Domů     Hrad Sloup: Skalní hnízdo, odkud poustevníci shlíželi do kraje
Hrad Sloup: Skalní hnízdo, odkud poustevníci shlíželi do kraje

Strmá a nedostupná skála uprostřed roviny vždycky lákala k osídlení, protože poskytovala bezpečí a dokonalý úkryt. A když je navíc z materiálu, v němž se snadno kutá, může se za staletí proměnit v neopakovatelné bludiště místností a chodeb.

Přestože v názvu této nevšední památky nacházíme většinou slovo „hrad“, těžko bychom se dopátrali přesného data jeho založení, jako tomu u podobných staveb bývá.

Na třicetimetrové pískovcové skále dlouhé sto metrů vypínající se nad krajinou plnou rybníků se totiž usazovali lidé už před čtyřmi tisíci lety. Představovala pro ně přirozené útočiště, protože s tehdejšími zbraněmi byla prakticky nedobytná.

Všichni si skálu přizpůsobovali, všichni v ní kutali, aby si vyrobili prostory potřebné k životu.

A protože naprostá většina staveb, která na vrcholu Sloupu v průběhu staletí vyrůstaly, bývala dřevěná, zůstaly nám po nich jen vytesané prohlubně v pískovci a zřetelné kapsy určené k uložení střešních trámů.

Při prohlídce Sloupu se nemůžeme těšit ani na dobové interiéry se starým nábytkem a sbírkovými předměty. Prostory ve Sloupu jsou pusté, a přesto nebo právě proto se objekt jako celek může pochlubit zvláštní atmosférou přitahující další a další návštěvníky.

Socha poustevníka Görnera není původní, originál v roce 1866 rozstříleli Prusové v domnění, že se jedná o vojenskou hlídku.
Socha poustevníka Görnera není původní, originál v roce 1866 rozstříleli Prusové v domnění, že se jedná o vojenskou hlídku.

Klášter je lepší než armáda

Až v průběhu 13. století tady rod Ronovců vybudoval stálejší sídlo, které ale měnilo majitele, až se roku 1427 stalo útočištěm loupeživého rytíře Mikuláše Pancíře.

Ten odtud podnikal výpravy za kořistí do širokého okolí a není divu, že nakonec ho jeho minulost dostihla a jeho oběti při odvetném útoku hrad vypálily.

O další dvě století později se tu navíc při svém plenění za dob třicetileté války důkladně zastavila švédská vojska pod vedením generála Johana Banéra a ze Sloupu už zase byla jen pustá proděravělá skála.

Z plánů přeměnit Sloup ve slavné poutní místo s klášterem nakonec sešlo, a tak se v něm celých 102 let pak střídali poustevníci, a někteří se hodně zasloužili o její opětovné zvelebení.

Ale také o mnoho dalších ve skále vytesaných prostor a chodbiček, které tak dnes historikům prakticky znemožňují odhalit původní podobu hradu ve středověku.

S přestavbami začal poustevník Konstantin, jeho následovník Václav Rincholín zase přidal sluneční hodiny.

A na vrcholu skály dodnes shlíží do kraje socha muže s dalekohledem, zobrazující poustevníka Samuela Görnera, který se sem přestěhoval po sedmnáctiletém pobytu v nedaleké jeskyni.

Na Sloupu strávil sedm let, vyráběl tu optické pomůcky a staral se o zahrádku a nakonec odešel do kláštera v obavách, aby nebyl odveden do vojska.

Víte, kudy se chodí do pekla?

Zcela jiné období nastalo hradu v době, kdy ho do svého majetku získal hrabě Filip Josef Kinský.

Ze sídla poustevníků bylo náhle příjemné výletní místo, kam za majitelem přijížděly nejvýznamnější osobnosti včetně saského krále Fridricha Augusta nebo císaře Františka Josefa I. Ti samozřejmě nenocovali přímo na skále, pro takové účely rod Kinských vybudoval nedaleko od skály barokní zámek, později přetvořený do empírové podoby.

Dnes je ze zámku domov pro seniory, sám Sloup je kulturní památkou a návštěvníků se v něm vystřídá mnohem víc.

Sloup je pískovcová skála vysoká 30 metrů tyčící se nad stejnojmennou obcí.
Sloup je pískovcová skála vysoká 30 metrů tyčící se nad stejnojmennou obcí.

Mohou s průvodcem nebo i samostatně procházet bludištěm vzájemně propojených prostor vytesaných ve skále a obdivovat poustevny, skalní kostel, ambit, kapli z roku 1693, dvouramenné rytířské schodiště, křížovou chodbu nebo obnovenou vinici stejně jako nebo sedm metrů hlubokou džbánovitou zásobárnu obilí nebo také hladomornu, podle momentálního účelu.

Uměle vyhloubené jeskyně neboli grotty bývaly v minulosti vyzdobeny soškami poustevníků. Kdysi do ní byl přístup pouze shora, dnes můžeme dovnitř nahlédnout i z boku. Hradní zbrojnice je na zdech zdobena hrubými reliéfy.

Na Sloupu se tradičně pořádá mnoho kulturních akcí včetně vyhledávaných koncertů při svíčkách a nemálo snoubenců si ho také volí za místo svatebního obřadu.

A pokud vám bude kamenné schodiště vedoucí z vrcholu do hlubin povědomé, možná si vzpomenete na vstup do pekla z pohádky S čerty nejsou žerty.

Do pekla se vcházelo právě po severním dvouramenném schodišti v místě původního středověkého vstupu na vrcholku hradu Sloup.

Představení uprostřed lesů a skalPokud při návštěvě Sloupu obdivujeme práci těch, kdo v těžkých podmínkách dokázali vytesat v pískovcové skále místnosti a chodby, můžeme si trochu obdivu schovat pro novější, ale také mimořádnou atrakci.

Sotva půl kilometru od Sloupu vybudovali místní obyvatelé už v roce 1921 unikátní Lesní divadlo, jaké nemá v Čechách obdoby. V pískovcové skále jsou vyhloubeny chodby i pódium, stěna s gotickou bránou a samozřejmě i sedačky pro diváky.

I když se Lesní divadlo se mohlo pochlubit také skvělou akustikou, po válce zůstalo nadlouho opuštěno a areál skončil zdevastován.

Až v roce 2004 se podařilo vystavět nové pódium, lavice pro 250 diváků i bránu, přivést elektřinu a ještě v témže roce bylo divadlo znovu otevřeno. A funguje dodnes.

Nezničila ho dokonce ani vichřice, která o tři roky později vyvrátila borovici i s mnohatunovým skalním blokem, který dopadl přímo na pódium.

Foto: Shutterstock
Související články
Vysoko nad údolím řeky Labe se k nebi zvedají hradby, za nimiž se ukrývá nevšední svět připomínající malé město. Podzemní kasematy, staleté budovy, hluboká studna i barokní zámek dávají pevnosti Königstein lehce tajemnou atmosféru. Její minulost přitom sahá více než osm století zpět a překvapivě úzce se dotýká také českých dějin. Königstein patří k největším horským pevnostem Evropy. Rozkládá s
Odhalte tajemství chebské Schlaraffie V pátek 29. května 2026 se v rámci celostátní akce Noc kostelů otevřou veřejnosti i místa, která běžně zůstávají skrytá. Jedním z nejzajímavějších bude bezesporu Husův sbor Církve československé husitské v Chebu (Vrbenského 14), který letos nabídne večer plný historie, hudby, tajemství i dobrodružství pro malé i velké návštěvníky. Málokdo ví, že dnešní kos
Praha má svou nezaměnitelnou tvář. Hradní paláce nad Vltavou vytvářejí pohled, který zná celý svět. Je to obraz, který okouzluje po staletí a nikdy nezevšední.   Neexistuje  snad jediný Čech, který by ho neznal. Pražský hrad se objevuje na pohlednicích, ve filmech i na fotkách. A kdo si plánuje výlet do naší metropole, má ho na seznamu mí
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz