Oblíbená perla Slezska má dvojí tvář – červenou a bílou, v Hradci nad Moravicí jsou totiž zámky rovnou dva. Červený pohádkový zámek a bílé sídlo šlechticů, které se stalo oblíbeným cílem celé řady proslulých umělců.

Zámek Hradec nad Moravicí

Kde se nachází?: v Hradci nad Moravicí na Opavsku

GPS souřadnice: 49°51’50,24″N, 17°52’26,94″E

Web: www.zamek-hradec.cz

Představte si, že se procházíte pod stromy v zámeckém parku a najednou uslyšíte povědomé a libozvučné tóny klavíru. To je přece skladba Pro Elišku od Beethovena!

V Hradci nad Moravicí však nezní náhodou, tady jste totiž skutečně v prvotřídní společnosti slavných návštěvníků, kteří na zdejším zámku pobývali.

Kromě věhlasného Beethovena třeba také známý skladatel Ferenc Liszt či ďábelský houslový virtuos Niccolò Paganini. Co je sem přilákalo?

Železný a zlatý

V době, kdy se na zámku střídali hudební géniové, už jeho historie čítala více než 700 let. Opevnili se tu již v 8. století Slované, skutečně opevněné sídlo tu však nechal vytvořit až později český král Přemysl Otakar II., přezdívaný král železný a zlatý.

Ve 13. století zde žila královna vdova Kunhuta, která tu prožívala milostný románek se Závišem z Falknštejna.

Původní gotický hrad však v 16. století změnil svou tvář na renesanční zámek s okrasnou zahradou a lesoparkem.

Avšak o jeho lesk jej připravil rozsáhlý požár v roce 1796 – zničil celé druhé patro včetně luxusního vybavení a popelem lehla i unikátní zámecká knihovna, jejíž hodnota byla tehdy odhadována na 30 tisíc zlatých. Naštěstí se rod Lichnovských z Voštic rozhodl zámek opravit a také rozšířit.

Sídlo plné umění

K původnímu Bílému zámku byl dostavěn ještě Červený zámek s konírnami, kočárovnou a hradební zdí. Na okraji zámeckého parku vyrostla navíc Bílá věž. Byl to také právě rod Lichnovských, který do svého sídla nalákal věhlasné umělce.

Ludwig van Beethoven poprvé vyslyšel pozvání svého mecenáše a knížete Lichnovského v létě 1806.

Za jeho podporu se mu skladatel odvděčil tím, že mu věnoval mnohé své mistrovské skladby. Skladatel na zámku bydlel a pracoval celé tři měsíce. Jeho návštěva ale skončila fiaskem. Kníže totiž projevil přání, aby Beethoven zahrál francouzským důstojníkům.

Jejich vojska v té době Hradec nad Moravicí obléhala a šlechtic doufal, že si je tím nakloní na svou stranu a zabrání drancování. Pyšný německý skladatel ale rezolutně odmítl hrát Napoleonovým vojákům a ve vzteku dokonce rozbil bustu knížete.

Beethoven je jen jeden

Rozzlobený Beethoven ještě téže noci zámek opustil a svému hostiteli zanechal jen výmluvný vzkaz: „Kníže, co jste, stal jste se díky šťastné náhodě svého zrození. Čím jsem já, stal jsem se díky vlastnímu přičinění. Je mnoho knížat a budou jich ještě tisíce. Beethoven je jen jeden!“

Lichnovští však měli mezi věhlasnými umělci daleko více přátel. Se skladatelem Ferencem Lisztem tu pobývala i jeho dcera Cosima Wagnerová, své umění tu předvedl houslový virtuos Niccolò Paganini a návštěvníkem byl i malíř Josef Mánes.

Ovšem přátelské vztahy udržovali Lichnovští také třeba se skladatelem Wolfgangem Amadeem Mozartem či malířem Pablem Picassem. Staletí věnovaná kultuře a bohatství ale skončila, a Lichnovští museli v květnu roku 1945 zámek opustit.

Po válce byl zkonfiskován ve prospěch státu. Bílý zámek byl pak v 70. letech opraven a od roku 2001 je společně s Červeným zámkem a Bílou věží v seznamu národních kulturních památek.