Domů     3 kamenné pevnosti na severu Moravy: Sovinec, Štramberk a Hukvaldy
3 kamenné pevnosti na severu Moravy: Sovinec, Štramberk a Hukvaldy
od 27.7.2019
1

Pokud přemýšlíte, kam se vypravit na zajímavý výlet, severní Morava zřejmě nebude regionem, který vás napadne okamžitě. Přehlížet ji by ale byla chyba! Nádherná příroda Jeseníků a Beskyd skrývá mnoho zajímavého.

Epocha na cestách vám představí trojici pevností, které kdysi střežily okolní krajinu proti vpádu nepřátel.

Hrad Hukvaldy
Hrad Hukvaldy

Nachází se: v Hukvaldech u Frýdku-Místku

GPS souřadnice: 49°37’16″N, 18°13’37″E

Web: www.hradhukvaldy.eu

Pokud má Sovinec pověst největšího hradu na Moravě, pak Hukvaldy se pyšní titulem největší moravské zříceniny. I tady se počátky stavby opevnění ztrácejí v mlze dávné historie.

První dochované zmínky pocházejí už z roku 1285. Zřejmě nejdůležitějším vlastníkem ale byli, stejně jako v případě kroměřížského zámku, olomoučtí biskupové, kteří jej dostali do správy v polovině 14. století.

Pod jejich vládou se z hradu stala opravdová pevnost, která proslula svou nedobytností. Například v době třicetileté války Hukvaldy devět měsíců marně obléhala dánská vojska generála Mansfelda, dvakrát se ho pokoušeli dobýt Švédové a ztéci ho chtěli i Turci.

Hrad se nakonec zdál být tak bezpečný, že sem biskupové z Olomouce dokonce převezli kapitulní poklad.

Kaple
Kaple

Achillova pata pevnosti

Problémem pro obránce hradu byl ale nedostatek vody. Nejbližší, takzvaná Bílá studna byla celých 300 metrů od hradu a voda z ní byla dopravována v sudech. To ovšem v době obléhání nepřipadalo samozřejmě v úvahu.

První snahou o jeho řešení bylo vyhloubení několika kamenných cisteren přímo v areálu pevnosti, kam byla sváděna dešťová voda. To ale bylo jen provizorium. V roce 1580 proto hradní pánové rozhodli o vyhloubení studny na posledním nádvoří.

Najati na to byli zedníci až z Itálie, a jejich úkol nebyl nijak jednoduchý. Stavba studny trvala celý rok a bylo nutné jít až do hloubky 176 metrů, což z ní dělalo jednu z nejhlubších v Evropě. Její vybudování taky nebylo nijak levnou záležitostí.

Biskupové za ni zaplatili 300 zlatých, což v té době představovalo roční výnos celého panství. Dodnes se pak traduje, že ze studny kdysi mohla vést tajná úniková chodba.

Hradní studna
Hradní studna

Život po požáru

Konec hradu nakonec nezpůsobila nepřátelská armáda, nýbrž rozsáhlý požár na konci 18. století. Po něm se správa panství přesunula do městečka pod hradem a pevnost postupně pustla. Jediným místem, které bylo po požáru obnoveno a udržováno, byla kaple sv.

Ondřeje, která dodnes patří k nejzachovalejším částem hradu. Zajímavým místem je však i takzvaná kulatina, což je dávné předsunuté opevnění, které sloužilo také jako vězení.

Ještě v 60. letech minulého století tu byly nalezeny okovy a řetězy, kterými byli vězni poutáni za ruce a nohy ke zdem. Dnes však hrad slouží daleko veselejším zážitkům.

Přijet můžete na mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy, ale také na pálení čarodějnic, vinobraní či Ondřejskou pouť.

Hrad Sovinec

Nachází se: v Sovinci jižně od Rýmařova

GPS souřadnice: 49°50’15″N, 17°14’44″E

Web: www.hradsovinec.cz

Největší moravský hrad vyrostl na skalnatém ostrohu Nízkého Jeseníku již ve 14. století. Nechali jej vybudovat bratři Pavel a Vok ze starého moravského rodu Hrutoviců.

V 17. století, tedy v době, kdy hrad vlastnil řád německých rytířů, byla pak vybudována většina hradeb a obranných bastionů včetně samostatné dělové bašty. Důkladná obrana byla třeba, za třicetileté války pevnost obléhali Dánové i Švédové.

Nicméně dějiny nebyly k pyšnému hradu nijak vstřícné. Jeho vojenský význam upadal, a později byl dokonce po částech rozprodán a postupně rozebírán jako levný zdroj stavebního materiálu.

Hrozící zánik se ale podařilo zastavit, a Sovinec tak na začátku minulého století mohl začít sloužit jako letní sídlo velmistra řádu německých rytířů.

Vězení pro válečné zajatce

Ani pak ale nenastalo pro Sovinec příliš šťastné období. Německý wehrmacht si tu totiž za 2. světové války vybudoval zajatecký tábor pro francouzské a sovětské vojáky.

Když se pak blížili Spojenci za bojů v roce 1945, hrad vyhořel a jeho opravy trvají v podstatě dodnes. V současné době se ale opět blýská na lepší časy.

Opravy vracejí hradu jeho důstojnost a návštěvníkům může nabídnout celou řadu zajímavostí. Můžete se tu vydat do znovu zpřístupněných podzemních chodeb, prohlédnout si mocnou dělovou věž či zažít třeba souboje historických šermířů.

Pokud vás zajímá tajemno, určitě vás zaujme nález, který tu byl objeven při přestavbě hradu. V jižním paláci byly totiž odkryty kostry dvou zazděných lidí. Šlo o dívku a starého muže, kteří podle všeho zemřeli násilnou smrtí. Povídá se, že jejich duchové stále obcházejí mezi zdmi Sovince.

Hrad ŠtramberkNachází se: ve Štramberku u Nového Jičína

GPS souřadnice: 49°35’32″N, 18°6’58″E

Web: www.stramberskatruba.cz

Pověstné Trúbě sice do výšky Petřínské rozhledny nějakých dvacet metrů chybí, výhled z ní je ale opravdu úžasný – musíte za ním vystoupat přes 150 schodů.

Jde přitom o pozůstatek bývalé hlavní hradní věže, kdysi pyšného sídla, které obývali kromě šlechticů i loupeživí rytíři, a povídá se, že své sídlo tu měli i tajemní templáři.

Původní pevnost zřejmě vznikla ve 14. století, dodnes ale není jasné, kdo ji dal postavit. Za nejpravděpodobnější stavitele je považován šlechtický rod Benešovců. Hrad ale dlouho nepřežil.

Už od 17. století začíná chátrat a nakonec se jedna jeho část kompletně zřítila. Na místě původního hradního paláce tak dnes stojí turistická chata, která slouží pro návštěvníky jako galerie lidového umění a řemesel.

Štramberské uši
Štramberské uši

Pověst o tureckých uších

Pokud Štramberk navštívíte, určitě nezapomeňte ochutnat zdejší specialitu nazývanou Štramberské uši. Typickou sladkost ve tvaru kornoutu provází ovšem děsivá pověst.

Když prý bylo ve 13. století město Štramberk obléháno tatarskými vojsky, schovali se jeho obyvatelé do lesů na blízký kopec Kotouč. Několik odvážlivců pak pod příkrovem noci prokopalo hráze a nechalo vodou zaplavit tábor Tatarů.

Když přeživší vojáci odtáhli, našli lidé v troskách tábora žoky s uřezanýma ušima. Ty patřily zabitým nepřátelům a Tataři je podle zkazek vojáků posílali svému chánovi. Od té doby se prý pečou ve Štramberku uši.

Městečko samotné ovšem také stojí za návštěvu – úzké uličky mezi původními roubenkami jsou ideálním místem pro romantickou procházku. Díky tomu si také Štramberk vysloužil přezdívku Valašský betlém.

Foto: Wikipedia, Archiv
reklama
Související články
Některé hrady jsou dnes už jen hromadami kamení, jiné ani v rozvalinách neztratily svou atmosféru a úctyhodnost. Přesně takový je Krašov, jehož kouzlo nevyprchalo ani téměř po tisíci letech od jeho založení. Málokterý český hrad se může pochlubit tak dlouhou historií jako Krašov, vypínající se na skalním ostrohu nad řekou Berounkou. Založil ho už někdy kolem roku 1232 rod Hroznatovců a měl nejen
Zámek ve Veltrusích bývá označován za jedno z vrcholných barokních děl na našem území. Možná si při prohlídce této úžasné stavby a okolního parku ani neuvědomíme, že celý areál vlastně stojí na ostrově. Na počátku 18. století začal nápadně vzrůstat vliv rodu Chotků, příslušníků staré české rytířské šlechty. Zvláště Václav Antonín Chotek, císařský komoří a postupně hejtman hned několika krajů, poz
25.5.2023
Už přes sto třicet let tvoří dominantu našeho hlavního města. Petřínská rozhledna měla několikrát namále, ale nezlikvidoval ji požár ani nacistická okupace, a tak se stále pyšně vypíná nad Prahou a láká další a další návštěvníky k rozhledu, jaký nemá obdoby. Když se Francouzi v 80. letech 19. století připravovali na pořádání své Světové výstavy v Paříži, toužili světu pořádně vytřít zrak a předvé
Projedeme-li třebíčskou ulicí U Větrníku, už zdálky uvidíme důvod jejího pojmenování. Na mírném návrší se tu vypíná stavba, kterou bychom očekávali spíš v Holandsku, domovině větrných mlýnů. Ale tenhle větrný mlýn je místní a má dlouhou historii. Na počátku 19. století bychom v Třebíči našli mnoho řemeslníků, ale docela velkou část z nich tvořili koželuhové. Poptávka po jejich produktech stále ro
Památkově chráněných objektů od gotiky po baroko bychom v Kutné Hoře našli na tři stovky. Jeden si zaslouží ale přece jen ještě o něco větší pozornost. Chrám svaté Barbory patří k nejcennějším architektonickým dílům v Čechách a snad každý Čech ho už podle siluety okamžitě pozná. Kutná Hora byla od svého počátku spojena s těžbou stříbra. Byla dokonce tak významná, že ve středověku zajišťovala celo
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
DĚTSKÝ DEN.
epochanacestach.cz
DĚTSKÝ DEN.
Letošních 700 let od založení obce Kly (okres Mělník) je pozvánkou na jednu z akcí. Dětský den. Den plný  soutěží, odměn a závěrečného překvapení. Možná přiletí i vrtulník. Kdy? V sobotu 3.6. od 12:30 Kde? Hřiště TJ Kly  
Moskevský Kreml: Rejdiště duchů despotických vládců i revolucionářů?
enigmaplus.cz
Moskevský Kreml: Rejdiště duchů despotických vládců i revolucionářů?
Snad každé starobylé sídlo mívá svoje obyvatele z jiné dimenze. Výjimkou tedy není ani moskevský Kreml, který je jedním z nejstarších hradů v Evropě, navíc s poměrně krvavou historií. V průběhu dlouhý
PRU58 má zahrádku
iluxus.cz
PRU58 má zahrádku
Vyhlášená holešovická restaurace PRU58 je klenotem po všech stránkách. Fusion asijská kuchyně z převážně českých surovin s nejrozkvetlejším interiérem se stali hlásnou troubou, která láká každý den kr
Jak se mi vymstila zrcadlová magie?
skutecnepribehy.cz
Jak se mi vymstila zrcadlová magie?
Musela jsem si zkusit ten zajímavý magický rituál, a to bez ohledu na varování mé známé. To, co se poté dělo, mě upřímně děsí dodnes. Stalo se to před dvanácti lety. Tehdy jsem se na jednom večírku ocitla ve společnosti podivných lidí, byly to samé nadšené fanynky všeho magického. Já byla těmi věcmi nepolíbená. Jedna
Brooklynský most: Newyorský symbol likviduje své stavitele
epochaplus.cz
Brooklynský most: Newyorský symbol likviduje své stavitele
Říká se, že právě z něj je ten nejkrásnější výhled na Manhattan, jaký můžete v New Yorku najít. Symbol hrdého města, zrozený z potu a krve amerických dělníků. To je Brooklynský most. Stejně jako Nuse
Jeden rostlinný gen tam, druhý sem…
21stoleti.cz
Jeden rostlinný gen tam, druhý sem…
Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard.
Se zajíčkem to není tak žhavé?
nasehvezdy.cz
Se zajíčkem to není tak žhavé?
Už několikrát musela zpěvačka čelit otázkám, zda se rozešla se svým mladým partnerem. Lucie Bílá (57) to sice vždy popřela, ale nedávno se objevily dohady o tom, zda je mezi ní a Radkem Filipim (39
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Nad chystanou svatbou Sáry Affašové se prý stahují mračna
nasehvezdy.cz
Nad chystanou svatbou Sáry Affašové se prý stahují mračna
Ještě si ani herečka Sára Affašová (28) a herec Martin Donutil (31) neřekli své ano, a jejich vztah už dostává první trhliny. Herečka ze seriálu Specialisté se totiž nedokáže rozhodnout, jaké příjm
Stubby chytal zvědy za zadek
epochalnisvet.cz
Stubby chytal zvědy za zadek
„To přece nejde! Sem psi nesmějí!“ rozčílí se recepční luxusního hotelu v New Yorku, když uvidí dveřmi procházet staršího a poněkud vystrašeného bulteriéra. Desátník Conroy, který jde za ním, si recep
Žlutá byt rozsvítí
panidomu.cz
Žlutá byt rozsvítí
A také vám spraví náladu. Vnese totiž do vašeho příbytku slunce. Letos se navíc stala jednou z barev roku, doplněná neutrální šedou. Pusťte si ji do interiéru a uvidíte, co dokáže. Nejde jen o úpravu stěn, žlutý může být i nábytek, bytové doplňky a drobnosti. Při úvahách, jak žlutou využít, je důležité řídit se charakterem
Lískové oříšky v těstíčku
tisicereceptu.cz
Lískové oříšky v těstíčku
Zdravé zobání večer k televizi Suroviny 200 g lískových ořechů 250 g hladké mouky 20 g cukru moučky 1 vanilkový cukr kůra z 1/2 citronu 200 g másla 1 žloutek moučkový cukr na obalování