knihovně, zámecké kapli či za pěkného počasí v salle terreně.

Při přijímání do orchestru měli přednost zaměstnanci zámku, a hrabě dokonce neváhal ze svých služeb propustit ty, kteří na nic nehráli. Přesto musel občas sáhnout pro výpomoc do okolních obcí, kde se vždycky našel nějaký šikovný kantor.

Dnes dávají v kapli Salieriho

Sám Jindřich Vilém se přátelil s významnými hudebníky. Od studentských let se znal třeba se skladatelem Christophem Willibaldem Gluckem a na Náměšti ho často navštěvoval i Antonio Salieri. Věnoval mu své Requiem, které pak mělo ve zdejší zámecké kapli premiéru.

Koncertní tradice ostatně v Náměšti přetrvává dodnes a my se tam můžeme vypravit na mnoho kulturních akcí od tradičních Zámeckých koncertů až třeba po mezinárodní festival Concentus Moraviae.

Prezident tu dlouho nepobyl

Zámek je veřejně přístupný od roku 1949. Tehdy skončilo krátké období, kdy se proměnil v oficiální letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše. Vstoupíme do něj po kamenném mostě a tvoří ho čtyři křídla, obklopující nádvoří s Neptunovou kašnou.

V severozápadním rohu pak stojí mohutná věž, pozůstatek původního gotického hradu. Prohlídka zámku nás zavede na všechna nejvýznamnější místa objektu. Nevynecháme samozřejmě zámeckou kapli sv. Václava se čtyřmi oltáři v raně barokním slohu, projdeme vnitřním arkádovým nádvořím a jistě nás zaujmou reprezentační prostory v 1. patře.

K vidění je mimo jiné ojedinělá kolekce francouzských a nizozemských tapisérií ze 17. a 18. století nebo expozice věnující se stolování, zaskočit je možné i do bývalé zimní zahrady s terasami na jižní straně zámku.

Byt milovníka kulečníku a hudby

Pokud nás zajímá doba, kdy v Náměšti přebýval hrabě Haugwitz, pak nám procházka zámkem nabídne i jeho soukromé prostory. Jeho byt se skládal z osmi místností, tedy vstupní haly, jídelny, ložnice, pracovny, klubového salonu, kulečníkového sálu, koupelny a samozřejmě hudebního salonku.

Nejkrásnějším sálem zámku je ale bývalý slavnostní hodovní síň s obdivuhodným manýristickým štukovým stropem, později proměněná v knihovnu s čítárnou.

Tady složil hlavu Jan Žižka

I po opuštění zámku nás ale čeká mnoho zajímavostí. Je totiž obklopen anglickým parkem a francouzskou zahradou. Park se rozprostírá na rozloze 21 hektarů, zahrada má výměru jen desetinovou. Kromě mnoha druhů stromů tu prostředí krášlí četné rododendrony, azalky a živé ploty z buků a habrů.

Najdeme tu nejen altánek s krásnou vyhlídkou na město, ale také opravdovou raritu – nejstarší dub na Moravě, starý podle všeho zhruba tisíc let. Zvláštností je, že zde údajně nebyl vysazen, ale zbyl tu jako pozůstatek původních dubin z dob před založením parku.

Jeho obvod měří přes deset metrů, strom je dutý a prostor uvnitř chrání speciální konstrukce, připomínající chaloupku z pohádky. Za doby národního obrození dostal přezdívku Žižkův dub podle pověsti, podle níž právě v jeho stínu přenocoval Jan Žižka v době, kdy jeho vojsko dobývalo zdejší hrad.

Co nesmíte minout: Barokní most v Náměšti

Postavit most přes řeku Oslavu se rozhodl majitel náměšťského panství na počátku 18. století, dokončen byl v roce 1744. Most je dlouhý 62 metrů, široký osm metrů a mírně vyklenutá mostovka dosahuje výšky přes šest metrů.

Jeho největší chloubou jsou ale sochy, díky nimž se mostu přezdívá „malý Karlův most“. Na zábradlí je totiž usazeno šestnáct vápencových soch světců, konce mostu na obou stranách střeží čtveřice andělů.

Most dlouho sloužil i běžné dopravě, až v roce 1986 se město konečně dočkalo nového mostu a veškerá doprava byla svedena na něj. Barokní most během své existence prodělal několik rekonstrukcí a ta prozatím poslední se na jeho stavu neblaze podepsala.

K opravě byla totiž využita železobetonová deska, která při změnách počasí pracuje a vzácnou památku poškozuje. Proto most v současnosti prochází další opravou, která by mu měla navrátit dřívější pevnost i lesk.

Originály soch jsou dnes uloženy v náměšťském zámku, v podzemním sále zvaném Luteránka.

Foto: Shutterstock