Město Bruntál bylo založeno už v roce 1213 a je tak nejstarším sídlem s městskými právy v českých zemích. Až do tohoto starobylého města někdy pojedete, nesmíte určitě minout zdejší netypický zámek.
Při pohledu ze země možná kolemjdoucího dlouho nenapadne, jak výjimečnou stavbu vlastně má před sebou. Její zvláštnost naplno vynikne až při pohledu z ptačí perspektivy. Bruntálský zámek je totiž vystavěn na neobvyklém půdorysu kruhové výseče.
Je to vlastně trojúhelník s vypouklou průčelní stranou obrácenou k městu.
Stejný půdorys měl už původní středověký hrad, který tu v polovině 15. století vyrostl v severozápadním rohu tehdejších městských hradeb, a právě takové umístění na omezeném prostoru si vyžádalo projekt o netradičním půdorysu.
Od zbytku města byl oddělen půlkruhovou hradbou a příkopem.
Když hrad získali do svého majetku páni z Vrbna, sice je v něm navštívil i sám císař Rudolf II, ale jejich požadavkům na reprezentační sídlo hradní komplex neodpovídal, a tak se začalo s náročnou přestavbou na zámek.
Právě tehdy stavba dostala své nenapodobitelné arkády na výjimečném trojúhelníkovém nádvoří.
U rytířů musí být krásně
Hodně se pro bruntálský zámek změnilo za třicetileté války, během níž byl areál notně poničen. Do svého vlastnictví ho získal Řád německých rytířů, který dokonce uvažoval o jeho demolici pro zchátralost.
Pak se nicméně pustil do rozsáhlé rekonstrukce, při níž už sídlo získalo víceméně dnešní podobu originálním způsobem spojující renesanční a barokní prvky.
Možná pár pochvalných poznámek utrousil i císař Josef II, který na zámek zavítal roku 1778. Řád německých rytířů ostatně udělat dojem potřeboval, protože brzy poté své centrum přesunul do Vídně a Bruntál byl vybrán za sídlo velmistra Řádu.
Pravda ovšem je, že každý velmistr osobně tu příliš často k zastižení nebyl a nechával se zastupovat místodržitelem.
Obrazy zaujaly místa koní
Zámek si zaslouží obdiv zvenčí nejen pro svou neobvyklou dispozici, ale třeba i pro osmibokou hodinovou věž vysokou 61 metrů a dokončenou v roce 1608. Navštívit ale můžeme i historicky cenné zachovalé interiéry.
Prohlídka nás zavede třeba do kaple v přízemí nebo do šestadvaceti sálů v prvním patře, zdobených cennými rokokovými malbami a vybavenými původním nábytkem.
Zámecká knihovna s překrásnou dřevěnou podlahou obsahujme knihy v mnoha jazycích a nejrůznějších žánrů od vědeckých a filozofických publikací až po dobovou červenou knihovnu.
Zdejší 58. velmistr Řádu německých rytířů Evžen Rakousko-Těšínský si do každé z nich pečlivě přičinil poznámku o datu její přečtení. Právě se ostatně nejvíc zasloužil o shromáždění zdejších cenných uměleckých sbírek.
Jedním z nejcennějších je taneční sál se skvělou výzdobou, v pánském hudebním salonku si zase můžeme prohlédnout dobové hudební nástroje včetně vzácného spinetu.
Zámecká galerie pak představuje kolekci děl italských, holandských, vlámských a německých mistrů z doby 16. až 18. století ze sbírek velmistrů Řádu německých rytířů. K pořádání výstav jsou adaptovány prostory hospodářských budov a bývalé konírny.
Dnes je bruntálský zámek národní kulturní památkou a sídlí v něm regionální muzeum. To si pro svou činnost nemohlo přát lepší prostory.
V sálech nejstarší části zámku zvané Starý palác je instalována expozice o přírodě zdejšího regionu a také o zdejších tradičních řemeslech.
Reprezentační sály bruntálského zámku ale můžeme navštívit i při výjimečnějších příležitostech než v rámci běžné prohlídky.
Konají se tu koncerty i divadelní představení a také svatební obřady, zámek však často hostí i další zajímavé akce pořádané městem, například tradiční velikonoční jarmark.
I obranná věž může být romantická
Už od 16. století obklopuje zámecké budovy také rozlehlý park o ploše 2,5 hektaru. Zatímco bezprostředně kolem zámku je zachována barokní dispozice zahrady, dál už se prostírá přírodně krajinářský park.
Když jím budeme procházet, budeme postupně objevovat třeba pozůstatky původních hradeb s půlkruhovou baštou z 15. století.
Další bašta nacházející se v parku je už novodobější, hranatá a přestože je vybavena střílnami, jedná se spíše o romantický pavilon vybudovaný v rámci úprav parku.
Projít se můžeme také kolem kruhu jedenácti pískovcových plastik z konce 18. století v přední části parku. Soch najdeme ale v parku celkem šestnáct.
Prostor pak korunuje přízemní zděná sala terrrena z roku 1894 s balustrádou a barokními klenbami, postavená na místě bývalého pivovaru.
Foto: Shutterstock