Nasaďte pohodlné boty, nahoďte batoh na záda a ponořte se do světa přírody. Přinášíme vám tipy na nádherná místa v západních Čechách, z nichž se vám zpátky do civilizace ani nebude chtít vracet.

Naučná stezka SOOS

Pozoruhodná měsíční krajina, pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. Tak vypadá národní přírodní rezervace Soos, rozlehlé rašeliniště a slatiniště s řadou minerálních pramenů, která se rozkládá nedaleko Františkových Lázní.

Vydejte se na zhruba 1,2 kilometrů dlouhou naučnou stezkou po dně vyschlého slanovodního jezera a nechte se vtáhnout do tohoto prazvláštního světa. Na každém kroku číhají mokřadní a slanomilné rostliny, z bahenních sopek se sykotem uniká kysličník uhličitý, v jiných zase pobublává voda a bahno.

Černé jezero

Šumavská jezera jsou prostě kouzelná. Vůbec největším přírodním jezerem ledovcového původu u nás je tamější Černé jezero, které za své jméno vděčí temným lesům a jejich odrazu na jeho hladině. Navíc se nad ním zvedá mohutný masiv Jezerní hory.

Maximální hloubka okolo 40 metrů z něj činí také jezero ze všech nejhlubší. Nejpohodlněji se k němu dostanete asfaltovou silničkou po žluté turistické značce z parkoviště Špičácké sedlo, po cestě dlouhé asi 3,5 kilometru.

Při svých toulkách šumavskou přírodou se můžete poté po červené vydat k blízkému Čertovu jezeru, vzdálenému asi 2,5 kilometru, či vodopádu Bílá strž (zhruba 4 kilometry). Odtud lze pak pohodlně sejít až do údolí a vrátit se do stanice Špičák vlakem.

Boubínský prales

V samém srdci Šumavy, na západním svahu hory Boubín, trůní vůbec největší nedotčený původní les ve střední Evropě, s hustým porostem smrku, jedle a buku. Naučná stezka Boubínský prales vás už po pár krocích zavede od spořádané přírody k její původní a nespoutané podobě.

Země je tu porostlá mechem a kapradím, kmeny stromů jsou všelijak pokroucené a jejich kůra vrásčitá. Smrky ční až do výše 50 metrů, paloučky s paloučky s bílými sedmikvítky střídají pole lopuchů. Některé stromy tu jsou staré až 400 let!

A samotný prales je starší než lidský rod. Dříve byl prales vlastně všude, ale člověk lesy kácel a znovu osazoval a z původních evropských pralesů, které nebyly dotčeny lidskou činností, zbyly jen malé ostrůvky.

Rozhledna s hotelem na Klínovci

Hory a hluboké lesy vtiskly Krušným horám a jejich podhůří nezaměnitelný ráz. Při jejich prozkoumávání se směle vydejte i na jejich nejvyšší horu Klínovec, dosahující výšky 1244 metrů nad mořem. Pokud si na téměř čtyřkilometrový prudký výstup netroufáte, svezte se na její vrchol lanovkou z nedalekého Jáchymova a udělejte si o něco méně náročnou procházku směrem z kopce dolů.

Odměnou vám už po cestě bude úchvatná příroda okolo vás a na vrcholu hory úžasný výhled do české i německé krajiny. Na vrcholové plošině najdete také hotel, v němž se můžete občerstvit či najít přístřeší, a také rozhledna.

Z ní se vám otevře

pohled na vrcholky Krušných hor, České středohoří, Doupovské hory, Karlovy Vary, Slavkovský les i Šumavu.

Slavkovský les

Pokud si na mapě spojíte Karlovy, Mariánské a Františkovy Lázně, vznikne vám trojúhelník. A v něm se ukrývá chráněná krajinná oblast Slavkovský les, hornatý ostrov zeleně, klidu a panenské přírody. Hluboké lesy střídají rozlehlá rašeliniště a celý tento komplex příznivě ovlivňuje vodní režim širokého okolí, především právě nedalekých lázeňských měst.

Nemusíte se bát, že byste zde zabloudili – celá oblast je protkána sítí dobře značených turistických cest, které vás vždy dovedou k vámi vybranému cíli. Nejzajímavější ze všech je však naučná stezka na Kladské, která vás po své devítikilometrové trase detailně seznámí s místní zvířecími i rostlinnými obyvateli.

Kurzova rozhledna na Čerchově

Na kole i pěšky se můžete vydat pokořit nejvyšší vrchol Českého lesa a zároveň neodmyslitelný symbol krajiny v okolí Domažlic, horu Čerchov v nadmořské výšce 1042 metrů nad mořem. Nejzápadněji ležící český vrchol objevili nadšení výletníci už na sklonku 19.

století a postavili zde jednoduchou dřevěnou rozhlednu. Místo se stane tak oblíbené, že na začátku 20. století se zde zrodí nová kamenná rozhledna, pojmenována po jednom ze zakladatelů organizované turistiky na Domažlicku – Kurzova věž.

Jenže nejprve ji v roce 1938 zabrali němečtí vojáci, roku 1950 zase vojska pohraniční stráže. Až po listopadovém převratu v roce 1989 se z Čerchova opět mohou turisté radovat. A vrcholu se zároveň vrátila funkce pomyslného strážce Českého lesa.