O poklady v regionu Zlatohorsko opravdu není nouze – ať už se jedná o pravé zlato, nebo o poklady v podobě unikátních přírodních krás, tajemných zákoutí, dechberoucích místních pověstí nebo míst, která dokážou zázraky.

Region leží v těsné blízkosti polských hranic sousedí také z Rychlebskými horami.

Vydáte-li se na výlet do těchto drahými kovy protkaných končin, nezapomeňte se zastavit v Údolí Ztracených štol a Zlatorudných mlýnů (viz úvodní foto) v lokalitě Zlaté Hory.

Říčka Olešnice tu po miliony let ukládala zlato a již v dávných dobách se zde těžilo. A dnes si můžete rýžování zlata vyzkoušet! Pokud se vám ale příliš nepoštěstí u rýžování zlatých šupinek, nezoufejte – prohlídka tohoto místa bude stát i tak určitě za to.

Vydejte se i na procházku po Hornické naučné stezce, která vede kolem osady, a vede i k místu s obdivuhodným optickým klamem, kde voda „teče do kopce“. A tajemný podzimní labyrint můžete prozkoumat, pokud se vydáte do Poštovní štoly.

Hornická osada byla ve středověku uzavřeným opevněným komplexem, kde se zpracovávala vytěžená ruda, a kde zároveň žili horníci svým běžným životem.

V těsné blízkosti hornické osady se nachází i závodiště. Fenomén rýžování zlata není jen doménou divokého západu, ale i u nás, v Olomouckém kraji, můžete zažít Zlatou horečku. A to rovnou v podobě Mistrovství ČR a SR v rýžování zlata nebo v soutěži o putovní pánev starosty města.

Ve Zlatých Horách byla tradice rýžování zlata založena v roce 1993.

Staroměstská pevnostní oblast

Důmyslný systém nedobytných bunkrů pohraničního opevnění v okolí Starého Města pod Sněžníkem.

Dovolená v Jeseníkách může být velmi pestrá a dá se prožít třeba s kamarády ve vojenském bunkru. Už několik let takhle tráví své volné dny členové Beton Bunker Clubu Kronfelzov, kteří pečují o opevnění státní hranice vybudované před začátkem II. světové války.

Díky nim a naučné stezce může promyšlenou soustavu železobetonových obranných staveb s rozsáhlými podzemními prostory blíže poznat každý milovník vojenské historie. Koho válčení nezajímá, alespoň se při této středně náročné procházce pokochá krásným okolím Starého Města.

Výlet do pohnutých novodobých dějin severozápadního koutu Jeseníků začíná na staroměstském vlakovém nádraží, kde je umístěna informační tabule. Od ní se vydáte po červenobílé značce, která vede spolu se žlutou turistickou značkou směrem na Květnou.

Zastavení naučné stezky Staroměstské pevnostní oblasti (objekty): StM-S 30 Potok, StM-S 31 a Borek a StM-S 31b Ozdravovna (jako jediný má zachovalou hlavní střílnu), StM-S 32 Krajní, StM-S 33 Lesík a StM-S 34 Svah.

Zážitek z obdivu k umění našich předků trošku kalí historický fakt, že jedno z nejpropracovanějších hraničních opevnění v Evropě nebylo nikdy dobudované ani použité, a tak si mnozí z naučné stezky kolem Starého Města odnášejí možná více otázek než odpovědí.

Kostel sv. Martina v Žárové

Kostelík je výjimečný svou autenticitou, nenarušenou pozdějšími přestavbami a úpravami.

Byl vybudován v roce 1611 tehdejším majitelem losinského panství Janem Jetřichem ze Žerotína. Je postaven v renesančním slohu s pozdně gotickými prvky. Jedná se o dřevěný roubený kostel s vestavěnou věží čtvercového průřezu, předsíní a obdélnou sakristií.

Hlavní oltář s obrazem sv. Martina z roku 1717 pochází z poutní kaple Nejsvětější Trojice u Maršíkova. Na oltáři s krásnými řezbami je kartuše se znaky Žerotínů a svobodných pánů z Lingenau. Ostatní původní vnitřní vybavení se nedochovalo.

Obrazy křížové cesty namaloval roku 1863 šumperský malíř Karel Brachtel. Kostel je přístupný na požádání. Traduje se, že kostel byl vystavěn z materiálu ze starého losinského kostela. Dřevo z něj vystačilo na vybudování hned tří nových vesnických kostelíků.

Krom Žárové to byl ještě Kostel sv. Michaela v Maršíkově a sv. Jana Nepomuckého v Klepáčově.

Tančírna v Račím údolí

Je vám do tance? Nám rozhodně ano a kam jinam vás proto pozvat, než do tančírny v samém srdci Rychlebských hor, jedinečné a doslova jediné stavby svého druhu u nás.

Tančírna se sálem, salónkem, kavárnou a informačním centrem postavená v secesním stylu, patřila k vyhlášeným výletním místům obyvatel Javorníku i širokého okolí. Oblíbené byly pěší procházky z Javorníku, přes Jánský vrch, Čertovy kazatelny, zříceninu hradu Rychleby a zpět do Račího údolí, nebo z Nových Vilémovic do Račího údolí přes Červený Důl.

Před válkou se zde o sobotách konaly zábavy, o nedělích čaje s hudbou. Najdete ji v Račím údolí a krom tance je také krásným místem pro relaxaci, workshopy, koncerty, taneční vystoupení, autorská čtení či svatby a poměrně nepřekvapivě je v okolí nádherná příroda spolu s parčíkem.

Ten vznikal společně s Tančírnou roku 1903 a jeho součástí byly skalky, rododendrony, okrasné dřeviny a stylové venkovní posezení. Zkrátka ideální místo k výletu. Pojďte a „protančete“ spolu s námi malebný kout Rychlebských hor.