Nádherná příroda a unikátní atmosféra jednoho z největších skalních měst v Evropě přímo vybízí k jedinečným výletům, procházkám či jen k zastavení a odpočinku. Byly však i časy, kdy Adršpašsko-teplickými skalami procházela historie, neméně dramatická jako zdejší prostředí skalních masivů. Za druhé světové války zde pracovali váleční zajatci, řada z nich zadržených německou armádou během slavné bit

Profesor novojičínského gymnázia Karel Jaroslav Maška, nadšený amatérský archeolog, byl přesvědčen, že ve skalách na severním úbočí vrchu Kotouč nedaleko Štramberka na něj jednou čeká zázračný nález. A věřil tomu tak, že se ten zázrak opravdu stal. Už rok pan profesor s najatými dělníky prolézal jeskyni zvanou Šipka 130 metrů nad říčkou Sedlničkou, do té doby plnou usazených hornin. Už věděl, ž

Je to záhada, která stále nemá uspokojivé vysvětlení. Féničané před 5000 lety dokázali nejen opracovat, ale hlavně vylomit a přemístit obří kameny o hmotnosti stovek tun. Záhada je o to větší, že ani s dnešní moderní technikou by se nám to nepodařilo. Doslova monumentální je fénická výstavba v Baalbeku, historickém městě ležícím ve východním Libanonu, asi 60 km od Bejrútu. Obrovské základy jsou

Calzada de los Muertos, Cesta mrtvých, protíná Teotihuacán. Středem města míří 2,5 kilometru dlouhá ulice přímo k posvátné hoře Cerro Gordo. Čtyřicet metrů širokou hlavní třídu lemují významné budovy až k Pyramidě Měsíce, která kopíruje tvar masivu za sebou. Kolem Měsíční pyramidy se nachází dvanáct menších pyramid. Nejspíše sloužily pro praktikování lidských a zvířecích obětí. Na náměstí Měsíce

Jakmile se v kalendáři objeví datum 21. červen, ze Salisburské pláně v jižní Anglii se stane velkoměsto. Právě zde, 130 kilometrů jihovýchodně od Londýna, stojí kamenný monument Stonehenge, který každoročně láká tisíců stoupenců alternativního myšlení, samozvaných kouzelníků a čarodějnic i obyčejných zvědavců. Proč právě o slunovratu? Právě v ten okamžik probíhá osa podkovy uvnitř stonehengeského

Tajemná Incká říše byla nejmocnějším státem celé Jižní Ameriky. V době své největší slávy, tedy v 15. a 16. století, ovládala rozsáhlou oblast od And až k pobřeží oceánu – dnešní Kolumbii, Chile, Bolívii, Ekvádor, Argentinu a Peru. Tato území byla propojená důmyslným systémem silnic, který bychom mohli srovnat třeba s tím starořímským. Dnes je symbolem Incké říše pro mnoho lidí především Machu

Býčí skála je součástí 13 km dlouhého jeskynního systému Moravského krasu. Je místem dávného tajemného masakru a údajné negativní energie. V panenské přírodě poblíž Křtinského potoka se nachází ponurý jeskynní komplex, kde snad sídlí samotné zlo! Temné síly zde údajně bloudí po krvavém řádění, které pamatuje hluboká i nedávná historie. Na místě zřejmě docházelo k nesmírně krutým událostem. Prudk

Naše metropole je záhad plná, ostatně o tom se více dočtete na stranách 69 až 72. Jak je to ale vlastně s pražským podzemím? Které legendy se k němu pojí? A je v Praze pod zemí bezpečno? Pekelné Loretánské náměstí Kněžna Drahomíra ze Stodor (877–935) je zpočátku u lidu velmi populární, když ale na ni padne stín viny za vraždu kněžny Ludmily (860–921) a také svatého Václava (907–935/939), mění se

Vojenské auto se kodrcá šumavskými silničkami. „Už abychom to měli za sebou,“ honí se hlavami šesti vojákům a jejich velitelům. Míří do někdejší sklářské osady Hůrka na planině v lese směrem na Hartmanice a Srní. S sebou mají i pořádnou zásobu alkoholu. Čeká je odklízení mrtvol, úkol, který není zrovna příjemný. Píše se rok 1953. Šumavské hvozdy se mění v nepřístupné pásmo, kam komunistická Veřej