Všude na světě existuje mnoho pamětihodností, chráněných organizací UNESCO. I my v České republice máme několik takových skvostů, letos se navíc jejich řady rozšířily o další dva kousky.
Český Krumlov, historické centrum
Zapsáno do UNESCO: 1992
Kde se nachází: Jihočeský kraj
Historie: Město Český Krumlov se nachází nedaleko Českých Budějovic. Nepatří sice mezi naše největší města, vyniká ale svojí neopakovatelnou atmosférou, ze které dýchá kouzlo historie.
V minulosti bylo sídelním městem významných českých rodů – Vítkovců, Rožmberků nebo Schwarzenbergů.
Památky:
Na seznam chráněných památek se dostalo krumlovské historické centrum, ve kterém se nad meandry řeky Vltavy nachází unikátní městská zástavba, pocházející ze 16. století, a také rozsáhlý areál hradu a zámku, který je po Pražském hradu druhým největším zámeckým komplexem v tuzemsku.
Toto historické sídlo rodu Rožmberků v sobě zahrnuje také barokní divadlo, zámeckou zahradu s rokokovou fontánou nebo letohrádek Bellarie s otáčivým hledištěm.
V zámku patří mezi nejcennější exponáty zlatý kočár, vyrobený z pozlaceného ořechového dřeva, ve kterém vezl císař Ferdinand III. Habsburský dary papeži Urbanovi VIII.
Telč, historické centrum
Zapsáno do UNESCO: 1992
Kde se nachází: Vysočina
Historie: Telč leží přibližně 25 km od Jihlavy, na půli cesty mezi Prahou a Vídní. Podle pověsti se o jeho založení zasadil moravský kníže Otta II., který v roce 1099 zvítězil nad českým knížetem Břetislavem.
Moravský šlechtic založil kapli a později kostel a osadu, na níž později vyrostlo Staré město. V roce 1339 dostali celé panství z královských rukou páni z Hradce, kteří přetvořili Telč na středověkou vodní pevnost, chráněnou rybníky a vodními příkopy.
Největšího rozmachu město dosáhlo v 16. století, kdy došlo díky Zachariáši z Hradce k velké přestavbě, jejíž podobu si zachovává dodnes.
Památky: Historické centrum města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě. Hlavní dominantou a také nejvýznamnější památkou je telčský zámek, na který navazuje vnitřní město.
Celý zámecký komplex pochází z dílny architekta Baldassareho Maggiho z Aronga. Zámecké interiéry vynikají svou jedinečnou výzdobou, dobovým zařízením a cennými sbírkami.
Kromě zámku patří mezi cenné památky náměstí s nenarušenými historickými domy v renesančním a barokním stylu.
Praha, historické centrum
Zapsáno do UNESCO: 1992
Kde se nachází: Praha
Historie: Naše hlavní a současně největší město patří mezi historické klenoty Evropy.
Tak, jak vypadá dnes, se formovalo celých 11 století, přičemž sloužilo jako hlavní město českého knížectví, později i království a stalo se také sídelním městem císařů Svaté říše římské. Od rozpadu monarchie je Praha sídlem československých prezidentů.
Dominantou města je Pražský hrad, jehož součástí je katedrála sv. Víta, tradiční místo korunovací českých králů i jejich posledního odpočinku.
Památky: Praha patří mezi stavebně nejvýznamnější památky Evropy. Tvoří jí unikátní soubor nejrůznějších stavebních slohů.
Její historické jádro má rozlohu 866 hektarů a zahrnuje nejen Pražský hrad, ale také Hradčany, Malou Stranu, Staré a Nové Město, Vyšehrad i jejich jednotlivé památky včetně mnoha vzácných sakrálních staveb nebo Karlova mostu, stovek historických domů i osobitých parků a zahrad. Na seznam UNESCO ale kromě centra patří i Průhonický zámek s parkem.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře
Zapsáno do UNESCO: 1994
Kde se nachází: Vysočina
Historie: V samém centru Českomoravské vysočiny se nachází město Žďár nad Sázavou. První zmínky pocházejí z roku 1252, kdy zde založil řád cisterciáků klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie a došlo k přestěhování osady do prostoru tzv.
Starého města. V období baroka pak nechal opat Václav Vejmluva vybudovat a obnovit řadu budov ve městě i okolí, mezi nimi i kostel svatého Jana Nepomuckého.
Památky: Stavba kostela začala v roce 1719 a už o pouhé dva roky později byla vysvěcena. Budova patří mezi vrcholná díla architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla a je zřejmě nejoriginálnějším příkladem tzv. barokní gotiky.
Její založení souviselo s připravovaným blahořečením a svatořečením Jana Nepomuckého, v jehož hrobě se našel zázračně neporušený jazyk. Jeho vypodobnění se objevuje v kupoli kostela jako symbol nevyzrazení zpovědního tajemství. Stejný motiv se nachází i ve tvaru lomených oken, který připomíná meč v pochvě.
Kutná Hora, historické centrum, chrám sv. Barbory, katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Zapsáno do UNESCO: 1995
Kde se nachází: Středočeský kraj
Historie: Kutná Hora se řadí k historicky nejvýznamnějším městům naší země a je nerozlučně spjata s dolováním stříbra na konci 13. století.
Bohatství kutnohorských dolů se stalo základem královské moci a hlavním zdrojem bohatství Českého království. Zřejmě proto město velmi podporovali králové Karel IV. a Václav IV., který zde měl i svoje sídlo.
Památky: Historické centrum patří k architektonickým skvostům Evropy, kde se prolínají různorodé slohy napříč historií. Kromě centra patří k dalším památkám Vlašský dvůr, Hrádek, Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej nebo klášter sv.
Voršily. Největší dominantou je ale bezesporu chrám sv. Barbory, který byl zasvěcen patronce horníků, svaté Barboře.
Další chráněná památka, katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, získala svou podobu na počátku 18. století díky architektovi Janu Blažejovi Santinimu-Aichlovi v duchu barokní gotiky.
Lednicko-valtický areál
Zapsáno do UNESCO: 1996
Kde se nachází: Jihomoravský kraj
Historie: Chráněná oblast vznikla v průběhu 18. a 19. století díky knížecímu rodu Lichtenštejnů, kteří ji zformovali do podoby přírodního parku.
Promítá se zde barokní a novogotická architektura zámků v romantickém duchu a krajina upravená podle anglického vzoru. Nejkrásnější součástí oblasti je zámek Lednice, o jejíž podobu se postaral Jiří Wingelmmüller.
V interiérech jsou k vidění vynikající ukázky bohaté řezbářské výzdoby. Unikátní je vřetenové schodiště v knihovně, které bylo vyrobeno bez jediného použití hřebíku, kazetový strop z lipového dřeva nebo reliéf stromu života ze slonové kosti.
Památky: Na seznamu UNESCO je zapsán obrovský areál o rozloze 300 km2, který hraničí na jihu s Rakouskem, na západě s oblastí Pálava a na severu a východě tvoří volnou hranici s řekou Dyjí.
V parku se nachází velké množství kulturních i přírodních památek, mezi nimi zámky Valtice, Lednice nebo uměle vysázený Boží les a Lednické rybníky.
Vesnická rezervace Holašovice
Zapsáno do UNESCO: 1998
Kde se nachází: Jihočeský kraj
Historie: Holašovice leží asi 16 km západně od Českých Budějovic. První zmínky o této obci se objevují zhruba od poloviny 13. století.
Nejhorší časy zažili místní obyvatelé v první polovině 16. století, kdy obci zachvátil mor, kvůli kterému vymřeli skoro všichni původní čeští osadníci. Hned poté zabrali místo němečtí osadníci.
Podruhé pak tragicky zasáhla druhá světová válka, kdy se obec připojila k Německu, a došlo tak k nucenému vysídlení zbylé české menšiny. Po válce se role otočily a místo museli opustit Němci.
Památky: Jelikož se v poválečných letech nic nového nestavělo a domy se opravovaly, dochoval se takřka celý středověký systém obytných domů a sýpek propojený ohradními zdmi, brankami a klenutými vjezdy.
Tomuto architektonickému stylu se říká selské baroko. Do seznamu se tak dostalo 23 usedlostí s celkem 120 budovami. Jedinečné jsou například studny s dřevěnou pístovou pumpou nebo Selský dvůr č. p. 6, který je rodinným selským sídlem již od roku 1530.
Kroměříž, zahrady a zámek
Zapsáno do UNESCO: 1998
Kde se nachází: Zlínský kraj
Historie: O Kroměříži, které se dnes přezdívá Hanácké Athény, se písemné zprávy zmiňují poprvé v roce 1110. V roce 1207 předal držení obce Přemysl Otakar I. olomouckému biskupství, které drželo nad městem ochrannou ruku.
Hlavním mezníkem se pro město stal rok 1848, kdy sem byl přeložen Ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie a Kroměříž se tak stala městem duchovní kultury a umění. Na seznam UNESCO byl zapsán Arcibiskupský zámek a přilehlé zahrady.
Památky: Stejně jako celé město je zámek úzce spjat s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství. Interiéry zámku bohatě zdobí velké množství původního dobového zařízení.
Zřejmě nejzajímavější je ale obrazárna, která uchovává díla předních evropských malířů 15.–18. století. K zámku přiléhá tzv. Podzámecká zahrada, která bývala zelinářskou a květinovou zahradou.
Zámeckou dominantu představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž – pozůstatek biskupského hradu.
Litomyšl, zámek a zámecký areál
Zapsáno do UNESCO: 1999
Kde se nachází: Pardubický kraj
Historie: Město se začalo rozrůstat ve 12. století s příchodem premonstrátů, kteří zde na místě dnešního zámku založili klášter. Po jejich odchodu v 15. století byl pak klášter přeměněn na panské sídlo. Současné podoby nabyl v průběhu druhé poloviny 16. století.
Památky: Zámek patří mezi nejvýznamnější památku renesance v Čechách. Podle italského vzoru obíhají vnitřní nádvoří ze tří stran arkády a fasády se štíty, které pokrývá sgrafitová výzdoba s psaníčky nebo figurálními motivy.
Stěny pokojů pak zdobí výmalba ve stylu Ludvíka XVI. V přízemí šlechtické rezidence se dochovalo unikátní klasicistní rodinné divadlo s funkční mašinerií a souborem kulis.
Olomouc, sloup Nejsvětější Trojice
Zapsáno do UNESCO: 2000
Kde se nachází: Olomoucký kraj
Historie: Dnes patří toto stotisícové město k významným moravským metropolím, ale i ve středověku mělo své nezastupitelné místo. K velké změně došlo v polovině 18. století, kdy bylo přebudováno na mocnou pevnost. Olomouc se tak stala významným obranným centrem.
Památky:
Na seznam UNESCO se dostal 35 metrů vysoký olomoucký pamětní sloup, který byl postaven mezi lety 1716–1754 jako oslava katolické církve a víry a výraz vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714–1716. Svou výtvarnou koncepcí a výzdobou patří mezi ty nejvýjimečnější.
Základnu tvoří tři patra, která obklopuje další 18 soch svatých. Na nejvyšším patře stojí svatí, spojení s pozemským životem Ježíše, patro pod nimi je věnováno Cyrilu a Metodějovi a svatému Blažejovi, ale také patronům Čech sv. Vojtěchovi a sv. Janu Nepomuckému.
Brno, Vila Tugendhat
Zapsáno do UNESCO: 2001
Kde se nachází: Jihomoravský kraj
Historie: Brno je počtem obyvatel i rozlohou druhým největším městem České republiky. První osídlení se ale datuje už od konce neolitu až do začátku 11. století.
První písemná zmínka se objevila v Kosmově kronice v roce 1091 a v roce 1243 mu udělil král Václav I. městská práva. Dal tak základ pro jeho další rozvoj. Své postavení ještě posílilo po roce 1645 po úspěšné obraně proti švédským vojskům.
Památky: V seznamu UNESCO nefiguruje žádná ze zdejších historických památek, nýbrž vila Tugendhat, postavená v letech 1929–1930. Stavba představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl architekta Ludwiga Miese van der Rohe.
Ten vilu navrhl pro manžele Tugendhatovy, podle kterých dostala i svůj název. Tato nadčasová budova později spoluurčila nová měřítka moderního bydlení a patří k základním dílům světové moderní architektury.
Hlavní podlaží architekt rozčlenil na vstupní, společenskou, pracovní a jídelní část, zatímco horní podlaží sloužilo k soukromým účelům.
Třebíč, židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa
Zapsáno do UNESCO: 2003
Kde se nachází: Vysočina
Historie: Počátky města Třebíče se datují do přelomu 11. a 12. století, kdy zde moravská knížata založila benediktský klášter. V dobách největšího rozmachu byla Třebíč po Olomouci a Brně nejvýznamnější městem na Moravě.
Už kolem 1238 se zde začali usazovat židovští obchodníci a místo se stalo centrem židovské kultury a vzdělanosti.
Památky: Dodnes se zachovala židovská čtvrť s více než 120 obytnými domy, které doplňují objekty bývalých židovských institucí včetně radnice, školy, rabinátu nebo chudobince.
Původní židovský hřbitov byl v 17. století přemístěn na severní svah, kde se dnes nachází kolem 3000 kamenných náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1631. Součástí hřbitova je také obřadní síň z roku 1903, kde se i v dnešní době mohou provádět pohřební obřady podle starých židovských tradic.
Na seznamu UNESCO je zapsána bazilika sv. Prokopa, ve které se nachází krypta s původní, více než 700 let starou výdřevou stropu.
Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří
Zapsáno do UNESCO: 2019
Kde se nachází: Ústecký kraj
Historie: Celý region tvoří dohromady 22 oblastí, z nichž se 17 nachází na území Saska a 5 v českém Krušnohoří.
Podobu krajiny vytvářela těžba a úpravy rud, stříbra, cínu, kobaltu, mědi, železa a uranu od 12. do 20. století v příhraniční oblasti mezi Saskem a severními Čechami.
Zásadní roli v rozvoji hornictví a hutnictví se stalo město Jáchymov, které se stalo významným místem v oblasti těžby stříbra. Je všeobecně považován za jednu z kolébek vzniku věd o hornictví, metalurgii, mineralogii a ložiskové geologii.
Záměr nominovat Krušnohoří vyšla z německé strany již v roce 1998, Česká republika se k projektu připojila v roce 2012.
Památky: Chráněná jsou Hornická kulturní krajina Jáchymov, Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar, Rudá věž smrti, Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník a Hornická kulturní krajina Krupka.
Památkami jsou také doklady o těžbě a zpracování nerostných surovin, řemeslní a průmyslová výroba související s těžbou.
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem
Zapsáno do UNESCO: 2019
Kde se nachází: Pardubický kraj
Historie: Hřebčín v Kladrubech nad Labem drží unikátní prvenství. Jedná se o nejstarší a také největší hřebčín na světě.
Chovu koní se na tomto místě věnoval již rod Pernštejnů, který zdejší panství zakoupil v roce 1491. Hřebčín ale založil císař Maxmilián II. v roce 1563. Původní koňskou oboru pak povýšil v roce 1579 na císařský dvorní hřebčín císař Rudolf II. Českým panovníkům sloužilo místo až do roku 1918, kdy monarchie padla a hřebčín převzal stát.
Památky: Starokladrubský kůň se řadí mezi barokní rasy koní a má španělsko-neapolský původ. Představuje zřejmě jediné plemeno na světě, které je vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů.
V Čechách se chovají také vraníci stejného plemene, a to v hřebčíně ve Slatiňanech. Celkově se zde chová přibližně 300 koní, na světě jich žije kolem 1200. Do chráněného objektu spadá ještě Josefovský dvůr, zámek a kostel sv. Václava a Leopolda.
