Mohutné zdi jednoho z nejstarších hradů u nás skrývají řadu záhad a byly také svědkem mnoha tajemných jevů. Provázejí jej legendy o přízracích černé paní a černého rytíře, najít tu můžete i tajemnou egyptskou mumii a také stopy po tom, že buchlovští páni studovali okultní vědy a magii! Mezi hradními pány na Buchlově, který již osm století stojí na kopci nedaleko Buchlovic na Uherskohradišťsku,

Když se v Olomouci řekne Svatý Kopeček, nemusí to znamenat jen evropsky významné duchovní a poutní místo. Svatý Kopeček vzdálený jen pár kilometrů od centra města je totiž odjakživa také vyhledávaným místem odpočinku obyvatel Olomouce. Tradici poutního místa na Svatém Kopečku nezaložil žádný kněz či mnich, ale olomoucký měšťan a zámožný obchodník s vínem Jan Andrýsek. Na začátku 17. století se

Ocitneme-li se při svých toulkách jižní Moravou v Kroměříži, určitě zamíříme do místního muzea. Vstupné je zdarma. Zhlédneme zde mnoho zajímavostí a samozřejmě se detailně seznámíme i s historií města. Milovníky záhad však nejvíce zaujme místní orloj, který sestrojil před téměř 85 lety bednář Jan Linduška z Přerova. Prosklená bedna vysoká asi dva metry a ozdobená různými malbami v sobě skrývá p

Svatá voda ve zlínských Malenovicích byla místem, kde kázali už slavní věrozvěsti. Dodnes lidé věří, že místo je zázračné a voda posvátná. Poutní místo Svatá voda v Malenovicích ve Zlíně má věhlasnou pověst už v dávných dobách. V 9. století tu působili věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří zde kázali a křtili. Lidé si už tehdy začali povídat o zdejší vodě, jež měla mít pozitivní účinky na psychiku.

Nedávno objevené kovové kruhy v Bosně zamotaly hlavu mnohým vědcům. Pro jejich existenci totiž zatím nemáme žádné vysvětlení. Kruhy vypadají jako ty, které se používají k zakotvení lodí. Jenže ty bosenské se nacházejí vysoko v horách! A podle některých jsou statisíce, možná miliony let staré. Snad každá kultura má vlastní legendy o obrech, kteří daný kraj kdysi dávno obývali. Ty z Bosny s nedáv

Západně od obce Horní Němčí se nachází asi 3 metry vysoká mohyla o průměru zhruba 17 metrů, která se nazývá Hřádek. Je to zřejmě zbytek tvrze, i když její příkopy a valy nejsou dnes patrné. Legenda o Hřádku říká, že zde tábořilo vojsko Kuruců, jejichž velitel zde náhle zemřel. K uctění jeho památky měl donést každý z jeho vojáků jednu čepici hlíny, čímž údajně tato mohyla vznikla. Oficiální záz

Snad každý náš hrad je opředen nějakou bájí vztahující se k jeho minulosti. Nejinak je tomu i v případě hradu Helfštýna. Tento moravský hrad leží nedaleko Lipníka nad Bečvou byl založený ve 13. století. Také na něm se vystřídalo mnoho držitelů. Posledním rodem, který na hradě sídlil, byli Bruntálští z Vrbna, kteří dokončili rozsáhlý renesanční palác. Nakonec se stal vojenským strážním hradem,

Téměř osm století uplynulo od chvíle, kdy se podle legendy na hoře Hostýn stal zázrak. Nejnavštěvovanější a současně nejvýše položené poutní místo na Moravě si v současnosti každý rok přijede prohlédnout na půl milionu lidí. Dlouhou a bohatou historii má za sebou poutní místo na vrchu Hostýn. Už v pravěku se zde nacházelo rozsáhlé hradiště z doby bronzové s obranným valem vysokým až osm metrů, k

Hostýn je 735 metrů vysoký kopec, na kterém se nachází významné poutní místo. Podle pověsti se zde ve 13. století ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Scházela jim prý ale voda. Proto se modlili k Panně Marii a nebeská pomoc údajně skutečně přišla. V roce 1241 se Evropa brání nájezdům Mongolů z východu. Jedna část – Tataři – táhnou i skrze Moravu a vojsko se dostává až pod vrch Hostýn, na kt