Když existuje Nový Jičín, musí existovat i starý. Obec Starý Jičín leží jen kousek jihozápadně od Nového Jičína a i ona se může pochlubit starou architektonickou památkou.
Možná už na konci 12. století tu na místě původní dřevěné tvrze vznikl hrad, který měl za úkol chránit Jantarovou stezku vedoucí do Polska. Na počátku 14. století vlastnil hrad stejně jako ten v Novém Jičíně Vok z Kravař,
Pro každého Čecha je Sněžka samozřejmou součástí jeho vlasti. Učí se o ní od dětství ve škole jako o naší nejvyšší hoře, umí ji zhruba zaměřit i na slepé mapě a nejspíš její vrchol alespoň jednou i sám navštívil. Víme ale o Sněžce opravdu všechno?
Možná málokoho napadne, že Sněžka vlastně nebyla vždycky Sněžkou. Český spisovatel Přibík Pulkava z Radenína na konci 14. století sice celé dnešní Krko
V době 15. století bylo na Slovácku hodně hradů, hrádků a tvrzí, vystavěných pro hlásnou a signalizační funkci. Zprávy o případných nájezdech loupeživých hord z Uher se předávaly planoucími ohni, a právě od nich zřejmě získal své jméno i hrad Světlov.
Původní majitelé z rodu Landštejnů opustili svůj starý hrad, protože jim nestálo za to ho opravovat po škodách, které napáchaly česko-uherské války
To, že v oblasti dnešních Poděbrad je krásně, si pravděpodobně mysleli lidé už v paleolitu, protože se tu usadili. Líbilo se tu dalším a dalším generacím, král Přemysl Otakar II. tu v polovině 13. století nechyl zbudovat kamenný hrad, z něhož se postupně stal pohodlný zámek, a o dvě stě let později byly Poděbrady slavnostně povýšeny na město.
Obliba Poděbrad ale nebyla jen krásným okolím. Skrz mě
Město Glashütte se nachází ve východoněmecké spolkové zemi Sasko. Je známé po celém světě díky svému vynikajícímu hodinářskému průmyslu, který sem láká návštěvníky ze všech koutů naší planety. Toto malebné městečko, které se rozkládá v krásné přírodě a je obklopeno horami a hlubokými lesy se stalo domovem několika prestižních hodinářských značek.
První zmínky o hodinářství v Glashütte sahají až
Letní archeologický výzkum v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu přinesl, stejně jako loni, zajímavé objevy. „V takzvané Bezejmenné chodbě byly nalezeny nástroje – štípaná industrie z rohovce. Jejich stáří se nyní bude zkoumat. Jednou z teorií je, že jsou dokonce z mladšího paleolitu. V téže chodbě se také našly dva úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav.
Je to naprostý unikát a archeo
Vinařské stezky se v České republice těší poměrně velké oblibě. Vyhledávaným cílem jsou pak hlavně díky možnosti propojení turistiky s krajinou posetou vinicemi a možností cestou rozumně ochutnávat. Většina se jich pravda nachází na jižní Moravě, ale také Čechy mají svoje vyhlášené vinařské lokality. Hned dvě zajímavé tematické stezky pak můžete navštívit ve středních Čechách. Absolvovat se dají n
Vítali příchozí a odrazovali cizince. Městské brány jsou chloubou středočeských měst
Stejně jako dnešní bezpečnostní rámy a kamery střežily vstupy do hradů a měst brány. Jejich podoba musela budit respekt, ale zároveň ukazovat zámožnost obyvatel žijících za hradebními zdmi. Především pak městské brány si zaslouží náš obdiv. Už jen proto, že do dnešních dní jich přetrvala jen hrstka.
Mít opev
Zajedeme-li si od Pravčické brány si asi dvacet kilometrů jihovýchodním směrem, můžeme na vrcholku Zámeckého vrchu u České Kamenice navštívit zříceninu hradu Kamenice.
Založen byl v husitských dobách, ale jeho existence neměla dlouhého trvání – po třicetileté válce už se ze švédského útoku nikdy nevzpamatoval. Do dnešní doby nám z něj tak zůstala jen obdélníková budova hlavního paláce. To ale nen
Přestože má středočeské vinařství vybudovanou tradici především v Mělníku a v Kutné Hoře, byla by škoda opomenout vinaře mimo tato dvě města. Pojďme si udělat výlet do Jeviněvsi u Mělníka, Kvíce u Slaného, na Karlštejn i do Domousnic na Mladoboleslavsku.
Na vlastní chuťové buňky se přesvědčíte, že „vinařina“ není dominantou jen Moravy.
Vinařství Kvíc
V okolí Slaného najdeme mladší vinařs