Říká se, že procházka lesem dokáže člověka neobyčejně uvolnit. To však v žádném případě neplatí pro Branišovský les a obzvlášť ne v noci.
Řada výpovědí svědků o děsivých a lidským rozumem nevysvětlitelných zážitcích utvořila z tohoto místa legendu a cíl cesty mnoha skupin i jedinců zajímajících se o paranormální jevy. Jedná se pouze o pověry, nebo je les skutečně prokletý?
Smíšený Branišovský les (jinak také les Bor) se nachází u Českých Budějovic. Není odlehlý, jak jsme zvyklí z pohádek a hororů, ba naopak, nachází se jen malý kousek od českobudějovického sídliště Máj.
Toto místo je opředeno řadou podivných jevů, které mohou částečně vycházet z temné a krvavé minulosti Branišovského lesa.
Neživí z bažin
Někdo říká, že děsivé zážitky návštěvníků lesa vycházejí z hrůzných událostí, které se zde měly odehrát. První legendy pocházejí již ze středověku. Jsou to už stovky let, co zde bývala malá osada široko daleko obklopená bažinami.
Mnoho neopatrných lidí se v těchto bažinách utopí a jejich duše dle legendy nemají pokoje. Zůstávají v lese, kde v noci vylézají ze svých močálových hrobů, děsí lidi, škodí jim a vysávají z nich energii.
Otče, proč?
Utonulí z bažin však nejsou jediní, kdo podle legend umírá v Branišovském lese nebo jeho okolí. Před dávnými časy se jeden statek na okraji lesa stává dějištěm čirého šílenství. Mladá krásná dívka si odmítá vzít za muže toho, komu byla přislíbena.
Její rozzuřený otec ji za to zaživa pohřbí. Avšak když je hrob po čase otevřen, tělo dívky v něm neleží.
Ať už je příčinou pomatení, nebo pomsta ze záhrobí, otec dívky později přísahá, že svou dceru vídává, jak se v lese prochází v kápi a dívá se na něj smutným vyčítavým pohledem.
Strom oběšenců
Nyní se ocitáme v roce 1927. V Branišově se právě otevírá nový hotel Praha pro movitější klientelu. Mezi ubytovanými je také mladý milenecký pár. Ještě toho večera se milenci rozhodnou pro procházku po okolí. Zpět do hotelu už se ale nevrátí.
Brzy nato je dvojice nalezena v Branišovském lese oběšená na stromě. Místní se ještě ani nestihnou vzpamatovat z této hrůzné události, když se na té samé větvi oběsí nešťastná žena. Jeden z tamních obyvatel už toho má dost.
Rozhodne se zasáhnout a tuto větev smrti ze stromu uřízne. Brzy poté se mu však přihodí neštěstí, po kterém se jeho ruka stává nehybnou. Náhoda? Těžko říct. Každopádně místním už definitivně dochází trpělivost. Strom hrůzy porazí, rozřežou a spálí.
Místo, kde strom rostl, lze najít podle takzvaného Černého sloupu. Přestože je strom pryč, říká se, že jsou v této oblasti dodnes slyšet hlasy nabádající k sebevraždě.
Smrt u muničáku
Další příběh se odehrává v době hluboké totality. V oblasti Branišovského lesa se nachází vojenská oblast, jejíž součástí je mimo jiné i muniční sklad, střežený vojenskou posádkou. Hlavní roli v následné tragédii sehrají čtyři vojáci z této posádky.
Hlídky tvořené dvojicemi se zrovna chystají vystřídat u muničního skladu, když se jeden z vojáků začíná měnit v cosi hrůzného a nepřirozeného. Jeho vyděšení druhové ve zbrani okamžitě spustí nekontrolovanou palbu.
Po této šílené události zůstávají ležet na zemi čtyři těla v kalužích krve. Tři muži jsou na místě mrtví, ten poslední stihne v nemocnici popsat svůj těžko uvěřitelný zážitek, než také podlehne svým zraněním. Co se onu noc přesně odehrálo, se dodnes neví.
Muž v černém plášti
Léto roku 1994. Dvě ženy procházejí Branišovským lesem. Jsou plně zabrané do hovoru, když je z něj vytrhává pískot zvláštní melodie a výrazný zvuk blížících se kroků. Když se dámy otočí, nikoho nevidí.
Kroky se však začnou ještě více zesilovat, a když se vyděšené ženy ohlédnou znovu, polije je horko. Několik desítek metrů od nich levituje vysoká černá postava muže.
Děsivou situaci navíc podtrhuje prudká změna počasí, kdy se krásný slunečný den jako mávnutím kouzelného proutku mění v déšť, chladno a větrno. Černá postava se náhle přesouvá mezi dvě ženy. Není jí vidět do obličeje.
Má široký černý klobouk zaražený hluboko do čela. Šokované ženy na zjevení jenom nečinně zírají, když se postava vytratí tak rychle, jak se před chvílí objevila. O podobné zkušenosti bude v budoucnu hovořit ještě řada dalších svědků.
Záhada s UFO
Dle tvrzení příslušníka místní vojenské posádky se jedné noci zničehonic zřítí do lesa velký zářící předmět. Oblast je okamžitě zajištěna speciální vojenskou jednotkou a na celý jeden rok je uzavřeno okolí.
Když je přístup na místo konečně povolen, nalézají zde příchozí akorát ohořelé stromy, které mají zejména na jihovýchodní straně kůru sežehnutou prakticky na popel do výšky necelých tří metrů.
Zajímavé ale je, že okolní porost nebyl dopadem předmětu nijak dotčen. Mohlo se jednat například o UFO? Ve vojenských archivech se o této události mlčí.
Neodbytný rudý pohled
Dalším jevem, se kterým se odvážlivci procházející Branišovským lesem mohou setkat, jsou rudé zářící oči. Prý se zjevují zhruba dva metry nad zemí a své oběti vytrvale pronásledují. Panuje určitá teorie, že toto zjevení může být předzvěstí nějaké tragédie. Nebo se nám jen snaží říct, že nejsme v lese vítáni?
A tak plynul čas…
Někteří lidé v lese zaznamenávají výrazné časové posuny. Když se jeden místní obyvatel vrací z Českých Budějovic přes Branišovský les domů, stane se mu zvláštní příhoda. Z Budějovic vyráží na kole v 18 hodin večer.
Když projíždí lesem, zdá se mu, že se okolí včetně cesty pod jeho kolem zvláštně vlní. Při příjezdu do Branišova je překvapen, že v okolí nevidí ani jediný rozsvícený dům, přestože by mělo být podle jeho odhadu přibližně 19 hodin večer.
Poté, co se konečně dostává domů a podívá se na hodiny, zjišťuje, že jsou tři hodiny ráno! Zhruba hodinová cesta mu tedy zabrala neuvěřitelných devět hodin. Jak je to možné?
Jiný svět
Zvláštní věc se stane také dvěma ženám, které se procházejí lesem. Jedna z nich si potřebuje neodkladně odskočit, a tak odchází k blízkému keři. Kamarádka na ni trpělivě čeká na cestě, ale když už se jí to zdá podezřele dlouho, jde se ke keři podívat.
Její kamarádka nikde! Šokovaná žena nechápe, co se děje a začne ztracenou ženu hledat. Její zoufalé volání se utiší ve chvíli, kdy se její kamarádka zjevuje přímo proti ní uprostřed cesty.
Na dotaz, kde byla, překvapeně vypráví, že ji najednou pohltila zelená mlha a za ní se zjevila nádherná krajina se zlatým městem v dáli. Z prohlížení krajiny ji prý vytrhává až nějaký muž v černém, který jí pokládá ruku na čelo a odtlačuje zpět do našeho světa.
I zde je tento jev doprovázen jistými časovými posuny, neboť ztracená žena přísahá, že na záhadném místě strávila maximálně pár minut, zatímco její kamarádka ji shání po lese skoro hodinu.
Les záhad
Jsou příběhy o tomto místě z velké části povídačkami senzacechtivých lidí, nebo je Branišovský les skutečně obklopen tajemnou silou? Není pochyb o tom, že minulost lesa je hrůzná a svou smrt zde našlo mnoho lidí, někteří dokonce zemřeli násilnou smrtí.
Má i tato skutečnost něco společného s děsivými výjevy, jimiž jsou prý lidé svědky po staletí?