Po staletí se lidé v určený čas vydávají na cesty, aby vyjádřili svou víru, modlili se či prosili Boha o odpuštění. Čekají na ně posvátná poutní místa, na nichž stojí slavné kaple, kláštery nebo kostely. Tak jako na Chlumu Svaté Maří na Sokolovsku.
Bylo nebylo, kdysi dávno putoval krajem řeznický tovaryš. Únava ho zmohla tak, že na úpatí kopce Chlumu usnul. Když se probudil, našel vedle sebe v lí
Proslul jako sídlo nebezpečných lapků a také kvůli pokladům, které na něm měli ukrýt. Cestu k nim ale stráží obávaný černý rytíř a také přízrak bílé paní. Legend o hradě Přimda je celá řada, může ale na nich být i zrnko pravdy?
Když se český kníže Vladislav I. dozvěděl od jednoho z dvořanů, že jakýsi Němec si staví na české straně pohraničních hvozdů velký, kamenný hrad, panovník nad tím jen má
Jsou památky, které nás na místě, kde stojí, docela překvapí. Kdo by třeba uprostřed západočeských lázní čekal výstavný pravoslavný chrám v byzantském stylu?
To, že západočeské lázně jsou už dlouho cílem hostů z Ruska, je všeobecně známo. Bylo tomu tak už v 19. století, kdy se sem ruští návštěvníci i pacienti jen hrnuli. V Mariánských Lázních se jim líbilo, ale postrádali důležitou věc: pravoslav
V chráněné krajinné oblasti Slavkovský les asi sedm kilometrů od Sokolova se vypíná přes 800 metrů vysoká hora Krudum. Říká se, že tu můžete vidět duchy, nebo vstoupit do jiné dimenze!
Název Krudum je možná keltského původu a označuje kruhovou pevnost. Traduje se totiž, že Keltové na vrcholu postavili oppidum, ačkoliv se po něm zatím nenašly žádné stopy. Hora se od pradávna těšila pozornosti ho
Tři kilometry severovýchodně od Mariánských Lázní se nachází vrch Podhora, mystické místo dobře známé už našim předkům. Má vyzařovat zvláštní energii a váže se k němu řada pověstí.
Název vrchu, Podhora, neukazuje na horu samotnou, ale na něco, co se skrývá pod ní. Možná zde mohlo být staré kultovní místo našich předků, nebo nějaký jiný významný bod, například zásobárna energie, či obětiště.
Pokud se nemůžete rozhodnout, jestli navštívit raději romantický hrad, nebo spíš pohádkový zámek, vydejte se do Bečova nad Teplou. Je tu totiž hrad i zámek, které se navíc mohou pyšnit naprosto unikátními poklady nedozírné ceny.
Největším pokladem na Bečově je bezesporu stříbrem, zlatem a drahokamy vykládaný relikviář svatého Maura. Osm století starý klenot románských zlatníků je svou unikátnos
Na rozhraní Šumavy a Poberounské vrchoviny leží přírodní park Sedmihoří. Vrchů v něm najdeme více než sedm, mezi ty hlavní patří Křakovský, Rybniční, Písečný, Vidický, Racovský, Ovčí vrch, Chlum a Rozsocha. Společně vyrůstají do tvaru podkovy a obepínají kotlinu Mezholezského rybníka.
Pravděpodobně už pro pravěké lidi sehrávalo zdejší místo velkou úlohu a dodnes je opředeno řadou tajemství. Archeo
V tichém koutu Pošumaví, obklopeno nevšedními přírodními krásami, leží městečko Chudenice. Je známé pro svůj Starý zámek, sídlo rodu Černínů.
A také jako místo, kde působil filolog a historik Josef Dobrovský (1753–1829). Nad ním se vypíná rozhledna Bolfánek, pozůstatek někdejšího kostela svatého Wolfganga. Tento světec, biskup v bavorském Řezně, údajně v nedaleké jeskyni pod skálou přenocoval,
Mezi Čachrovem a Nemilkovem na Šumavě, v údolí říčky Ostružné, stojí bývalý vodní Rajský mlýn. Takových samozřejmě je na Šumavě celá řada, ale tento má nejstrašnější osud. Přitom jeho název navozuje pocit krásného života – Rajský mlýn. Nedejte se však mýlit, ten je odvozen od nedaleké vesničky Rajská. Samotný mlýn by bylo možné spíše nazvat jako prokletý, neboť ukrývá historii tří vražd a tří sebe
Úcta k zemřelým se projevuje v každém koutě světa i naší republiky trochu jinak. Šumavští si osvojili velmi svérázný zvyk – stavění umrlčích prken, ze kterých se stalo podivné memento smrti a prostředek, jakým mrtvé uctívat a často i s nimi promlouvat. Mohla v sobě lože nebožtíků soustřeďovat negativní energii zemřelých a prostupovat i do světa živých?
Drsnou šumavskou krajinou se nese kvílející