Domů     Tři zámky na Pardubicku: Procházky nevšední historií
Tři zámky na Pardubicku: Procházky nevšední historií

Až budete někdy na svých toulkách projíždět Pardubickým krajem, rozhodně tak nečiňte vcelku. Občas se vyplatí udělat si zastávku a něco zajímavého si prohlédnout.

Třeba některý ze zámků, které svou výstavností a zachovalostí patří mezi nejlákavější turistické cíle celého regionu.

Slatiňany – Moderní šlechtická rezidence lákající milovníky koní

Hodně majitelů se v průběhu staletí vystřídalo ve slatiňanském zámku, než se konečně dostal do rukou tomu pravému.

Renesanční komplex postavený na místě dávné středověké tvrze totiž v polovině 18. století získal kníže Jan Adam z Auerspergu a od toho okamžiku věnoval veškeré úsilí, aby ho proměnil v moderní a pohodlné sídlo svého rodu.

Ve stejném duchu pak na jeho snahy navázali i jeho potomci. Rozsáhlý zámek se najednou začal vzpamatovávat z nejrůznějších dílčích úprav, zapomněl na vydrancování Švédy během třicetileté války a rostl do krásy.

Přibývalo barokních úprav, vyrostly věžičky a také mohutná hranatá čtyřpatrová věž včetně nového zámeckého křídla. A především si zde podávali dveře dodavatelé nejmodernějšího vybavení, jaké bylo v příslušné době k mání.

Ne každé šlechtické sídlo se mohlo už v 80. letech 19. století pochlubit koupelnami, toaletami a vodovodem, ústředním topením, rozvody elektřiny, telefonem nebo kuchyní s výtahem na dopravu pokrmů do jídelny.

Někdo ke koním, někdo do kotelny

Slatiňany byly také vždy spojeny s koňmi. Velkolepé knížecí konírny byly postaveny na sklonku 19. století a Auerspergové v nich vedle koní kočárových chovali i koně určené pro dostihy, pólo i parforsní hony.

Hřebčín ve Slatiňanech v těsném sousedství zámku je dnes kulturní památkou a jeho chloubou je zhruba 250 vzácných starokladrubských vraníků.

Historii chovu koní z vědeckého i uměleckého pohledu ostatně připomíná i zámecká expozice – jedna z nejrozsáhlejších hipologických sbírek na světě zahrnující stovky obrazů, plastik, sedel či postrojů.

Hlavní prohlídkový okruh zámku zato nabízí detailnější pohled do života knížecí rodiny.

Kromě soukromých i reprezentačních zámeckých pokojů v prvním patře zavede návštěvníky třeba i do umývárny nádobí, praktické kuchyně nebo do na svou dobu moderní teplovodní kotelny s čerpadly.

Milovníci koní i zámeckých interiérů se pak mohou sejít na ochozu zámecké věže, odkud lze nejen obdivovat úpravný anglický park, ale za příznivého počasí dohlédnout až do Krkonoš.

Nové Hrady: Rokoková perla posedlého hledače pokladů

Hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré je zajímavou postavou našich dějin.

Příslušník francouzské šlechty žil už od dětství v Čechách a proslavil se jednak svými průkopnickými činy v oboru vzduchoplavby, jednak neúnavnou posedlostí při hledání mýtického pokladu na svém sídle na hradě Potštejn.

Zatímco ten téměř padl za oběť jeho vášni, jinou překrásnou stavbu po sobě svérázný hrabě zanechal. V 70. letech 18. století totiž nechal po vzoru letních francouzských sídel vystavět rokokový zámek Nové Hrady nedaleko Litomyšle.

Na jeho budování osobně dohlížel a dal si natolik záležet, že Novým Hradům se dnes přezdívá České Versailles.

Jak postavit z hradu zámek

Takhle zachovalá rokoková architektura nepoznamenaná přestavbami se příliš nevidí.

Bohatá přední fasáda se pod mansardovou střechou pyšní obnovenou štukovou a sochařskou výzdobou, v západním křídle čeká zámecká kaple, hlavní vstupní trojlodní hala pak vysílá samostatné schodiště do každého zámeckého křídla.

V prvním patře nad vstupní halou je reprezentační rokokový hlavní sál s bohatou štukovou výzdobou. Interiéry jsou pak vybaveny rokokovým a klasicistním nábytkem.

Na návrší za zámkem se rozkládá anglický park, přední nádvoří vyplňuje osově souměrná a kompozičně promyšlená francouzská zahrada ve třech výškových úrovních osazená sochami a vodními objekty.

K pozůstatkům původního gotického hrádku na konci parku vede nově opravená pískovcová Křížová cesta z roku 1767, o jejíž výstavbu se zasloužila manželka zakladatele zámku Anna Barbora Harbuval Chamaré.

Hrad se v původní podobě do dnešních časů nedochoval mimo jiné proto, že budovatelé zámku ho využívali jako zásobárnu stavebního materiálu.

Originální je bezesporu Zelené divadlo – přírodní amfiteátr pro 150 diváků ze stříhané zeleně, kde se každoročně konají představení barokních oper.

Pohled do dějin nábytku a velocipédů

Ačkoliv je zámek ojedinělý a architektonicky nesmírně cenný, v průběhu minulého století dlouho chátral a až soukromý vlastník mu od roku 1997 vrací původní krásu a slávu.

Návštěvníky v něm přivítá stálá expozice historického nábytku od baroka po kubismus ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a za prohlídku rozhodně stojí také muzeum cyklistiky v budově bývalého barokního špýcharu představující exponáty od poloviny 19. století po současnost včetně velocipédů z dob Rakouska-Uherska, dobových cyklomap nebo trofejí z prvních cyklistických závodů. A zajímavým cílem jsou určitě i zámecké stáje nebo farma jelení a daňčí zvěře.

Kostelec nad Orlicí: Užijte si prohlídku s urozeným průvodcem!

Rod Kinských získal kostelecké panství v roce 1796, ale s výstavbou krásného empírového zámku podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha se na okraji města započalo až po třech desetiletích.

Jednopatrové obdélníkové stavbě se suterénem a zvýšeným přízemím se zakrátko začalo říkat Nový zámek, aby se odlišila od již stojícího staršího barokního zámku – prosté budovy stojící nedaleko dnešního centra, která byla po dokončení Nového zámku přeměněna v úřadovny a byty panských úředníků.

Zvýšené přízemí Nového zámku bylo vyhrazeno reprezentačním místnostem včetně velkého sálu a pracovny a bohatě vybavené knihovny. První poschodí bylo pak určeno k bydlení rodiny Kinských.

Kaple, která původně ještě ve stejném patře byla, se v pozdějších letech přesunula do suterénu včetně oltářního obrazu Madony malovaného na dubové desce.

V zámku obklopeném důmyslně sestaveným anglickým parkem s mnoha výhledy na široké okolí pak rodina Kinských bydlela až do znárodnění po druhé světové válce.

Tam, kde se vaše ANO nejlépe rozléhá

Osudy zámku v cizích rukou pak rozhodně nebyly příjemné. Stát se rozhodl do něj umístit několik institucí převážně zemědělského charakteru a nakonec se cenný historický objekt stal dokonce sídlem Výzkumného ústavu pro chov prasat.

I ten ale nakonec jeho prostory opustil, protože zámek byl téměř v havarijním stavu. V takovém ho potom také v roce 1992 převzal zpět Josef Kinský, který se ihned i přes svůj pokročilý věk pustil do náročné a nákladné rekonstrukce.

Po třinácti letech se tak zdevastovaný zámek opět vyloupl do krásy.

V roce 2012 pak byla v reprezentačních prostorách slavnostně otevřena nová expozice Život v biedermeieru, v níž našel místo dochovaný a restaurovaný původní mobiliář zámku spolu s dalšími dobovými předměty z majetku rodiny Kinských.

a poprvé ve své historii byl tak zámek zpřístupněn veřejnosti. Součástí prohlídkového okruhu v délce 45 minut je i proslulý Zrcadlový sál – prostor s natolik skvělou akustikou, že je tradičně využíván při konání koncertů a v němž se také konají svatební obřady.

Pokud budeme míst štěstí, provede nás po zámeckých prostorách sám současný majitel František Kinský. V sezoně se pak můžeme zúčastnit i atraktivní noční prohlídky zámku.

Užijte si bledule a ptačí svět

Expozice věnující se období biedermeieru ale není jediná, kterou je možné si v rekonstruovaném zámku prohlédnout.

V horním patře se v sezoně v rámci akce Zámecké kulturní léto konají výstavy v nově otevřené Galerii Kinský, v přízemí je zase ve třech místnostech otevřena stálá výstava přibližující návštěvníkům historii Kostelce a zahrnující archeologické nálezy, model původního středověkého osídlení a mnoho dalších cenných památek a dokumentů.

Za pěkného počasí můžeme samozřejmě doporučit i procházku anglickým parkem o rozloze přes třicet hektarů, v němž můžeme obdivovat třeba nekonečné polštáře bílých bledulí a který je domovem mnoha vzácných živočišných druhů, především ptáků, které tak miloval poslední poválečný majitel zámku Bedřich Kinský.

Ostatně právě tento nadšený ornitolog se zasadil o to, aby byl park už v roce 1949 vyhlášen ptačí rezervací.

Přírodně-krajinářský park vznikal souběžně se zámkem a i díky němu je celý komplex srovnáván i se slavnějšími konkurenty, například se zámeckým areálem Kačina nebo Kynžvart.

Projektanti citlivě využili všech terénních vlastností krajiny a založili park, který je i dnes uznáván za jeden z dendrologicky nejvýznamnějších parků východních Čech, v němž roste řada vzácných starých stromů.

Foto: Shutterstock

Foto:
Související články
Nejsou okázalé ani velké. Lázně Bělohrad si ale zakládají na tom, že klientům navodí pocit domova. A i kvůli tomu se sem lidé už zhruba 130 let rádi vracejí. Nejsou tu obří lázeňské koncerty ani velkolepé akce. Dokonce tu nenajdete ani pravou kolonádu. Ne že by tu nebyla. Ale mnoho lidí si jí nevšimne, ani se jí kolonáda vlastně neříká. Je to pro
Dne 27. ledna 2025, tedy v den, kdy si připomínáme oběti šoa, byl na vernisáži v Městském muzeu ve Františkových Lázních představen model synagogy, která byla nacisty zničena v roce 1938. Do lázeňského města se tak více než symbolicky vrátil židovský svatostánek. Autorem modelu je Bohuslav Karban z Aše. Připomeňme si nyní některé události spojené s touto významnou stavbou. [gallery ids="917
K nejzajímavějším návštěvnickým cílům Slavkovského lesa patří historický cínový důl Jeroným nedaleko zaniklého horního města Čistá. Dolovat se v něm začalo už ve středověku. Národní kulturní památka je dnes přístupná veřejnosti a hojně vyhledávaná turisty, kteří si zde mohou učinit poměrně konkrétní představu o namáhavé práci tehdejších horníků. [gallery ids="91631,91630,91632,91633,91634,91635,9
Není velké ani přehnaně pyšné. Ale je krásné. Navíc je to skutečné místo šťastných lásek. Alespoň tak TELČ nazval spisovatel František Kožík (†87). Asi proto, že se do něj každý ihned zamiluje. Telč je kouzelné místo s bohatou historií a nádherným centrem. Právě to je už od 90. let minulého století zapsané na seznamu UNESCO. Mohou za to jeho renesanční a barokní domy, které  vypadají jako z poh
Máte rádi romantiku, přírodu a historii? Pak můžete vyrazit na hrad Bouzov na Olomoucku, protože tam najdete všechno. Hrad Bouzov leží hned vedle stejnojmenné obce v Zábřežské vrchovině. Tohle nevšední romantické místo vás ohromí svojí kouzelnou atmosférou, která z něj doslova čiší. Dokonce o něm můžeme bez nadsázky říct, že vypadá jako z pohádky. V minulosti totiž posloužil filmařům coby fimov
Kalendář akcí

Načítám aktuální data

reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Česká rodačka stála u vzniku jaderné bomby
historyplus.cz
Česká rodačka stála u vzniku jaderné bomby
K nebi stoupá ohromující a děsivý atomový hřib. První pokusný jaderný výbuch v historii je úspěšný, ale jedna z autorek bomby radost nemá. „Co bude se světem?“ honí se jí hlavou. Narodila se v Ústí nad Labem, otec Erwin (1908–1982), význačný chemik, pocházel z Německa, matka Rascha z Ruska. Jednou se ale hlavním jazykem Lilli Schwenkové (1921–2017) stane angličtina a
Kamarádka Eva nás naštěstí varovala včas
skutecnepribehy.cz
Kamarádka Eva nás naštěstí varovala včas
Měli jsme tehdy za sebou s kolegy perný den a už jsme se těšili domů. Vtom mi ale zazvonil telefon, hlas na druhém konci nás varoval před nehodou. K práci v naší firmě patří i tradiční výroční porady na druhé straně republiky. A protože se firmě daří, do jednoho auta se naše pražská výprava tentokrát nevešla. Do dalekého Zlína jsme proto
Řím versus Kartágo: Souboj o vládu nad západním Středomořím
21stoleti.cz
Řím versus Kartágo: Souboj o vládu nad západním Středomořím
Rivalita mezi Římem a Kartágem nebyla ve své době nic překvapujícího. Svým způsobem šlo o dva kohouty na jednom smetišti, přičemž ono smetiště představovalo západní Středomoří. [caption id="attachm
Už se zase mastí? Třeba za to může hřeben!
nejsemsama.cz
Už se zase mastí? Třeba za to může hřeben!
Patříte mezi ženy, které si myjí vlasy každý den, a přesto je mají stále mastné a bez života? Nebudete tomu věřit, ale chyba je možná ve vašem hřebenu. Pokud vás trápí mastné vlasy, lupy nebo jiné vlasové problémy, může být na vině právě hřeben, což si mnoho žen neuvědomuje. Nečištěný hřeben totiž může roznášet mastnotu z vlasů zpět
Smetanová hrášková polévka
tisicereceptu.cz
Smetanová hrášková polévka
Když zaměníte hrášek za jeden celý pokrájený pórek (přidejte spolu s bramborou a povařte) a estragon za tymián, získáte skvělou pórkovou polévku. Ingredience olivový olej 1 cibule 1 stroužek č
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Rodinův Myslitel: Básník před branami pekla
epochaplus.cz
Rodinův Myslitel: Básník před branami pekla
Nejstarší objevená socha v historii, neboť byla vyrobena před 40 000 lety. Od té doby jich vznikly miliony, ale jen některé jsou výjimečné. Jako třeba bronzová socha muže pohrouženého do myšlenek. Na bronzovou sochu v životní velikosti, která zpodobňuje nahého muže pohrouženého do myšlenek, narazíte na každém rohu. Často jako na symbol filozofie. Socha ze zkrachovalého projektu
Baccarat přináší svou legendu na Maledivy
iluxus.cz
Baccarat přináší svou legendu na Maledivy
Jméno Baccarat je po staletí synonymem absolutního luxusu, precizního řemesla a královské elegance. Francouzská značka, proslulá především svým ikonickým křišťálem, zdobila paláce evropské aristokraci
Našla si Patrasová nového utěšitele?
nasehvezdy.cz
Našla si Patrasová nového utěšitele?
Manžel herečky Dagmar Patrasové (69), hudebník Felix Slováček (82), se bude možná ještě divit! Felix, jak je zřejmé, se svého bonvivánského života vzdát nehodlá. Po eskapádách s exmilenkou Lucií Gel
Děsivá nehoda Davida Ditchfielda:  Ocitl se na chvíli na onom světě?
enigmaplus.cz
Děsivá nehoda Davida Ditchfielda: Ocitl se na chvíli na onom světě?
V roce 2006 přijde Angličan David Ditchfield málem o život, když ho na nádraží zachytí vlak a vtáhne pod sebe. David sice přežije, ovšem s utrženou rukou. Později popisuje, že vše vnímal jako zpomalen
5 nenápadných chyb, kterými na jaře nevědomky škodíme svým mazlíčkům
panidomu.cz
5 nenápadných chyb, kterými na jaře nevědomky škodíme svým mazlíčkům
S příchodem prvních teplých paprsků se nemění jen naše nálada a šatník, ale i biorytmus našich čtyřnohých parťáků. Zatímco my řešíme jarní únavu, psi a kočky čelí náporu v podobě výměny srsti, probouzejících se alergenů a náhlého zvýšení fyzické aktivity. S těmi proměnami, které jim v denním režimu děláme, jim však v dobré víře často spíše škodíme. Přinášíme
Památník Viktora Emanuela: Římané ho překřtili na psací stroj
epochalnisvet.cz
Památník Viktora Emanuela: Římané ho překřtili na psací stroj
Věčným městem hlučí motory buldozerů a bagrů a staromilci skřípou zuby. K zemi padají vzácné památky, aby vytvořily prostor pro novou, monumentální stavbu. Dávná historie nedobrovolně ustupuje té novější.   Sjednocení Itálie v roce 1861 je tak významnou událostí, že si v očích Římanů zaslouží nesmazatelné připomenutí. A protože prvním italským králem je Viktor Emanuel II. (1820–1878), řečený
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz